výstavy detailbrno: moravská galerie představuje vysokou hru malíře josefa šímy

Brno: Moravská galerie představuje Vysokou hru malíře Josefa Šímy

Moravská galerie v Brně nabízí do 24. února 2019 výstavu, jíž vzdává hold významnému představiteli moderního umění Josefu Šímovi. Výstava sleduje Šímovu cestu od malířských začátků spojených s městem Brnem a civilismem, až po jeho ukotvení ve francouzském prostředí a působení v umělecké skupině Le Grand Jeu (Vysoká hra). V Místodržitelském paláci diváci najdou nejen malby 20. a 30. let, ale také kresby, grafiky, nebo dobové fotografie. Mnohé z nich jsou zapůjčeny z francouzských muzeí a také z Národní galerie Praha. Výstava bude reprízována v Praze od 19. dubna do 18. srpna 2019 ve Valdštejnské jízdárně.

 

Josef Šíma

19. března 1891 v Jaroměři, 24. července 1971 v Paříži

V Remeši, korunovačním městě francouzských králů, najdeme kousek od katedrály kostel sv. Jakuba, jehož barevná okna v kněžišti jsou dílem Josefa Šímy. Pracoval na nich v letech 1963 až 1969. Inspiroval se středověkou Zlatou legendou, ale tématem je česká krajina s osamělými balvany a modravými studánkami. Celek přestavuje ideál Šímova malování: barevné obrazy prostoupené světlem. Umělec přijel do Paříže poprvé v lednu 1921. O rok později se rozhodl, že tu zůstane natrvalo. Nepřestával však udržovat kontakt s domovem. Tak třeba doprovázel do Československa surrealisty A. Bretona a P. Eluarda. Podílel se v Praze na řadě výstav. Záhy získal francouzskou státní příslušnost, ale co by byly jeho obrazy bez Preislerových melancholických jezer nebo barevného šerosvitu děl Mistra Theodorika. Po druhé světové válce byl jmenován poradcem československého velvyslanectví pro kulturní styky, kde tak působil až do roku 1950. Na oficiálních místech v Praze pak upadl na čas do nemilosti. Triumfem se však stala v roce 1968 jeho výstava v Národní galerii v Praze, Slovenská národní galerie v Bratislavě a Moravské galerii v Brně, kterou reprízovalo pařížské Muzeum moderního umění. Pohřben je na hřbitově Thiais na jižním okraji Paříže, v září 1971 mu Národní galerie v Belvederu uspořádala vzpomínkovou výstavu Pocta Josefu Šímovi.

 

Peter Kováč

 

Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře, Místodržitelský palác, Brno, do 24. únor 2019, otevřeno: st - ne od 10 do 18 h, čt od 10 do 19 h

 

Internet:

http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2018/josef-sima-cesta-k-vysoke-hre.aspx

Katalog:

http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/sluzby/e-shop/publikace/sima-katalog.aspx

 

Anotace galerie:

Josefa Šímu zná zahraniční publikum jako Josepha Simu, francouzského malíře, který se narodil v Rakousku-Uhersku. Jeho vazby na rodnou Jaroměř, Prahu a Brno, odkud na začátku 20. let odešel do Francie, však zůstaly po celý život velmi silné: inspiroval se rodnou krajinou, ilustroval české knihy, působil jako hlavní prostředník mezi francouzskou a českou avantgardou. Šíma v časopise Le Grand Jeu francouzským čtenářům zprostředkovával poezii Vítězslava Nezvala nebo Jaroslava Seiferta, české malíře představoval svým přátelům ve Francii, mezi něž patřil například malíř Piet Mondrian.

„Josef Šíma si stejně jako další géniové z Československa zvolil Francii jako zdroj inspirace a tvorby. Tato výstava připomíná, že Francouzi a Češi se sešli v modernosti a avantgardě a zanechali nám výjimečná díla,“ dodává ke vztahu dvou národů francouzský velvyslanec Roland Galharague.

Těžiště výstavy však spočívá především v poukázání na Šímovo působení v pařížské umělecké skupině Le Grand Jeu – Vysoká hra. Setkání s mladými básníky v čele s René Daumalem a Rogerem Gilbertem-Lecomtem přineslo zásadní obrat v Šímově tvorbě. Společně s dalšími básníky a umělci založili skupinu, kterou charakterizovala kritika evropské racionální civilizace, inspirace indickou filozofií, kabalistickými texty, okultismem či myšlením tzv. přírodních národů. Umělci se pokoušeli proniknout za hranice reálného, k čemuž používali všemožné prostředky – drogy, alkohol, spánkovou deprivaci, zatajování dechu nebo meditační techniky. Šímova tvorba začala směřovat k poetice vycházející převážně z vlastních zážitků spojených s výlety do přírody, či z hledání mytologických symbolů a kořenů lidstva. Jeho inspirace krajinou ovládaly podvědomé vize, čerpal také z ezoterického myšlení propojující materiální svět se světem duchovním.

V letech 1929–1931 se Šíma stal hlavním autorem skupiny, ostatní členové – básníci, se zabývali interpretací jeho tvorby. Šímovy obrazy krajin, ostrovů, mraků, torz v krajině a mytických výjevů jsou na výstavě hojně zastoupeny, stejně jako obrazy, kresby a fotografie jeho druhů, především Maurice Henryho a Artüra Harfauxe. Většina z nich je zapůjčena z francouzských sbírek a ze sbírek Národní galerie Praha, kam se výstava přesune na jaře příštího roku.

„Pražská výstava bude probíhat od 19. dubna do 18. srpna 2019 ve Valdštejnské jízdárně. Bude doplněna o některé zápůjčky ze soukromých sbírek nebo o Šímovy práce na papíře, které lze z důvodu citlivosti materiálu vystavovat pouze po omezenou dobu,“ uvádí Anna Pravdová, kurátorka Národní galerie Praha.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru