historie detailjiří z poděbrad 1420/1471: život husitského krále jiřího z poděbrad. 1. část: narození a dětství (1420-1434)

JIŘÍ Z PODĚBRAD 1420/1471: Život husitského krále Jiřího z Poděbrad. 1. část: Narození a dětství (1420-1434)

Letos v dubnu si připomeneme šestisté výročí narození českého krále Jiřího z Poděbrad, který je známý především jako „husitský král“ nebo „král dvojího lidu“. I když si většinou připomínáme výročí spjatá s úmrtím jednotlivých vladařů, učiníme u krále Jiřího výjimku a přiblížíme u příležitosti velkého jubilea jeho narození život a vládu tohoto významného pozdně středověkého panovníka.

Jiří (Jiřík) z Kunštátu a Poděbrad se narodil v dubnu roku 1420. Přesné datum není známo, udávají se celkem tři: 6., 21. a 23. dubna. Jaro bylo tehdy prý velice teplé a pro středověkého člověka začínalo právě 23. dubnem, který byl zároveň i dnem sv. Jiří. Podle jména, které bylo chlapci vybráno, se předpokládá, že se budoucí český král narodil buď přímo 23. dubna, nebo byl ten den pokřtěn. Je ale možné, že jméno dostal „jen“ na počest svého kmotra, resp. po vzdáleném moravském strýci. Přesné datum jeho narození už tedy asi nikdy nezjistíme. Jisté ale je, že jej pokřtil husitský kněz.

Otcem chlapce byl člen starobylého panského rodu Viktorin z Kunštátu a Poděbrad, jenž dosáhl v roce 1420 teprve sedmnácti let. Dodnes zůstává velkou záhadou Jiříkova matka, a proto se často hovořilo i o chlapcově nemanželském původu. Později se jeho nepřátelé o něm vyjadřovali také jako o „králi snopkovi“ nebo „doškovi“. Až z roku 1486 pochází informace, že Jiřího matkou byla Anna z Vartenberka. Jiří ji ale pravděpodobně vůbec nepoznal.

Nevíme ani, kde přesně se narodil. Předpokládá se, že se tak stalo na některém moravském či českém hradě (Litice, Bouzov, Poděbrady…), který patřil šlechtickému rodu pánů z Kunštátu. Podle pozdější tradice se tak mělo stát někde na jihu Čech. Další zprávy kladou jeho rodiště do Horažďovic, v jejichž blízkosti se měl nacházet slavný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Pověst totiž vypráví, že právě samotný Žižka byl kmotrem budoucího krále. Bylo to dáno hlavně tím, že kmotrovým blízkým spojencem a později dokonce i jeho politickým dědicem byl Jiříkův otec, který stál i u Žižkova úmrtního lože. Ve skutečnosti byl ale Žižka v době Jiříkova narození na vojenském tažení v čele svého táborského vojska, takže se křtu nemohl zúčastnit. Rodinná tradice zase kladla místo chlapcova narození přímo do Poděbrad, což ale rovněž není nijak doloženo.

Rod pánů z Kunštátu pocházel z Moravy. Poděbradská větev velice rozvětveného rodu se v Čechách usadila v polovině 14. století. Tehdy získal Boček I. z Kunštátu do dědičného vlastnictví hrad a panství Poděbrady a začal se podle něj také jako první psát. Byl velice zajímavou osobností, zejména pak tím, jak podporoval češtinu, což se projevovalo např. jejím prosazováním v úředních písemnostech.

Bočkův stejnojmenný syn, Jiřího děd, patřil k předním stoupencům a podporovatelům Jana Husa. Po jeho upálení v Kostnici byl pak jedním z pánů, kteří přivěsili svou pečeť na proslulý stížný list adresovaný kostnickému koncilu proti Husovu upálení. Boček II. zemřel asi začátkem roku 1417. Zůstali po něm tři synové: Boček III., Viktorin a Hynek.

Viktorin se aktivně účastnil husitské revoluce. Později se k němu přidal i jeho bratr Hynek, který rovněž nebyl spokojen se situací v zemi a především s jednáním Zikmunda Lucemburského, který se chtěl prosadit jako český král. Na podzim 1423 oba podpořili Jana Žižku, který se usadil ve východních Čechách. V letech 1423-1424 byl pak Viktorin jedním z nejbližších Žižkových přátel a podle katolických „zpráv“ prý dokonce osobně vodil slepému vojevůdci koně. Když v říjnu 1424 umíral Žižka pod Přibyslaví, pověřil své tři nejbližší spolubojovníky, mezi nimi i Viktorina, vykonáváním své politické závěti.

Bratři z Kunštátu a Poděbrad ale Žižku o moc let nepřežili. Po dobrodružství dychtící Hynek zahynul o dva roky později při pokusu o přepadení Nymburka, Viktorin pak zemřel nečekaně v necelých čtyřiadvaceti letech na počátku ledna 1427 v Pardubicích. Malý Jiřík tak osiřel.

Jiříkovým poručníkem i jeho tří sester se stal nejprve strýc Boček III., který sídlil na Bouzově a v Moravské Třebové, ale také on brzy zemřel (na přelomu let 1429-1430). Z Jiřího se tak stal velice bohatý dědic, ale v době jeho nezletilosti potřeboval ještě stále poručníka, proto se o něj staral jeho vzdálený strýc Heralt (Haralt) z Kunštátu a Líšnice. Své svěřence vychovával na hradě v Poděbradech.

Co se Jiříkova vzdělání týče, nebylo příliš valné. O jeho vzdělání se staral husitský kaplan, jenž naučil budoucího krále číst, psát a pravděpodobně i počítat. Seznámil jej s biblickými dějinami a dal mu rovněž základy katechismu. Po stránce jazykové však uměl Jiřík pouze česky a lámavě německy, latinsky nerozuměl, a proto hojně využíval služeb překladatelů. O jeho fyzickou průpravu se staral pravděpodobně strýc.

Jiříkovo dětství tak nebylo příliš šťastné. Navíc ještě utrpěl úraz, který zásadním způsobem poznamenal jeho vizáž. Přišel k zlomenině levé čelní kosti, jejímž výsledkem byla na první pohled výrazná asymetrie obličeje.

Dne 30. května 1434 došlo k proslulé bitvě u Lipan. Na straně vítězů, kališnicko-katolické aliance, která rozdrtila vojska husitských radikálů, najdeme i moravského pána Heralta z Kunštátu a Líšnice. Podle kronikářské zprávy se měl bitvy na vítězné straně zúčastnit po jeho boku i mladý Heralt z Kunštátu, ale Heralt žádného stejnojmenného syna neměl, takže se s největší pravděpodobností jedná o tehdy čtrnáctiletého Jiřího. Už se asi nikdy nedozvíme, zda tehdy do bitvy aktivně zasáhl, přesto to bylo jeho první historické vystoupení…

 

Marek Zágora

 

Příště: Po boku Hynce Ptáčka z Pirkštejna až do čela husitů (1436-1448)

 

Foto archiv autora.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru