KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: NAHÝ KRÁL VÁCLAV IV. A LAZEBNICE

ikonografie detail

komika ve středověkém výtvarném umění: nahý král václav iv. a lazebnice

Zvětšit obrázek

KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: NAHÝ KRÁL VÁCLAV IV. A LAZEBNICE

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Nahý král Václav IV. a lazebnice

(Bible Václava IV., Praha, 1380/1385–1395, konec 90. let 14. století; dnes: Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň, cod. 2759, fol. 214r)

Šestnáctého srpna 2024 uplynulo šest set pět let od smrti českého a římského krále Václava IV., jenž proslul především jako náruživý bibliofil, který ve své době vlastnil jednu z největších soukromých knihoven ve střední Evropě.

Do současnosti se dochovala řada králových vyobrazení, z nichž nejvíce najdeme v pozoruhodné, ale bohužel nedokončené bibli (neobsahuje ani celý Starý zákon), jejíž šest svazků se dnes nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni. V převážné většině se ale nejedná o panovníkova reprezentativní vypodobnění, nýbrž o vyobrazení v bohaté okrajové výzdobě, a to často ve velice choulostivých situacích, které jakoby ani nesouvisely s biblickými texty.

Václav IV. je většinou vypodobněn jako „pouhý“ šlechtic, či přesněji dvořan, zcela bez panovnických insignií. Jak ale tedy poznáme, že se jedná o zobrazení českého a římského krále? Tím, že máme k dispozici relativně dostatečné množství různých králových dobových vypodobnění, můžeme jej identifikovat podle jeho podoby. Pravdou však je, že některá vyobrazení jsou zavádějící. Dokonce někteří historici umění jsou názoru, že se nejedná o krále. Před sebou tak podle nich máme jen jakýsi typ anonymního dvořana. Na druhou stranu je důležitým vodítkem k Václavově identifikaci jeho slabost pro pánskou módu konce 14. století. A tak podle oděvu a jeho výzdoby je rovněž možné Lucemburka identifikovat.

Jenže kupř. v prvním svazku Václavovy bible na foliu 214r najdeme panovníka zcela nahého! V tomto případě jej můžeme identifikovat pouze na základě jeho „tváře“, účesu a pečlivě upraveného (plno)vousu.

Celé straně (fol. 214r), na které začíná kniha Jozue, vévodí patnáctiřádková iniciála U(nd es geschach nach dem tode moysi) s českým korunovaným lvem a orlicí s korunou římského císaře. Již na této iniciále nacházíme něco komického. Na mysli máme vypodobnění korunovaného lva, který ani barevně a ani proporčně neodpovídá českému „heraldickému“ lvu. Má pouze jeden ocas a hlavně je jeho tělo namalováno, jak to vyjádřit kulantně, velice nešikovně.

Proč tomu tak je? Nabízí se hned několik odpovědí. Na první pohled je znát, že autor iniciály živého lva nikdy neviděl, jinak by jej nemohl vypodobnit tak, jak jej vidíme. Malíř si zřejmě také neuvědomil, že má namalovat českého lva, na něhož ve Václavově bibli narazíme hned na několika místech. Je však také možné, že lva namaloval záměrně jako špatně (uboze) vypadající zvíře s jedním ocasem, které je ve stínu říšské orlice…

Mnohem zajímavější a především komičtější je ale vypodobnění samotného Václava IV. v okrajové výzdobě. Prostovlasý a hlavně nahý panovník sedí na krásně vyřezávané stoličce a oddává se péči hned dvou lazebnic. Král je zřejmě po očistné koupeli, která bývá spojovaná např. s dobou před korunovací, ale mohla by symbolizovat i očistu od všeho, co není v souladu se slovem Božím.

Krále jako „pouhého“ dvořana najdeme v rukopisu velice často v sevření klády, která mimo jiné symbolizuje zákon, který je nutné dodržovat. Na foliu 214r to ale vypadá, že se panovník ze sevření klády dostal, byl osvobozen a „poslušný lid“ v podobě dvou krásných lazebnic se teď o něj stará. Obě lazebnice jej buď masírují, nebo jej natírají nějakou vonnou mastí, či vonným olejem. Z jejich atributů vidíme pouze věník, který má panovník „umístěný“ přímo mezi nohama. Je tak výrazný, že si jej každý po chvíli všimne. Jedná se o jeho náhodné „umístění“, nebo je nutné za tím hledat něco víc?

Podle mého názoru se zde může jednat o přímou narážku na údajnou královu impotenci, o níž si „šuškali“ již jeho současníci (obě Václavova manželství byla bezdětná). Dnes víme, že král byl po padesátce opravdu impotentní, ale v době, kdy vznikal tento manuskript touto dysfunkcí zřejmě netrpěl. A proto se nabízí možnost, že chtěl tímto odvážným detailem alespoň symbolicky naznačit („ukázat“), že je skutečný muž!

Je však možné, že se jedná jen o jakýsi malířův „žertík“, kterým chtěl pobavit objednavatele rukopisu, tedy krále, a možná od něj očekával i případnou odezvu… Pravdu už ale bohužel nikdy nezjistíme.

A co uvést na závěr? Český a římský král Václav IV. je na této iluminaci představen ve své nahotě nejen jako zástupce „jemu svěřeného“ lidu, ale především jako obyčejný smrtelník z masa a kostí.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/