Na Pražském hradě je do 4. dubna otevřena výstava nazvaná Umění české reformace a jedním z nejvzácnějších exponátů je tu Jenský kodex, který by se dal nazvat obrázkovou biblí českého husitství. Vzácnou památku mnozí diváci vidí poprvé, protože po desetiletí byla přístupná jen vybraným badatelům a restaurátorům v trezoru pražského Národního muzea.
Od letošního února však můžete Jenským kodexem pohodlně zalistovat a to dokonce v klidu domova. Nakladatelství Gallery a Národní muzeum vydalo faksimile rukopisu a tato zcela věrná kopie je cenově dostupná pro téměř každého obdivovatele gotického malířství. Zaplatíte za ni 2800 korun, což je méně, než na kolik vás v Praze přijdou dva lístky na koncert některé popové hvězdy.
Na faksimile čekali nadšenci i znalci více než půl století. První nezdařené pokusy o její vydání spadají do začátku 70. let minulého století. Záměr se povedlo uskutečnit až dnes.
Čím je dílo tak vzácné a cenné? Jenský kodex, spojující dohromady několik různých rukopisů, je stručně řečeno manifestem českého husitství a reformace. Stoupenci kazatele Jana Husa tu textem i na malovaných obrazech brojí proti všemu, co jim vadí na katolické církvi. Špatný duchovní pastýř je jako vlk dávící svoje ovečky, dočteme se v knize. A husité nechtěli být ovcemi...
Servítky si autoři Jenského kodexu nebrali. Jejich myšlení je ano a ne, černá proti bílé. Vše bez kompromisů - jako na bitevním poli. Řím je město bezpráví a neřesti, jemuž vládne papež vyhlížející jako Lucifer. I nové stavby, které financuje z desátků věřících, mu pomáhají budovat ďáblové. Jde o místo zaprodané peklu. Proti neřestnému Římu stojí nebeský Jeruzalém jako vysněný stát Boží.
I ten, kdo neumí číst (latinsky a staročesky), se může v Jenském kodexu o všem poučit z názorných ilustrací, které mají velikost tehdejších deskových obrazů. A ač malíři používali při práci různé dobové předlohy, leckteré jejich nápady jsou v dějinách evropské reformace ojedinělé a o pár desetiletí předstihují úsilí umělců, jako byl Cranach nebo Holbein, kteří se do kritiky římské církve pustili pod vlivem Martina Luthera.
Ježíš v chudém oděvu chodí bos a nese na zádech svůj kříž, zatímco papež v drahém rouchu jede na bílém císařském koni a doprovází ho houf kardinálů. Kristus vyzývá své učedníky, aby od nikoho nepřijímali zlato ani stříbro, zatímco papež uděluje úřady bohatým za měšce plné peněz. Ježíš omývá pokorně nohy svým učedníkům, papež naopak zpupně sedí na trůně a mniši líbají jeho pozlacené boty.
Kritika se týká i erotiky. Svatý otec je obklopený nevěstkami a rozdává jim za jejich služby drahé dárky. Mniši, místo aby se oddávali rozjímání, tráví většinu času v lázni, kde se o ně starají spoře oděné lazebnice. Bohatý farář se stěhuje na jinou faru a na vozech si veze nejen majetek, ale také pohlednou konkubínu. Všude panuje morální rozklad. Kardinálové si za papeže zvolí klidně i ženu! Obrazy v Jenském kodexu jsou stejně horlivé a vášnivé, jako byli husitští kazatelé na táborech lidu.
Kodex vznikl v Čechách někdy na přelomu 15. a 16. století v prostředí dědiců původního husitství. Zásluhu na jeho vzniku měl Bohuslav z Čechtic, který sám část textu napsal. Kodex se někdy v letech 1527 až 1548 dostal do knihovny v německé Jeně. Existuje hypotéza, že byl věnován Martinu Lutherovi a přivezl mu ho jako dar Čech Hynek Perknovský, student univerzity ve Wittenbergu. Výklad je z větší části ve staročeštině, ale Luther jistě bystře porozuměl obrázkům. I on považoval Řím za sídlo neřesti a prodávání odpustků odsuzoval jako dílo ďábla.
Ve sbírkách jenské univerzity byl rukopis až do roku 1951, kdy ho soudruzi z NDR velkoryse darovali do Čech při pražském setkání Wilhelma Piecka s Klementem Gottwaldem. Dar získalo pražské Národní muzeum, zatímco jenským knihovníkům zbyly jenom oči pro pláč.
V Praze bylo dílo často vystavováno a fotografováno, což se dosti podepsalo na jeho stavu, který se zlepšil až po důkladném restaurování v letech 1981 až 1983. Zachránit se podařilo zejména ohrožené iluminace, na nichž se podle historiků umění podíleli čtyři nebo pět malířů. Jeden z nich měl dokonce talent Hieronyma Bosche - ďáblové v jeho fantazii jsou v Jenském kodexu prostě fascinující zrůdy. Jako hlavní mistr řídil celou práci Janíček Zmilelý z Písku.
Jméno i jeho podobu malíře Janíčka známe z jiného rukopisu - z Graduálu z Mladé Boleslavi, kde se sám nakreslil jako pohledný mladík s vlnitými vlasy. Na obyčejného řemeslníka, za něhož se tehdy v Čechách malíři stále ještě považovali, byl i docela dobře až luxusně oblečen. Peněz měl asi dost. Patřil ostatně mezi žádané umělce a zakázky měl nejen od husitů, ale i od katolíků z královského dvora Vladislava Jagellonského.
Janíček Zmilelý však jednoznačně fandil husitům. Ti jsou na jeho malbách ukázáni jako zbožní věřící, kteří povstali proti špatnostem katolické církve. A za pravdu se musí umět položit i život. V bitvách s křižáky i osobním příkladem. Jan Hus na hořící hranici je vyobrazen v Jenském kodexu hned několikrát.
Malíře nesmírně zaujal i geniální stratég Jan Žižka z Trocnova, který se v 15. století vyrovnal nejlepším italským kondotiérům. Janíček obdivoval jeho vůdcovské schopnosti - ač slepý vedl husitské vojsko dál v boji s papeženci - , ale ctil i jeho vyhraněný smysl pro spravedlnost a dobro. Vysněný nebeský ráj je v Jenském kodexu zobrazen jako nedobytná pevnost, v níž vládne Kristus a Janu Žižkovi svěřil klíč od rajské brány!
Husitský vojevůdce tak nahradil sv. Petra, který byl tradičně považován za nebeského portýra. V pozdně gotické malbě existují desítky vyobrazení, kde Petr stojí u brány a vítá ty, kteří byli spaseni. Nikdy jeho roli nezastoupil někdo jiný. Až u sympatizanta s husity se klíčníkem stal Žižka, „náš bratr věrný", jak se píše v kodexu. Jen on jako nepodplatitelný bojovník byl pojistkou do budoucna, že mezi vyvolené pustí opravdu ty poctivé a z kněží jen ty, kteří nepropadli mamonu. Víra v české mesiášství je tak stará už více než půl tisíciletí.
PhDr. Peter Kováč
Jenský kodex, věrné barevné faksimile proslulého pozdně středověkého iluminovaného rukopisu z konce 15. století, jehož originál se nalézá ve sbírce rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze; 232 stran (faksimile), 224 stran (komentář), oba svazky vázané, ve společném pouzdře. Nakladatel Gallery, formát 32x22cm, česky, Praha 2009; anglické vydání The Jena Codex, Gallery 2010, cena českého i anglického vydání 2800 Kč.
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru