knižní novinky detailpraha: stále živá minulost medievisty františka grause (argo)

Praha: Stále Živá minulost medievisty Františka Grause (Argo)

Nakladatelství Argo vydalo jako osmašedesátý svazek své edice Historické myšlení překlad ve své době velice průkopnické a objevné práce historika Františka Grause „Živá minulost“ s podtitulem „Středověké tradice a představy o středověku“. Kniha vyšla původně německy v roce 1975 a ani po více než čtyřiceti letech neztratila nic ze své inspirativnosti.

František Graus (1921-1989) patřil k nejvýznamnějším evropským medievalistům 2. poloviny 20. století. Z jeho prací před emigrací na konci 60. let jsou asi nejznámější dvousvazkové „Dějiny venkovského lidu v době předhusitské“, které jasně ukázaly, jak nejen časově je široký jeho záběr.

Ještě v Československu se začal věnovat mnoha dalším tématům mocenskopolitických a sociokulturních dějin, která postupně, často zcela inovativním způsobem přiblížil ve svých četných studiích a nových knihách, z nichž ty nejvýznamnější pak vyšly v zahraničí. Rovněž je podstatné, že jej často zajímala témata, která se stala v historiografii moderními, resp. módními až o mnoho let později.

„Živá minulost“ je bezpochyby jedním z jeho nejvýznamnějších děl, ne-li vůbec nejvýznamnějším. Završil v něm svůj mnohaletý výzkum o genezi raně středověkého státu, o formování středověkých představ o počátku společnosti, o etnogenezi kmenů a národů a o vzniku tradic spojených s národními světci a zakladateli panovnických dynastií.

Již na začátku 60. let si předsevzal, že problematiku vzniku středověké kolektivní paměti a dějinného povědomí v českých zemích zpracuje komparativním způsobem, což v té době nebylo vůbec obvyklé. Právě srovnávací metoda mu ale umožnila jedinečným způsobem přiblížit danou problematiku na příkladech středověké Říše, Francie a právě Čech.

Pravdou je, že původní vydání „Živé minulosti“ nijak zásadně neoslovilo tehdejší historiky, což je zřejmé např. z dobových recenzí. To, že kniha ve své době téměř nezaujala, bylo ale možná dáno tím, že se František Graus věnoval právě středověkým Čechám, které západoevropskou historiografii moc nezajímaly. České problematice proto v knize věnoval rozsáhlejší prostor, aby ji přiblížil právě západoevropským čtenářům, kteří byli obeznámeni hlavně s dějinami Říše a Francie.

Proč si vybral české země je jasné. Prostředí středověké Říše bylo našim zemím vždy blízké a navíc se v něm prostřednictvím germánské mytologie vytvořily svébytné představy o původu a charakteru germánských kmenů a jejich vládců. Tyto představy se pak v různých variantách udržely až do 18. a 19. století a v dobách vzedmutého historismu pak následně hrály rozhodující úlohu při vzniku moderního německého státního a národního povědomí. Vývoj v Čechách a v Říši pak srovnal ještě s Francií, kde se historické povědomí a představy, ale i kulturní paměť ubíraly zcela jinou cestou.

V celkem osmi kapitolách, z nichž první je úvodem a poslední shrnutím, přiblížil inspirujícím způsobem nejen vývoj historického povědomí. Věnoval se kupř. pověstem o původu sledovaných národů či kmenů, jejich svatým reprezentantům, představám národa nebo objevování „národního významu“ středověkých dějin. Přiblížil rovněž, jakými proměnami „prošly“ i některé významné osobnosti národních dějin (Jan Hus, Jana z Arku, Fridrich Barbarossa).

František Graus napsal ve své době jedinečnou práci, v níž jasně ukázal, že středověká minulost je v moderních společnostech stále velice živá a že z mnoha hledisek výrazným způsobem ovlivňuje naši současnost. Ke stejným poznatkům dospěla řada historiků až mnohem později.

Grausova práce je zajímavá též svým rozsahem. Samotný text tvoří polovinu knihy, druhou pak rozsáhlý poznámkový aparát, který ale neodkazuje jen na citované prameny, resp. sekundární literaturu, ale je často i vhodným doplněním hlavního textu. Čtenář tak musí během čtení knihou listovat, aby si v poznámkách vyhledal další informace.

Součástí prvního českého vydání je i doslov historika Martina Nodla nazvaný „Živá a mrtvá minulost Františka Grause“, v němž je mimo jiné přiblížen současný pohled na Grausovo stěžejní dílo. Je dobře, že jsou starší práce doplněny zasvěceným doslovem, z něhož se zejména méně s problematikou obeznámení čtenáři dozví více informací nejen o autorovi a významu jeho díla, ale i současném pohledu na danou problematiku.

„Živá minulost“ je na svou dobu napsána nejen erudovaně, ale (pro někoho možná překvapivě) i velice čtivě. S Grausovými pracemi ze 70. a 80. let 20. století byli doposud obeznámeni pouze odborníci, nyní se díky překladu může s výsledky jeho bádání seznámit i širší, o středověk se zajímající veřejnost.

Vydání překladu „Živé minulosti“ Františka Grause je velice významným a zároveň záslužným počinem. Jedná se o práci, která měla být přeložena již dříve. A i když jsou některé její teze překonané, což je po čtyřech desetiletích od jejího prvního vydání zcela normální, jde stále o velice podnětnou práci.

 

Marek Zágora

 

František Graus, Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku, Argo, Praha 2017, 432 stran, doporučená cena 398 Kč

 

Obsah:

PŘEDMLUVA

I. TRADICE A HISTORICKÉ VĚDOMÍ

II. HLAVNÍ FORMY JEDNÁNÍ A LITERÁRNÍ TRADICE

1. Dietrich z Bernu, král bez vlasti

2. Renaud de Montauban (děti Aymonovy)

3. Vilém Tell jako švýcarský národní hrdina

III. POVĚSTI O PŘÍCHODU A PŮVODU

1. Pověst o trojském původu Franků

2. Pověst o původu v Čechách: praotec Čech a Libuše

3. Bavorské pověsti o původu

4. Původ a obsazení země Sasů

IV. SVATÍ REPREZENTANTI

1. Saint Denis, královské opatství

2. Svatý Václav, svatý patron země české

3. Karel Veliký - Charlemagne

V. STŘEDOVĚKÉ „PŘEDSTAVY NÁRODA“

1. Alexandr Veliký a Gaius Julius Caesar jako spojenci a poražení

2. Kníže Oldřich a krásná pradlena

VI. STŘEDOVĚK A NOVOVĚK – PŘES SEKULARIZACI K MYTIZACI DĚJIN

1. Arminius a Hermannova bitva

2. Vercingetorix a Francouzi jako potomci Galů

3. Rukopisy objevené v Čechách

4. Od pověsti o Siegfriedovi k mýtu Nibelungů

VII. OBJEVENÍ „NÁRODNÍHO VÝZNAMU“ STŘEDOVĚKÝCH DĚJIN

1. Jana z Arku jako symbol Francie

2. Husité. Od Johanna Husa k Janu Žižkovi

3. Barbarossa a Kyffhäuser: Od Fridricha II. k Fridrichovi I.

4. Jindřich Lev jako protihráč Barbarossy a organizátor kolonizace

5. Nezdařená nacionalizace tradice - albigenští

VIII. STŘEDOVĚKÁ HISTORICKÁ TRADICE VE FRANCII, NĚMECKU A V ČECHÁCH

Pokus o shrnutí


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru