zaujalo nás detailmilán: leonardův kodex atlanticus nám závidí celý svět, říká česká historička umění blanka přikrylová, která pracuje v milánské ambrosianě

Milán: Leonardův kodex Atlanticus nám závidí celý svět, říká česká historička umění Blanka Přikrylová, která pracuje v milánské Ambrosianě

Peter Kováč: Jak jste se jako devětadvacetiletá Češka stala zaměstnankyní milánské knihovny a obrazárny Ambrosiana, která vlastní díla největších italských renesančních a barokních mistrů?

Blanka Přikrylová: Vystudovala jsem na Univerzitě Palackého v Olomouci dějiny umění, kde jsem skončila před třemi roky. Díky programu Evropské unie Leonardo jsem se dostala do Milána, do Ambrosiany. Původně mě přijali na pětiměsíční stáž, ale zůstala jsem a v muzeu pracuji už tři roky. Je v něm malý kolektiv, víceméně všichni děláme všechno. Já se věnuji organizaci pořádaných akcí, objednávkám skupin do obrazárny, připravuji výstavy, což je v současné době prezentace Leonardova kodexu Atlanticus, a když je potřeba, zaskočím i v pokladně nebo v knihkupectví.

PK: Největším hitem Ambrosiany je postupné vystavování stránek z Leonardova kodexu. Jak je to možné, když každý má představu, že jde o obrovskou knihu či přesněji o několik knih?

BP: V roce 1968 byl kodex restaurován a tehdy byl opravdu svázán do dvanácti masivních svazků. To ovšem později přineslo nemalé problémy, jednak s jeho konzervací, jednak s odborným studiem kreseb. Proto v roce 2008 vedení Ambrosiany rozhodlo o opětovném rozvázání jednotlivých svazků a umístění každého listu do vlastní pasparty. Současně s tím se rozběhl unikátní výstavní projekt, kdy až do roku 2015 průběžně v Miláně vystavujeme pro veřejnost všechny listy z kodexu Atlanticus.

PK: Jak je tato unikátní Leonardova výstava vlastně zorganizována?

BP: Každé tři měsíce měníme téma i soubor vystavených kreseb. Během každé prezentace diváci vidí asi čtyřicet originálů. Exponátů máme dost. Se svými 1119 listy kodex představuje vůbec nejrozsáhlejší sbírku Leonardových kreseb a zápisků na světě. Jednu část výstavy návštěvníci najdou přímo v Pinacotece Ambrosiana spolu se sbírkou obrazů Caravaggia, Rafaela, Leonarda, Tiziana, Botticelliho, Brueghela a dalších. Druhá část se nachází v prostorách tzv. Sacrestia del Bramante při kostele S. Maria delle Grazie, v sousedství Leonardovy Poslední večeře.

PK: Čím může Leonardův kodex zaujmout diváky?

BP: Především širokým tematickým rozsahem. Od skic a přípravných kreseb k obrazům přes matematické a astronomické studie, filozofické meditace, pohádky a recepty k vaření až k zajímavým futuristickým návrhům hydraulických čerpadel, padáků a válečných strojů. To vše nabízí výjimečné svědectví o Leonardově genialitě. Kresby a texty navíc časově pokrývají téměř celou jeho kariéru, od roku 1478 až do smrti v roce 1519. Díky tomu nám kodex Atlanticus Leonarda da Vinciho závidí celý svět.

PK: Jak tato kolekce kreseb a zápisků vznikla a jak se dostala do Milána, když Leonardo zemřel ve Francii?

BP: Na konci 16. století kodex sestavil sochař Pompeo Leoni, kterému se podařilo získat část Leonardových studií z dědictví po Francesku Melzim, jemuž je odkázal sám Leonardo. Leoni vše uspořádal a kresby i zápisky nalepil na listy velkého formátu. Díky obrovskému rozměru dostal kodex název Atlanticus. Po smrti Pompea Leoniho kodex přešel do majetku markýze Galeazza Arconatiho, který ho v roce 1637 daroval knihovně Ambrosiana založené roku 1609 kardinálem Federikem Borromeem. Po dobytí Milána Napoleonem v roce 1796 byl kodex zabaven a odvezen do Paříže, kde po sedmnáct let zůstal v Louvru. U nás v Ambrosianě se objevil znovu až v roce 1815, kdy Vídeňský kongres schválil navrácení všech uměleckých pokladů odcizených Napoleonem.

 

Internet:

http://www.ambrosiana.eu/jsp/index.jsp?lang=ENG

http://www.ambrosiana.eu/cms/codice_atlantico-266.html


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru