archiv detailostrava: cesta ke zlaté bule sicilské - fragmenty reliéfů z kláštera sv. jiří v praze

Ostrava: Cesta ke Zlaté bule sicilské - Fragmenty reliéfů z kláštera sv. Jiří v Praze

Mezi nejobjemnější a zároveň nejvzácnější exponáty, jež jsou k vidění na výstavě „Cesta ke Zlaté bule sicilské" v Ostravském muzeu, patří fragmenty reliéfů z kláštera sv. Jiří v Praze (OBR. 1). Reliéfy vznikly v Čechách, pravděpodobně v Praze před rokem 1228.

Největší z opukových fragmentů se zbytky polychromie je podélně pravoúhlá deska o rozměrech 880 x 570 mm. Na desce je reliéfní zobrazení trůnící Panny Marie, na jejíchž kolenou sedí z profilu doleva obrácený Ježíšek. V horní části jsou vidět busty dvou andělů, kteří kladou Panně Marii na hlavu korunu drženou vždy jednou rukou (OBR 2). V druhé ruce pak mají kadidelnice.

V dolní části klečí po stranách Mariina architektonicky řešeného trůnu dvě ženské postavy v řeholním oděvu, jež se k ní obracejí. Bližší určení obou žen je nám umožněno nápisem na širokém rámu desky: „MARIA PRIMA ABBA + AVE MARIA GRACIA PLENA. DNS TECVM + BERTHA ABBA SCDA FVND ...X" (+ Marie první abatyše + Zdráva buď Maria milostiplná Pán s tebou + Berta druhá zakladatelka).

Řeholnice vlevo je identifikována jako Marie, resp. Mlada († 994, první abatyše benediktinského kláštera sv. Jiří v Praze (OBR. 3). Klečící ženská postava vpravo je pak určena jako abatyše Berta (abatyší v letech 1145-1151), která obnovila klášter po požáru v roce 1142. Obě ženy jsou pokládány za zakladatelky kláštera sv. Jiří.

Na levé, v horní okrajové části segmentově tvarované desce o rozměrech 660 x 270 mm je zobrazena také klečící doprava otočená řeholnice s nápisovou páskou v ruce, na níž byl původně text, který odstraněn při posledním restaurování. Její postava je větší než u obou abatyší střední desky. Řeholnicí je s největší pravděpodobností abatyše kláštera sv. Jiří Anežka (abatyší v letech 1200-1228), nevlastní sestra českého krále Přemysla Otakara I. (OBR. 5)

Na pravé opukové desce stejných rozměrů je zobrazena mužská bezvousá postava s korunou na hlavě otočená doleva. Od jeho sepjatých rukou se vine nahoru páska. Na rámu fragmentu je nápis: „+ REX QVI CVNCTA REGIS MISERERE TVI PETO REGIS REX PREMISL" (+ Králi, který všemu vládneš, smiluj se prosím nad králem, král Přemysl).

Muž, jehož postava je menší než u abatyše Anežky, je díky tomuto nápisu bezpečně identifikován jako český král Přemysl Otakar I., ochránce významného kláštera (OBR. 4). Na obou bočních reliéfech se jedná o devoční scény.

Většinou se soudilo, že se jedná o tři fragmenty jednoho díla, tedy že patří k sobě. Vedle těchto fragmentů byl ale objeven i zlomek opukové archivolty s nápisem: „IN GREMIO MATRIS RESIDET SAPIENTIA PATRIS" (V klíně Matky zůstává Moudrost Otcova) . Archivolta vykazuje řadu shodných rysů s reliéfy, a proto s nimi byla dána do souvislosti. Podle historiků umění měla archivolta rámovat tympanon. Jiní se přikláněli k názoru, že soubor reliéfů mohl sloužit jako oltářní retabulum.

Nejpravděpodobněji se jedna o fragmenty dvou různých celků, z nichž se dochovala pouze jedna střední deska, zbývající reliéfní fragmenty pak patří tympanonu, který mohl být původně umístěný hned na několika místech, např. na jižním průčelí kostela, nebo jeho západním portálu.

I když se jedná o fragmenty dvou různých celků, vykazují řadu totožných rysů (např. plastické opracování), z čehož je možné vyvodit, že vznikly ve stejné dílně.

Zajímavý je pohled na zobrazení českého krále Přemysla Otakara I. Při bližším pohledu do jeho tváře můžeme konstatovat jistou snahu o individualizaci panovníkova obličeje, což je zřejmé i u postavy abatyše Anežky. Přesto nemá smyl hledat v králově vypodobnění nějaké konkrétní fyziognomické rysy.

Ve 13. století nebylo důležité vystihnout skutečnou podobu panovníka. Podstatné bylo, že se jednalo o zobrazení krále, a tomu bylo vše podřízeno, tedy i výsledný obraz. Zobrazený měl být na první pohled panovníkem, jehož bližší určení pak bylo dáno nápisem na rámu desky reliéfu.

Srovnáme-li dochovaný reliéf s výtvarnými díly, která vznikla ve stejné době „na západ" od Prahy, zjistíme, že se po stránce umělecké jedná spíše o dílo průměrné kvality, přesto je na naše poměry výjimečné.

 

Marek Zágora

 

O dalších zajímavých exponátech výstavy „Cesta ke Zlaté bule sicilské":

http://www.stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-lantkrabeci-zaltar/

http://www.stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-zabrdovicky-evangeliar/

 

O výstavě „Cesta ke Zlaté bule sicilské":

http://stavitele-katedral.cz/ostrava-cesta-ke-zlate-bule-sicilske-vystava-v-ostravskem-muzeum-k-800-vyroci-vzniku-nejslavnejsiho-dokumentu-v-dejinach-ceskeho-kralovstvi/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru