knižní novinky detailpetersberg – paderborn: reprezentativní katalog výstavy gotik. der paderborner dom und die baukultur des 13. jahrhunderts in europa

Petersberg – Paderborn: Reprezentativní katalog výstavy Gotik. Der Paderborner Dom und die Baukultur des 13. Jahrhunderts in Europa

Nakladatelství Michael Imhof vydalo monumentální vědecký katalog k výstavě „Gotik. Der Paderborner Dom und die Baukultur des 13. Jahrhunderts in Europa“, která byla do 13. ledna 2019 k vidění v Arcibiskupském diecézním muzeu v Paderbornu. Jak napovídá název, hlavní pozornost je věnována gotice, která „způsobila“ ve 13. století revoluci nejen v sakrální architektuře. Jedním z hlavních exponátů výstavy byl samotný paderbornský dóm, jenž byl představen z mnoha nových úhlů pohledu a zasazen do širších souvislostí vývoje gotického umění a hlavně architektury.

Paderbornský dóm se společně se stavbami, jež mu předcházely, stal za posledních dvacet let již několikrát předmětem velkých uměleckých a kulturně-historických výstav, které se konaly v Arcibiskupském diecézním muzeu. Nyní se stala středobodem zájmu gotická katedrála, která vznikla v letech 1215-1280. Významné je, že se nejedná o stavbu, která by vznikla poté, co byla zničena její předchůdkyně, ale naopak byla postavena s vědomím vytvořit větší a modernější (tedy gotickou) katedrálu. I když prošla časem řadou úprav, její gotická podoba zůstala z převážné části zachována a dodnes patří dóm k dominantám města.

Prostřednictvím mnoha exponátů z celé Evropy (architektonické fragmenty, plastiky, stavební nákresy, vitraje, knižní malba, relikviáře) byl paderbornský dóm zařazen do vývoje sakrální architektury 13. století. Výstava naznačila, jak se z Francie šířily nové myšlenky týkající se staveb velkých katedrál. Návštěvníci tak měli jedinečnou možnost sledovat kulturní transfer ze západu na východ – z Remeše přes Padernborn až po Rigu. Právě katedrála v Padernbornu je nádherným příkladem, kdy došlo ke kombinaci tradičních stavebních prvků s novými západoevropskými vlivy.

Jedinečná, nádherná umělecká díla zapůjčená z Mohuče, Remeše, Paříže, Pamplony nebo z Cách doplněná o atraktivní modely a 3-D animace umožnila oživit období gotiky plné kulturních a technologických změn.

Jak je u zahraničních výstav pravidlem, tak již od jejího začátku byla k dispozici stejnojmenná reprezentativní doprovodná vědecká publikace s katalogem, která shrnula nejnovější výsledky bádání. Je rozdělena do dvou hlavních částí: první tvoří eseje předních evropských odborníků (především historiků umění a historiků), druhou je pak samotný katalog.

V první části najdeme celkem pětadvacet textů, z nichž většina se zabývá gotickou, především pak katedrální architekturou, do jejíhož vývoje zasáhla řada různých vlivů. Ty se pak projevily nejen na výsledné podobě jednotlivých staveb, ale částečně se promítly i do liturgie.

Velká pozornost je věnována padernbornskému biskupovi Imadovi (v úřadu 1051-1076), který byl významným stavitelem a zásadním způsobem rozšířil románský dóm, který předcházel gotické katedrále. Právě Imadova stavba, která byla vysvěcena v červenci 1068, se pak stala východiskem pro gotický dóm, jehož jednotlivým fázím výstavby je zasvěcen jeden z hlavních příspěvků.

Autoři si všímají též rolí biskupů a kapitul při stavbách nových katedrál. V případě Padernbornu je navíc přiblíženo i politické pozadí vzniku stavby. Katedrála vznikla ve velice neklidné době, kdy mezi měšťany a místními biskupy panovaly velice napjaté vztahy. Bohužel se v případě Padernbornu nedochovaly žádné písemné prameny, z nichž bychom se dozvěděli, kdo byli stavitelé katedrály, neznámé ani žádná jména. O vlivu jednotlivých biskupů a samotné kapituly se tak můžeme jen dohadovat.

Z hlediska sochařského je velice zajímavý „Paradiesportal“ (Rajský portál), na němž se vedle kamenné výzdoby dochovala i původní figurální výzdoba z dubového dřeva. Jedná se o krucifix, který se nachází uprostřed tympanonu, a sochy sv. Libora (jeho ostatky byly převezeny v 9. století z Le Mans) a sv. Kiliána v nadživotní velikosti. Oběma světcům, jejichž sochy jsou umístěny na křídlech dveří, a Panně Marii je katedrála zasvěcena. Nedávno byl proveden dendrochronologický průzkum a došlo se k závěru, že dřevo pochází ze stromů, které byly pokáceny v první třetině 13. století, samotná díla pak byla zhotovena kolem roku 1240.

Padernbornský dóm je úzce spjat se šlechtickým rodem von der Lippe (zur Lippe), z něhož pocházelo hned několik místních biskupů. Katedrála je proto srovnávána s dochovanými sakrálními stavbami, které si nechali postavit členové tohoto rodu. Dokonce se dá hovořit o jejich „rodinném stylu“, který později ovlivnil architekturu v celém regionu.

Autoři se snaží přiblížit i vztahy mezi Francií jako „kolébkou“ gotiky a Vestfálskem. Naznačují řadu možností šíření myšlenek, podnětů a také vědy ze západu směrem na východ. Věnují se francouzské gotice i ve vztahu k německým halovým kostelům sledovaného období. Halovým kostelům je pak věnována zcela mimořádná pozornost, tyto stavby jsou zařazeny do širšího kontextu vývoje evropské architektury středověku.

Jeden z příspěvků je věnován i samotné výstavbě gotických katedrál, fungování stavební huti i některým technikám, které se ve 13. století používaly.

V poslední době se začali historici umění více věnovat i zajímavému fenoménu, tzv. Mikroarchitektur (nabízí se sice překlad mikroarchitektura, ale tento pojem je již zaveden v oboru počítačů a informačních technologií), který byl doposud spíše přehlížen. Jedná se o gotické architektonické prvky na uměleckých dílech, zejména sochařských a zlatnických.

Samotný katalog je rozdělen stejně jako výstava do šesti oddílů (kapitol) a čítá více než sto padesát hesel, z nichž každé je doplněno minimálně jednou barevnou fotografií. Každý oddíl začíná úvodem, který zasvěcuje čtenáře do daného tématu. Navíc jsou některé oddíly doplněny ještě o tematické exkurzy, které přinášejí další zajímavé informace a nejnovější poznatky.

První oddíl je zasvěcen dómu biskupa Imada, který byl vysvěcen v roce 1068. V exkurzu jsou pak představeny katedrály jako pohřebiště a pietní místa. Následující oddíl je věnován novostavbě katedrály ve 13. století a lidem, kteří s ní byli spjati, především pak místním biskupům.

Velice zajímavá je třetí část o stavbě katedrál. Mezi exponáty najdeme např. originální nákresy fasád, iluminace zachycující jednotlivé stavební práce, dochované stroje a nástroje či architektonické prvky opatřené kamenickými značkami.

Čtvrtý oddíl je věnován padernbornskému dómu, zejména jeho architektuře a sochařství. Prostřednictvím exkurzu máme jedinečnou možnost seznámit se s virtuálními dějinami stavby. Škoda že součástí katalogu není DVD s vytvořenými 3-D animacemi, které by všemu dodaly ještě další, zcela nový rozměr. Jednotlivá hesla představují dochované architektonické a sochařské fragmenty, které přinášejí řadu zajímavých poznatků, např. o původní barevnosti katedrály. Pro srovnání jsou představeny i fragmenty z dalších katedrál, např. z Mohuče nebo Remeše. Větší pozornost je věnována i dalšímu zajímavému fenoménu, emocím ve tvářích vrcholně středověkých soch.

Předposlední oddíl přibližuje vybavení katedrály a liturgii. Především jsou představeny fragmenty letneru padernbornského dómu, na jejichž základě byla vytvořena jeho virtuální rekonstrukce. Většina hesel pak představuje dochované liturgické předměty. Jeden z exkurzů je zasvěcen gotické hudbě.

Poslední část je věnována již výše zmíněné gotické architektuře na uměleckých dílech, hlavně na kamenných baldachýnech a nádherných relikviářích.

Součástí všech studií i celého katalogu je velice bohatý (barevný i černobílý), často objevný obrazový doprovod, který čítá přes sedm set položek.

Monumentální vědecký katalog výstavy „Gotik. Der Paderborner Dom und die Baukultur des 13. Jahrhunderts in Europa“ je velice zajímavou a zároveň podnětnou publikací, která by neměla uniknout žádnému zájemci o katedrální architekturu. Zároveň se jedná o kolektivní monografii o padernbornském dómu, která vychází z nejnovějších poznatků a která se jistě stane významným východiskem pro další badatele.

 

Marek Zágora

 

Christoph Stiegemann (Hg.), Gotik. Der Paderborner Dom und die Baukultur des 13. Jahrhunderts in Europa, Michael Imhof Verlag, Petersberg 2018, 800 stran, doporučená cena 49,95 euro

 

Resumé:

Bis zum 13. Januar 2019 konnte man im Diözesanmuseum in Paderborn eine einzigartige kunst- und kulturhistorische Ausstellung „Gotik. Der Paderborner Dom und die Baukultur des 13. Jahrhunderts in Europa“ besuchen. Ihre Autoren stellen das Phänomen der Gotik, vor allem der gotischen Architektur im Zusammenhang mit dem Paderborner Dom vor.

Zur Paderborner Ausstellung erschien im Michael Imhof Verlag eine sehr schöne, monumentale gleichnamige Publikation mit dem Katalog, die die faszinierende Epoche der gotischen Kunst und Kathedralen zeigt. Die Publikation hat zwei Teile: Im ersten Teil gibt es fünfundzwanzig reich bebilderte Essays von den bedeutenden Experten, vor allem Kunsthistorikern und Historikern, die sich mit der Gotik und Sakralbaukunst seit vielen Jahren beschäftigen. Das Hauptthema ist nicht nur der Paderborner Dom, der in den Jahren 1215-1280 erbaut wurde, sondern auch die westlichen (gotischen) Einflüsse, die in Westfalen neue Formen bekommen haben.

Nach den Essays gibt es eigenen Katalog, der sechs Kapiteln hat. Jede Katalognummer hat ihr Foto, die meisten Katalogtexte wurden auf der Grundlage der neuesten Forschungen geschrieben. Im Katalog gibt es neben mehr als 150 Objekten (architektonische Fragmente, Skulpturen, Buchmalereien, kostbare Werke der Goldschmiedekunst…) auch verschiedene interessante Exkurse und virtuelle Rekonstruktionen.

Die repräsentative Publikation „Gotik. Der Paderborner Dom und die Baukultur des 13. Jahrhunderts in Europa“ ist eine sehr interessante und zugleich anregende Sonde in die Entwicklung der Gotik und Sakralarchitektur. Sie ist zugleich ein Grundwerk über den Paderborner Dom und seine Stelle in der gotischen Architektur des 13. Jahrhunderts.

 

Obsah katalogu:

Grußwort

Zum Geleit

Vorwort

Ausstellungs- und Katalogimpressum

ESSAYS

Bruno Klein, Die gotische Kathedrale und die Kunst des konstruktiven Kompromisses

Albert Gerhards, Raum für eine reich entfaltete Liturgie. Zum Verhältnis von Liturgie und Architektur in Kathedralkirchen des 13. Jahrhunderts

Arnold Angenendt, Der Kirchenbau als Zeitenraum

Rudolf Schieffer, Der Bauherr: Bischof Imad

Clemens Kosch, Zum Paderborner Dombau des Bischofs Imad (Neuweihe 1068) als Grundlage und Ausgangspunkt für die gotische Kathedrale. Entwicklungslinien sakraler Binnentopografie im Hochmittelalter

Uwe Lobbedey, Der Paderborner Dom – die Geschichte seiner Erbauung im 13. Jahrhundert

Hermann-Josef Schmalor, Die Rolle der Bischöfe und Domkapitel beim Dombau des

13. Jahrhunderts in Westfalen, insbesondere in Paderborn

Leonhard Helten, Das Langhaus des Paderborner Domes. Zu den Voraussetzungen des Hallenquerschnitts

Stephan Albrecht - Stefan Breitling, Das Paradiesportal im Paderborner Dom

Thomas Eißing, Dendrochronologische Datierung des hölzernen Figurenschmucks

vom Paradiesportal des Hohen Doms in Paderborn

Elisabeth Schmidt, Die Relieffriese des südlichen Ostquerhauses des Paderborner Doms

Harald Wolter-von dem Knesebeck, Zur Entwicklung der Wandmalerei des 13. Jahrhunderts

in Westfalen und Norddeutschland im Spannungsfeld von Architektur, Glasmalerei und Skulptur

Johann Josef Böker, Das gotische Altarjoch des Paderborner Doms

Ulrich Meier, Hochstift Paderborn und Herrschaft Lippe. Dynastische und interterritoriale Dimensionen mittelalterlicher Herrschaftsbildung (1190–1340)

Holger Kempkens, Der Paderborner Dom im Kontext der Sakralbauten von Mitgliedern der Edelherrenfamilie zur Lippe

Agnese Bergholde-Wolf, Die westfälischen Einflüsse auf den gotischen Dombau zu Riga

Andreas Sohn, Bildung, Wissenschaft und Universität in der Zeit der Gotik. Zu den Beziehungen zwischen Frankreich und Westfalen, Paris und Paderborn

Norbert Nußbaum, Bauen als Wagnis. Die Sakralarchitektur des 13. Jahrhunderts im Lichte ihrer Produktionsbedingungen

Marc C. Schurr, Die französische Gotik und die deutschen Hallenkirchen des 13. und 14. Jahrhunderts

Peter Kurmann, Gotikrezeption, Deutscher Orden und Heiligenkult. Zur Frage nach dem Sinn der Baugestalt von St. Elisabeth zu Marburg

Uwe Lobbedey, Die ehemalige Klosterkirche in Rumbeck bei Arnsberg, eine frühe Hallenkirche in Westfalen

Nott Caviezel, Hallenkirchen und Stufenhallen. Überlegungen zur Schweiz als Grenzmilieu

Stefan Bürger, Problem Typus Hallenkirche

Klaus Niehr, Rom – Pienza – Paderborn: Die Physiognomie der Hallenkirche.

Wahrnehmung und Interpretation

Uwe Albrecht, Mikroarchitektur im Wandel am Beispiel norddeutscher und dänischer Werke des 13. bis 15. Jahrhunderts. Ein gattungsübergreifendes Phänomen?

KATALOG

KAPITEL I

Die Voraussetzungen: Der Dombau Bischof Imads (1058–1068) und die Domweihe des Jahres 1068

Kat.-Nr. 1–13

KAPITEL II

Neues Konzept auf altem Fundament: Die Akteure und der Neubau des Domes im 13. Jahrhundert

Kat.-Nr. 14–29

KAPITEL III

Kathedralbau im 13. Jahrhundert – Formentransfer, Dynamik und Innovation im Baubetrieb

Kat.-Nr. 30–48

KAPITEL IV

Der Paderborner Dombau des 13. Jahrhunderts – Architektur und Skulptur. Die mediale Qualität der Werke

Kat.-Nr. 49–84

KAPITEL V

Ecclesia nostra Paderbornensis – Kirchenausstattung und Liturgie

Kat.-Nr. 85–130

KAPITEL VI

Gotik en miniature – Mikroarchitektur in der Kunst der Gotik

Kat.-Nr. 131–157

ANHANG

 

Internet:

https://www.imhof-verlag.de/gotik-der-paderborner-dom-und-die-baukultur-des-13-jahrhunderts-in-europa.html

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru