dějiny umění detailpaříž: 850 let od položení základního kamene pařížské gotické katedrály notre-dame

Paříž: 850 let od položení základního kamene pařížské gotické katedrály Notre-Dame

Paříž slaví 850 let existence své gotické katedrály Notre-Dame. Oslavy prý budou velkolepé. Hlavní město Francie se inspirovalo příkladem Remeše, kde si v roce 2010 připomínali 800 let od vybudování korunovačního chrámu francouzských králů. Pařížská katedrála byla kdysi centrem vícehlasého zpěvu čili polyfonie, takže na programu je série kvalitních koncertů, věže stavby měly dostat nové zvony a za velké peníze se pořídilo efektní nasvícení interiéru i exteriéru památky stojící na břehu Seiny. Vše prý za více než 6,5 miliónu eur.

Oslavovat se bude celý rok, protože není úplně jasné, který den byla stavba katedrály fakticky zahájena. Z 18. století se nám dochoval záznam, že v roce 1163 posvětil základní kámen sám papež. Z archivů víme, že Alexandr III. v Paříži pobýval od 24. března do 25. dubna, takže slavnost se uskutečnila někdy na jaře 1163. Šlo zřejmě jen o symbolický akt, práce na staveništi už asi probíhaly. Vše inicioval biskup Maurice de Sully.

De Sully pocházel ze skromných poměrů, ale vypracoval se na předního znalce teologie, obratného kazatele a schopného organizátora. Získal si důvěru krále Ludvíka VII. a s jeho podporou na podzim 1160 usedl na biskupskou katedru, což je křeslo umístěné v chrámu, od něhož je odvozeno slovo katedrála. Zřejmě ještě v den svojí inaugurace vyhlásil, že hodlá vybudovat kostel, který bude rozměry i nádherou odpovídat postavení Paříže jako hlavního královského sídla.

Stavba vyrostla na ostrově Cité ležícím na Seině, o němž se tvrdilo, že svým tvarem připomíná převrácenou loď, jež uvízla uprostřed řeky. Bylo to srdce středověké Paříže. V severozápadní polovině ostrova stál královský palác, sídlo Kapetovců, celý jihovýchod patřil katedrále Notre-Dame, špitálu Hôtel-Dieu, biskupství a kapitule, což obnášelo mnoho různých budov, správních, obytných i církevních.

Díky románu Victora Huga a podle něj natočeného filmu Zvoník u Matky Boží bývá pařížská Notre-Dame pokládána za nejvýznamnější z francouzských katedrál. Ale není to zcela pravda. Třeba pohřby panovníků se pravidelně konaly v královském opatství Saint-Denis u Paříže, korunovace francouzských králů probíhaly v Remeši a duchovní primas Francie neseděl na katedře v Paříži, ale v chrámu v Sens, asi 120 kilometrů daleko.

Paříž však byla obrovská. V době vrcholného středověku tu žilo až 200 tisíc lidí, což bylo v té době největší evropské velkoměsto. Pro srovnání Praha Karla IV. měla asi 35 tisíc obyvatel. Takže Maurice de Sully chtěl nádherný kostel, který by byl trvalým symbolem hlavního královského města. A architekti gotické Notre-Dame splnili jeho sny. Sám biskup ji hotovou neviděl, i když se dožil nejméně devadesáti let a v čele pařížské diecéze stál dlouhých 36 let. Po všech dodatečných úpravách byl chrám zcela dokončen až v polovině 14. století.

Ve své době to byla rozměry nejrozsáhlejší gotická katedrála ve Francii. A protože na teologickou univerzitu do Paříže jezdila řada studentů, stala se pro ně příkladem, jak má vypadat velkolepý chrám. Zaujala je i poklidná a majestátní vznešenost, jakou nemá žádná jiná francouzská středověká stavba. K jejím obdivovatelům patřil i budoucí arcibiskup v Magdeburku, který pak na Labi sám vybudoval první gotickou katedrálu ve střední Evropě.

Nejvýznamnějším architektonickým počinem se na pařížské Notre-Dame staly boční fasády na jižní a severní straně, které byly napodobovány po celé Evropě od Leónu ve Španělsku až po Uppsalu ve Švédsku. Postavili je krátce po polovině 13. století architekti Jean de Chelles a Pierre de Montreuil a jejich hlavní ozdobou jsou velká kruhovitá okna, tzv. rozety, nepřekonatelný zázrak technické i tvůrčí odvahy.

Jeden ze současných inženýrů spočítal tlaky, jakým je vystavena tato skleněná plocha vyztužená kamennou kružbou a železnými vzpěrami. Průměr pařížské rozety je 13 metrů, což je výška čtyřposchoďového domu. Pokud se zvedne silný vítr a opře se do rozety, musí konstrukce vydržet váhu třinácti tun. Když se před několika lety přes Paříž přehnal uragán, poničil sice trochu střechu Notre-Dame, ale oknům se nic nestalo.

Pařížská Notre-Dame byla určena pro slavnosti. Běžné bohoslužby a zádušní mše se konaly v Paříži ve farních kostelech, kterých tu byly desítky. Sama katedrála se pro veřejnost otevírala jen o velkých svátcích a během významných událostí. Ludvík IX. zde v roce 1239 oslavil nákup Kristovy trnové koruny, která se stala součástí francouzského královského pokladu, Napoleon se u hlavního oltáře nechal korunovat na císaře, aby tak odlišil svoje povýšení od francouzských králů, kteří se nechávali korunovat v Remeši.

Paříž se s katedrálou identifikovala, tak jako později s Eiffelovou věží. Přesto byla její existence jednou přímo ohrožena. A nešlo o válku, ale o slavnou francouzskou revoluci. Královská a biskupská moc byly vzájemně provázané, takže povstání proti panovníkovi se obrátilo i proti katedrále. Hrozilo dokonce její zbourání, což se naštěstí nerealizovalo.

Zlobu davu odnesla celá stavba, nejvíce však sochy králů ze západního průčelí, které byly v roce 1793 strženy a pohřbeny na skládce odpadků. Místo bylo později zapomenuto a torza soch byla náhodou objevena až v roce 1977 při stavebních úpravách centra Paříže. Dnes jsou trvale vystavena v Musée de Cluny, pařížském muzeu středověkého umění, a to nejen jako velký umělecko-historický objev, ale také jako memento vrtkavosti osudu, který se dotkl i pařížské Notre-Dame.

Že gotická stavba vypadá nyní tak krásně, o to se z velké části postarali restaurátoři 19. století, které vedl proslulý památkář - architekt Eugene Viollet-le-Duc. Mimochodem právě tehdy v jeho kamenické dílně vznikly ony proslulé sochy různých chimér a ďáblíků, kteří den co den shlížejí z věží katedrály na město Paříž. Imitace středověku je tak dokonalá, že většina návštěvníků je dnes považuje za gotické originály, i když jsou jen 150 let staré.

 

PhDr. Peter Kováč

K dějinám a významu pařížské katedrály Notre-Dame vyšel česky úžasný článek největšího znalce francouzské gotiky Prof. Willibalda Sauerländera nazvaný Středověká Paříž, centrum evropského vkusu: legenda a realita. Článek je otištěn v knize Petera Kováče Kristova trnová koruna (Paříž, Sainte-Chapelle a dvorské umění Svatého Ludvíka), Praha 2009.

Ke knize:

http://www.stavitele-katedral.cz/kristova-trnova-koruna-pariz-sainte-chapelle-a-dvorske-umeni-svateho-ludvika-edice-stavitele-katedral-2/

 

Internet:

http://www.notredamedeparis.fr/spip.php?rubrique134

 

Televizní rozhovor s PhDr. Peterem Kováčem o katedrále Notre-Dame v Paříži v archivu ČT24 (Studio 6):

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/212411010101214/video/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru