Poprad: Hrobka vandalského kníže – senzační představení unikátního archeologického nálezu na Slovensku

Slovákům se v roce 2005 podařil světový archeologický objev, který se zapíše do dějin evropské kultury. Ve zcela novém světle představuje kulturu germánských Vandalů, kteří původně sídlili na území dnešního Polska, severního Slovenska a Slezska.

Pod Tatrami se našla kompletně zachovalá obrovská hrobka včetně dřevěné schrána pro mrtvého v podobě „srubu“ (OBR 2) a celé dřevěné obložení původního prostoru, kde se tato schrána nacházela. Vše bylo objeveno náhodně na podzim roku 2005 při hloubeni zakladu pro průmyslový park v Popradu-Matejovicich.

Hrobka pochází z přelomu 4. a 5. století našeho letopočtu a byl v ní pohřben mladý knížete, který zemřel ve věku 20 let. Pocházel zřejmě ze slavného germánského kmene Vandalů.

Během stěhování národů Vandalové svůj původní region opustili, prošli Galií (dnešní Francií) a Španělskem a nakonec založili království v severní Africe. V roce 455 připluli k Římu a Věčné město vyplenili. Později se právě kvůli tomuto činu dostal do historie pojem vandalství. Ale fakticky se Vandalové, stejně jako Vizigótové ve Francii a Španělsku, pokoušeli navázat na tradici antické civilizace a budovali novou raně středověkou uměleckou tradici.

To vše ukázala třeba velkolepá výstava Das Königreich der Vandalen konaná na přelomu roku 2009 a 2010 v Karlsruhe a doprovázená katalogem o 450 stranách. Pár let předtím v roce 2004 uspořádali Poláci ve Varšavě obdobně velkolepou výstavu Vandalové – strážci jantarové stezky (Wandalowie. Strażnicy bursztynowego szlaku) s katalogem, který váží přes čtyři kilogramy.

Většinou se zachovala keramika, zbraně, různé spony, kovové části postrojů na koně, četné zlatnické výrobky. Mnohé další podlehlo zkáze, především výrobky ze dřeva, která germánské kmeny hojně využívaly.

A Slováci najednou objevili kompletně nejen dřevěnou postel (velmi moderně designově modelovanou - OBR. 5) nebo pohřební máry, ale především celou pohřební schránu ze silných fošen borového dřeva (OBR. 2). Je to jakýsi dům určený pro mrtvého Vandala. Díky unikátním podmínkám se dochovalo vše, co běžně podléhá zkáze.

Vnější pohřební komora byla 2,30 metru vysoká, přes 4 metry dlouhá a pře 3 metry široká. Samotná vnitřní pohřební schrána pro tělo mrtvého, ležícího na dřevěné posteli, má rozměry: délka 2,89 metru, šířka 1,67 metru a výška 1,73 metru. Dřevěná hrobová komora byla uložena asi 5 metrů pod zemí. Stav zachování dřevěných fošen je mimořádný! (OBR. 3 a 4)

Hrobka byla velmi záhy vyloupena. Vandalský mladíček tak přišel o luk i zlaté šperky. Ale díky tomu se mohou Slováci pochlubit další archeologickou raritou! Zloději totiž přímo na místě zanechaly pracovní nástroje, které potřebovali k tomu, aby se do hrobky prokopali. Takže se unikátně dochovalo i zlodějské nádobíčko z pozdní antiky.

Z vybavení hrobky vandalského knížete nám zůstal dřevěný stůl pro truhláře, svícen, pouzdro na luk, toaletní potřeby, keramické a bronzové nádoby, zbytky luxusního oděvu a tapisérie, dokonce v sestavě nechybí ani desková hra, něco jako předchůdce šachů. Takto zachovaná dřevěná hrobka z období stěhování národů je v Evropě unikátní. Díky tomu dnes víme mnohem více pohřebních zvycích i životě germánské elity na konci starověku.

Dřevěné části, včetně rozměrných fošen, byly pečlivě restaurovány v severním Německu. Nyní vše najdeme v Podtatranském muzeu v Popradě, kde vznikla expozice na té nejvyšší mezinárodní úrovni. Rekonstrukce původní hrobky (OBR. 1) i její kompletní autentické vybavení přinese návštěvníků neopakovatelný zážitek a nabídne cestu do doby stěhování národů.

Archeologové Tereza Štolcová a Karol Pieta připravily knihu, která z odborného hlediska zhodnocuje tento výjimečný nález (160 stran, řada reprodukcí a rekonstrukcí). Žel publikace vydaná v roce 2021 pod názvem Knieža z Popradu a jeho hrobka je beznadějně vyprodána. Přímo v muzeu se ale dá koupit dobře udělaný stručný průvodce a také komiks pro děti, který přibližuje okolnosti pohřbu a poslední dny vandalského mladíka. Prostě v Popradu je vše na té nejvyšší mezinárodní úrovni! A je to příklad, jak lze dnešnímu divákovi představit unikátní archeologický nález.

Peter Kováč

Internet:

https://www.muzeumpp.sk/expozicie/kniezacia-hrobka-z-popradu/

Foto Peter Kováč