Bamberg: Kůň proslulého Bamberského jezdce z pohledu hipologie (Das Pferd des berühmten Bamberger Reiters aus der Sicht der Hippologie)

Jedinečná socha tzv. Bamberského jezdce vzbuzuje již několik desetiletí velký zájem odborníků, především pak historiků umění a historiků. Nejčastěji se diskutuje o tom, kdo je ve skutečnosti samotným jezdcem. Odpovědí existuje hned několik a žádná z nich není stoprocentní.

Je ale zarážející, že se vůbec nikdo nepozastavil nad koněm slavného jezdce. Vždyť se nabízí se řada zajímavých otázek: Je možné podle sochy koně Bamberského jezdce určit plemeno koně? Jedná se o vzácné plemeno? Nebo byla socha koně vytvořena zcela podle autorovy fantazie?

V dostupné i méně dostupné hipologické literatuře psané česky, polsky, rusky, německy a anglicky na něj nenarazíme. Přesto je možné vyčíst ze sochy řadu zajímavých informací.

Jedná se o krásnou sochu, která je velice věrná v detailech. Plemenné znaky jsou dobře zřetelné. Kůň nese typické znaky orientálních - turkmenských koní, jejichž nejtypičtějším představitelem je plemeno achal-teke.

Pokud je jezdec alespoň průměrné výšky postavy, tedy mezi 165 až 175 cm, musí mít kůň minimálně 155 cm v kohoutku, spíše ale nad 165 cm. Většina evropských koní v době vrcholného středověku ale málokdy přesahovala 140 cm.

Turkmenští koně mají úzký vztah ke koním arabským, ti z nich ostatně byli dílem vyšlechtěni. To je ale záležitost oproti Bamberskému jezdci starší minimálně o tisíc a více let.

Podle dnešních výzkumů (především mitochondriální DNA) má kůň domácí jediného předka, a tím je tarpan, který se původně vyskytoval od západní Evropy až do oblasti kolem Kaspického jezera. Padly tím tak všechny teorie o polyvalentním původu koní.

Celé šlechtění koně do podoby dnešních (i bývalých) plemen je jenom umělý výběr založený na chovatelském podchycení žádoucích znaků. S koňmi se hlavně obchodovalo, ale exotická plemena se dostávala do Evropy i jinak (např. krádežemi, válkami).

Cena takového koně však byla nesmírně vysoká. Byl to takové dobové Maserati jen pro ty nejbohatší! Hřebci pochopitelně připouštěli i místní klisny, nebo se i připouštělo tajně za zády "pána", a to všechno pak zásadně ovlivňovalo vývoj evropských koní.

Kůň Bamberského jezdce, mimo výše zmíněné, jeví také vysokou přiježděnost, je veden jezdcem na jemně působících pomůckách, což znamená, že je skvěle vycvičen.

"Škoda", že na něm sedí jezdec, zakrývá totiž kohoutek, který je pro achal-teke typicky vysoký. Stejně tak jsou na něm patrné i další znaky typické pro achal-teke, např. nesení hlavy, tlama je v jedné rovině s kohoutkem, což znamená, že hlavu nese vysoko.

Totéž se týká krku, který je u tohoto plemene rovný, stejně jako u koně Bamberského jezdce, často však bývá i tzv. jelení, hřebenu prohnutý a v hrdle vypouklý.

Zvláštním dojmem působí "civilní" oděv jezdce v kombinaci s bojovým sedlem přizpůsobeným pro boj s kopím drženým v podpaží. Do tohoto sedla usedal bojovník v souvislosti s bojem, tedy během výcviku nebo před bojem oděn do zbroje. Pro cestování a ceremoniály se používalo jiné sedlo, pohodlnější.

Je více než zřejmé, že kůň měl ve středověku zcela výjimečné postavení. Svědčí o tom jeho četná vyobrazování a s tím spojený vysoký počet do současnosti dochovaných vizuálních pramenů, kterým kůň dominuje. Jedním z nich je pak i fascinující Bamberský jezdec.

Kůň nebyl vnímán jako pouhé zvíře, ale byl jedním z nejbližších „společníků" člověka, který ho doprovázel životem, sloužil k osobní i „nákladní" přepravě, práci i válce. Lidé koně velice dobře znali a své znalosti prokazovali i při jeho zobrazování. Žádné zvíře ve středověku nebylo zachyceno z tolika pohledů a v tolika různých pozicích jako právě kůň.

Radúz Kublín

Marek Zágora

Resumé:

Der Bamberger Reiter ist eine sehr bekannte Steinskulptur aus der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts, mit der sich vor allem Kunsthistoriker und auch Historiker beschäftigten. Sehr interessant ist aber auch sein Pferd. Nach den Hippologen handelt es sich um ein großartiges Beispiel eines orientalischen, turkmenischen Pferdes der Achal-Tekkischer Rasse. Die Skulptur hat alle Rassenmerkmale und es ist sichtbar, dass das Pferd des Bamberger Reiters sehr gut dressiert war. Der Preis desgleichen Pferdes war im Mittelalter sehr hoch.