dějiny umění detailbečov nad teplou: expozice věnovaná relikviáři svatého maura, který patří mezi nejcennější poklady středověkého zlatnictví 13. století na území české republiky

Bečov nad Teplou: Expozice věnovaná relikviáři svatého Maura, který patří mezi nejcennější poklady středověkého zlatnictví 13. století na území České republiky

Na státním zámku a hradě v Bečově na Teplou byl otevřen v listopadu 2021 nový prohlídkový okruh speciálně věnovaný pozdně románské zlatnické památce nevyčíslitelné hodnoty – relikviáři svatého Maura. Doprovodná expozice návštěvníky provede dějinami tohoto skvostu s vyvrcholením v závěru trasy, kde nerušeně vychutnají krásu románského zlatnictví. Jde o mimořádně zajímavě připravenou expozici, která zaujme každého zájemce o středověké umění!

Relikviáři sv. Maura na jaře 2022 věnujeme speciální zájezd, kdy se vydáme do oblasti povodí řeky Mázy a Šeldy, kde najdeme velmi podobné zlatnické skvosty a s nimi spojené výjimečné evropské poklady románského a gotického umění a architektury, kostely, katedrály a bohatá muzea. Do povodí Mázy a Šeldy se vydáme se znalcem gotického umění Dr. Peterem Kováčem, autorek knihy o remešském umění, který speciálně připravil tuto exkurzi:

http://www.stavitele-katedral.cz/po-stopach-relikviare-svateho-maura-umeni-a-architektura-povodi-reky-mazy-a-seldy/

Relikviář sv. Maura

patří mezi nejcennější poklady středověkého zlatnictví 13. století na území České republiky. Dílo má současně bezprostřední spjatost s francouzskou Remeší. Sv. Maur byl totiž remešský kněz, který zemřel v Remeši v samotných počátcích křesťanství mučednickou smrtí.

Jeho tělo (bez hlavy, která zůstala v katedrále v Remeši) se dostalo jako vzácná relikvie do opatství Florennes v dnešní Belgii, kde pro něj, stejně jako pro ostatky sv. Jana Křtitele a Maurových druhů, byla v první čtvrtině 13. století společně vytvořena relikviářová schrána mající podobu bohatě zdobené tumby či sarkofágu. V české literatuře se pro tento typ vžilo označení relikviář domečkového typu. Uvnitř se nacházejí kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje.

Relikviář má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm a je 65 cm vysoký. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Jako velmi poškozený relikviář koupil v roce 1838 vévoda Alfred de Beaufort-Spontin a nechal ho zrestaurovat. Poté relikviář umístil do kaple sv. Petra ve svém beaufortském zámku. V roce 1888 bylo dílo představeno v Bruselu na výstavě Exposition rétrospective d´Art industriel a posléze odvezeno do Bečova nad Teplou v Čechách, do nového sídla rodu Beaufort-Spontin.

Důvodem převezení památky byl ostrý spor o právoplatné vlastnictví relikviáře mezi Karlem, vévodou a knížetem de Beaufort, markýzem de Spontin a de Florennes (1816-1888), a starostou malého městečka Florennes poblíž belgického Namuru. Vévoda se stáhl ze svého sídla ve Florennes na zámek a hrad Bečov na svém českém panství a cenný relikviář si odvezl s sebou, přísahaje, že se do Belgie nikdy nevrátí, což se skutečně stalo, neboť ještě téhož roku zemřel.

Na konci 2. světové války před opuštěním Československa Beaufortové-Spotinové dílo ukryli pod podlahu hradní kaple. Jejich zámek a hrad byl znárodněn na základě Benešových dekretů. Relikviář dál zůstával ukryt pod podlahou kaple a na několik desetiletí zmizel z očí veřejnosti. Zcela se na něj zapomnělo. Jeho znovuobjevení pracovníky Federální kriminální ústředny v roce 1985 se stalo světovou kulturní senzací.

Krok za krokem popsal tento případ jeden ze tří nálezců, kriminalista František Maryška, v knize Relikviář svatého Maura (spoluautoři: Ondřej Cink, Daniela Staňková, Tomáš Wizovský, vydalo nakladatelství Fornica Graphics v roce 2010). Na stopu přivedl kriminalisty americký obchodník Danny Douglas, který v červnu 1984 ve Vídni československému státu nabídl čtvrt miliónu dolarů za dílo vysoké uměleckohistorické hodnoty, o kterém nikdo nemá tušení a jež nemá přímou souvislost s historií země.

Z pouhých náznaků se kriminalistům po usilovném pátrání podařilo 5. listopadu 1985 při důkladném prohledání Bečova objevit relikviář sv. Maura. Více než 40 let ležel ve vlhké jámě vykopané v podlaze hradní kaple. Značně poškozený relikviář byl po nálezu převezen do Prahy. Jedním z míst jeho uložení byl bankovní trezor, kde v suchém prostředí došlo při sesychání k deformaci původního dřevěného jádra.

K památce byli přizváni restaurátoři Alena Nováková a Andrej Šumbera, kteří provedli posouzení stavu, navrhli a následně provedli demontáž výzdoby a od jara 1991 vzácné dílo restaurovali za dohledu českých i zahraničních znalců. Alena Nováková 30. srpna 1997 po dlouhé nemoci zemřela. V práci pak pokračoval Andrej Šumbera s týmem asistentů.

Na podzim 2000 se ve Starém paláci Pražského hradu pro veřejnost uskutečnila unikátní výstava, kdy byly veřejnosti představeny rozebrané části relikviáře. Výstava přiblížila návštěvníkům náročnost restaurátorského procesu a průzkumů a umožnila nahlédnout do problematiky technik a technologií zlatnického umění. Relikviář obnovený ve své původní kráse vláda České republiky v červnu 2002 zařadila na seznam národních kulturních památek. Od května 2002 je trvale vystaven na zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku, od listopadu 2021 v nové expozici.

 

Peter Kováč

 

Internet:

www.zamek-becov.cz

Více informací o této mimořádné památce naleznete na webových stránkách restaurátora relikviáře Andreje Šumbery www.svatymaur.cz

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru