Benátky: Začalo 55. Benátské bienále (La Biennale di Venezia), nejstarší přehlídka současného výtvarného umění na světě

V italských Benátkách se v sobotu 1. června pro veřejnost otevírá v pořadí už 55. Benátské bienále (La Biennale di Venezia), nejstarší přehlídka současného výtvarného umění na světě. Hlavním kurátorem mezinárodní výstavy je čtyřicetiletý italský kritik a kurátor Massimiliano Gioni, který žije na Manhattanu v New Yorku a vede od roku 2010 tzv. New Museum.

Gioni, který se původně profiloval především jako znalec abstraktní malby, je kurátorem, jenž je použitelný na každém místě a v každém čase. Podílel se mimo jiné na organizaci 4. berlínského bienále, Manifesty číslo 5 a před třemi lety šéfoval bienále v Jižní Koreji.

Čekat od něj můžeme nejspíše bilanční profil „globálního" umění. On sám nazval hlavní přehlídku v Benátkách Palazzo Enciclopedico a mělo by to být výtvarné umění v kontextu doby - mladí výtvarníci (mladší než Kristus, jak říká) i osvědčené hvězdy typu fotografky Cindy Shermanové nebo sochaře Richarda Serry.

Do expozice vybral i díla české autorky art-brut Anny Zemánkové, což je významné ocenění ženy, která většinu svých děl vytvořila v kuchyni svého bytu a umění brala jako terapii pro období stáří.

Bienále je pro publikum otevřeno do 24. listopadu, ke zhlédnutí je kromě pondělí od 10 do 18 hodin, vstupné je jedno z nejvyšších v historii: 25 eur.

Přehlídka nabízí vedle mezinárodní expozice tradičně také národní pavilóny, v nichž každá ze zemí může vystavovat, co chce. Česká a Slovenská republika mají společný výstavní prostor, o který se každé čtyři roky dělí. Letos je pavilón vyhrazen pro Slováky a účast organizuje Slovenská národní galerie.

Kurátorem je však bývalý ředitel Moravské galerie Marek Pokorný, který pro Benátky připravil výstavu slovenské výtvarnice Petry Feriancové v doprovodu českého Zbyňka Baladrána. Jejich projekt ve výběrovém řízení v Bratislavě zvítězil mezi dvaceti podanými návrhy.

Pokorný tvrdí: „Naším tématem jsou Benátky jako místo dávné historické minulosti i živého současného umění. Petra vše pojala jako sondu do lidské paměti, využila k tomu i svůj osobní i rodinný archív. Myslím, že se jí souhra s Baladránem povedla. Pavilón působí dost poeticky."

Petra Feriancová (1977) se nejčastěji věnuje - podle charakteristiky uměleckých kritiků - analýze emocionálních reakcí na procesy vnímání, paměti a zkoumání podmínek jejich sdělitelnosti. V posledních letech vystavovala v Praze v Galerii Švestka a v Brně v Moravské galerii a v Domě umění.

Benátky mají obrovskou výhodu, která na světě nemá obdoby. Pokud vás přestane bavit bienále, máte vždy možnost se v klidu projít městem, kde nejezdí auta, a prakticky na každém rohu narazit na veledíla Tiziana, Veroneseho, Tintoretta, Palladia nebo Sansovina. A to je taková porce umění, že se jí nepřejíte ani po opakovaných návštěvnách.

Peter Kováč

Internet:

http://www.labiennale.org/en/Home.html

Na bienále pořádáme zájezd:

http://www.stavitele-katedral.cz/benatky-doby-tiziana-palladia-veroneseho-a-tintoretta-a-benatske-bienale-soucasneho-umeni-letecky-zajezd-s-phdr-peterem-kovacem