Berlín: Pozdní gotika – jedinečná bilance umění 15. století

NA VÝSTAVU POŘÁDÁME 5. SRPNA JEDNODENNÍ ZÁJEZD!

http://www.stavitele-katedral.cz/berlinska-vystava-pozdni-gotika

Berlínská muzea (Staatlichen Museen) po opakovaném odložení konečně otevřela 21. května výstavu věnovanou pozdní gotice. Je to zřejmě poprvé, co se koná podobná reprezentativní přehlídka. Organizátoři shromáždili 130 exponátů, především obrazy, sochy, kresby a zlatnická díla z významných galerií a muzeí Evropy a Ameriky. Expozici mj. připravil Stephan Kemperdick, jeden z největších světových odborníků na malířství 15. století.

Výstavu v berlínské Obrazárně (Gemäldegalerie) doplňuje stálá expozice, jejíž soubor německé, francouzské a nizozemské pozdní gotiky je největší a nejkvalitnější na světě. Celkem tak divák uvidí až 400 špičkových děl z období let 1430-1530.

Pozdní gotika je epocha, která začíná Petrem Parléřem v Praze a končí Albrechtem Dürerem v Norimberku. Na výstavě je zastoupen výběr děl známých umělců pozdní gotiky, mj. malíře Stefana Lochnera, malíře Konrada Witze, malíře Albrechta Dürera, anonymního Mistra Pašijí z Karlsruhe, grafika Martina Schongauera, sochaře Niclause Gerhaerta z Leydenu, řezbáře Tilmana Riemenschneidera a mnoha dalších. Ukazují se různé stylové polohy umění 15. století, od lyrické tvorby až po surovou expresi, která zaujala představitele expresionismu ve 20. století.

Symbolem výstavy se stala slavná socha Niclause Gerhaerta z Leydenu, která je pravděpodobně jeho autoportrétem. Gerhaert z Leydenu patřil mezi nejvlivnější umělce v Evropě ve druhé polovině 15. století. Působil v Porýní a ve Vídni, jeho sochy se našly i na Slovensku. Jeho jméno je širší veřejnosti prakticky neznámé, přitom šlo o umělce kvalit Donatella či Michelangela.

Gerhaert z Leydenu zaujme tím, jak dokázal zachytit v kameni vrásky na čele či žíly na rukou. Objevně pracoval i s drapérií, tedy se záhyby na šatech a plášti, které odtahuje od těla a vytváří z nich esteticky kreativní hru. Vymýšlel i nové kompozice, různé natočení figur, kdy postava není nikdy v klidu a člověk má pocit, že rotuje kolem své osy. Tím vším ovlivnil podstatou část malířské a sochařské produkce pozdní gotiky a na jeho tvůrčí nápady navazovali umělci v Čechách, Polsku, na Slovensku, v Německu i Rakousku.

V Berlíně by měla být vystavena i heidelberská iluminovaná kniha Oráč z Čech (Ackermann aus Böhmen), jedno ze základních děl protohumanistické literatury vzniklé v Čechách v době pozdní gotiky.

Kromě náboženského umění výstava v Berlíně dokládá, jak výrazně v 15. století vzrostla i poptávka po světských motivech, zátiším a krajinomalbou počínaje a individuálními portréty konče. Významným oborem se tehdy stala grafika a knihtisk. Grafické listy častokrát sehrály roli předloh pro práci sochařů a malířů.

Výstava potrvá pouze do 5. září 2021.

K výstavě vychází rozsáhlý katalog (Verlag Hatje Cantz) v němčině a angličtině (360 stran, 215 fotografií).

Peter Kováč

Internet:

https://www.smb.museum/ausstellungen/detail/spaetgotik/

Katalog:

https://www.hatjecantz.de/late-gothic-7791-0.html