Berlín: Výstava Hugo van der Goes: mezi bolestí a blažeností objevuje obecně málo známou osobnost severské renesance velikosti Sandra Botticelliho

Na výstavu pořádáme speciální zájezd!

http://www.stavitele-katedral.cz/berlinske-jarni-vystavy-hugo-van-der-goes-%E2%80%93-van-gogh-15-stoleti--monetova-imprese-%E2%80%93-nejslavnejsi-dilo-impresionismu/

Hugo van der Goes (asi 1440–1482/83) patřil mezi nejvýznamnější evropské umělce druhé poloviny 15. století. Jeho díla zaujmou monumentalitou a intenzivní barevností, stejně jako úžasnou blízkostí životu a emocionální expresivitou vycházející z významného duchovního myšlenkového proudu nazývaného Devotio moderna. Jeho úchvatné malířské dílo lze definovat jako mystický realismus.

Přesto, že je Hugo van der Goes často zmiňován jako přední osobnost západoevropského malířství 15. století, nebyla jeho tvorbě dosud věnována žádná monografická výstava. Důvodem je vzácnost jeho dochovaných děl i jejich často poměrně velký formát.

Dva z monumentálních obrazů Klanění tří králů z Monforte (asi 1470/75) a Narození Páně (asi 1480) se nachází v berlínské Gemäldegalerie. Nedávno byly pečlivě restaurovány a v souvislosti s tím uzrála i představa o přípravě speciální výstavy díla Hugo van der Goese, která byla otevřena koncem letošního března. Do Berlína se na výstavu nyní dostalo také třetí významné malířovo dílo, Smrt Panny Marie z Groeningemusea v Bruggách, které dosud nikdy neopustilo Belgii a bylo rovněž nedávno rozsáhle restaurováno.

Tyto tři deskové obrazy jsou nejvýznamnější atrakcí berlínské výstavy. Diváci je uvidí díky restaurátorům v původní intenzivní barevnosti, která společně s úžasnými realistickými detaily ve své době tak fascinovala i italské malíře, jako byli Sandro Botticelli, Domenico Ghirlandaio i mladý Leonardo da Vinci.

Životopis Hugo van der Goese přitahuje pozornost stejnou měrou jako jeho obrazy. Umělec od roku 1467 působil jako samostatný mistr v bohatém nizozemském městě Gentu. Byl bohatý, pronajímal si velký dům, měl četné zakázky, k jeho mecenášům patřili i burgundští vévodové. Malíř však po deseti letech Gent opustil a z neznámých důvodů skoncoval i s úspěšnou světskou kariérou cechovního mistra a děkana gentského malířského sdružení.

Mohlo být důvodem povstání gentských obyvatel proti Burgunďanům, kterým Hugo sloužil? Byla snad pohnutkou vážná nemoc, která kdysi přivedla do kláštera i slavného burgundského dvorního sochaře Clause Slutera? Nebo existovaly i jiné okolnosti, které malíře vedly k rozhodnutí vstoupit do kláštera Roode Klooster nedaleko Bruselu? Jako tzv. laický bratr v klášteře dál maloval i přijímal návštěvy svých obdivovatelů, k nimž patřil i budoucí císař Maxmilián. Opat Huga respektoval jako velkou osobnost.

Malíře však postihla záhadná duševní choroba, o níž později informoval kronikář kláštera Gaspar Ofhuys. Malíř tvrdil, že je Bohem navždy zatracen a že nikdy nedokončí svoje největší plánovaná díla. Během cesty z Kolína nad Rýnem se dokonce pokusil o sebevraždu. Svědkem tragické události byl i jeho vlastní bratr Nicolaus van der Goes, který s Hugem žil v klášteře. Van der Goes byl proto považován za prototyp „šíleného génia“, za jakéhosi Vincenta van Gogha 15. století.

Berlínská výstava s 60 exponáty, včetně zápůjček z 38 mezinárodních sbírek, představuje divákům umění Huga van der Goese dosud nevídaným způsobem. V centru pozornosti bude dvanáct ze čtrnácti obrazů a oltářů, které jsou dnes malíři připisovány, a také kresby, které jsou považovány za jeho vlastní díla. Škoda jen, že na výstavě chybí Portinariho oltář, který ve druhé polovině 15. století tak ohromil florentské renesanční umělce.

Prostřednictvím dobových kopií jsou na výstavě představeny mistrovy kdysi známé, ale v originále nedochované kompozice. Jde například o původní projekt obrazu Smrt Panny Marie, který na výstavě dokumentuje kopie nebo dílo následovníka zapůjčené z Obrazárny Pražského hradu. Nebo kompozice Oplakávání Krista, známá z řady variant, z níž se jako originál zachoval jen fragment Panny Marie a sv. Jana, zapůjčený do Berlína z Oxfordu.

V neposlední řadě se výstava zaměřila také na malířovy bezprostřední následovníky, a to výběrem vynikajících děl zřetelně ovlivněných stylem Huga van der Goese, jako je velkolepý Triptych svatého Hippolyta z Muzea umění v Bostonu, obraz Narození Panny Marie z portugalské Évory nebo Narození Páně od francouzského malíře Jeana Heye z Musée Rolin v Autunu.

Výstavu Hugo van der Goes: mezi bolestí a blažeností kurátorsky připravili Stephan Kemperdick a Erik Eising. Výstavu doprovází katalog, který v němčině a v angličtině vydává nakladatelství Hirmer Publishers z Mnichova: 304 stran, 250 reprodukcí, ISBN (německé vydání) 978-3-7774-3847-4, ISBN (anglické vydání) 978-3-7774-3848-1. Cena: 55 eur (maloobchodní prodej), 39 eur (na výstavě).

Peter Kováč

Hugo van der Goes, 31.03. / 16.07.2023, Gemäldegalerie, Staatliche Museen zu Berlin

Internet:

https://www.smb.museum/en/museums-institutions/gemaeldegalerie/exhibitions/detail/hugo-van-der-goes/