Císař Marcus Aurelius, vládnoucí Římské říši od března roku 161 do března 180, v úvodu Hovorů k sobě píše, že svoje filozofické úvahy začal promýšlet a formulovat na území Kvádů u řeky Hron. Hron, latinsky Granus, teče celým územím současného Slovenska. Už sám tento fakt musí nesmírně zaujmout každého, kdo se zabývá antickou kulturou ve střední Evropě.
Tématu Římané a Slovensko je nyní věnována atraktivní archeologická výstava, která je představena v historických prostorách Bratislavského hradu. Původně měla být otevřena do konce června 2022, ale aktuálně se prodlužuje až do konce roku 2022. V sousedství výstavy je současně prezentována neméně zajímavá expozice Kelti a Bratislava s unikátními architektonickými památkami keltsko-římského původu, které se objevily při průzkumu Bratislavského hradu.
Slovensko v době největšího rozkvětu Římské říše bylo pohraniční oblastí. Setkávaly se tam dvě zcela odlišné civilizace. Římská kultura založená na existenci a prosperitě měst a germánská civilizace žijící ve vesnicích a fungující na základě rodin, klanů a kmenů.
Římané se často snažili, aby území severně od Dunaje pacifikovali bohatými dary, kterými si podpláceli vládnoucí germánskou společenskou vrstvu. Příkladem toho je třeba masivní zlatý náramek z knížecího hrobu objeveného náhodně v Zohoru, asi 30 kilometrů severozápadně od Bratislavy.
Značný význam měl římský vojenský tábor Gerulata u Bratislavy, kde archeologové objevili základy kamenných staveb ze 2. až 4. století. Kolem tábora se nacházela osada a toto jako celek bylo součástí severní římské hranice. Další soubor vykopávek a archeologických nálezů pochází z rozsáhlého římského vojenského tábora v Iži u Dunaje nedaleko Komárna.
Z historického hlediska je pozornost věnována i tzv. markomanským válkám, kdy se římské legie dostaly až do Trenčína. Nejkvalitnějším exponátem výstavy je římský lanx, téměř půlmetrová stříbrná mísa s bohatou reliéfní výzdobou, která představuje příběh z raných dějin římské republiky, kdy republikánský konzul Lucius Iunius Brutus nechal popravit svoje vlastní syny, kteří patřili k přívržencům království.
Římské působení na Slovensku je představeno prostřednictvím téměř 250 předmětů – od zbraní až po zlaté mince. Řada z nich pochází z archeologických a historických výzkumů z posledního desetiletí, které přinesly nové poznatky i v mezinárodním kontextu.
Z tohoto hlediska je důležitý slovensko-anglický katalog Rimania a Slovensko/Romans and Slovakia (330 stran) s množstvím barevných reprodukcí, pečlivě zpracovanými katalogovými hesly i s řadou úvodních odborných studií.
Škoda jen, že součástí výstavy jako „hosté“ nejsou třeba archeologické nálezy z jižní Moravy, konkrétně z Mušova u Mikulova (vzdálenost od slovenské hranice je 50 km), kde se nalezly vzácné umělecké předměty, které věnovali Římané svým germánským spojencům, podobně jako v případě nálezů v Zohoru.
Výstava Rimania a Slovensko je úspěšným výsledkem práce kolektivu autorů ze Slovenského národního muzea, Muzea města Bratislavy, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd, Podunajského muzea v Komárně a Městského ústavu památkové péče v Bratislavě. Podnětem k ní bylo 2000. výročí existence Vanniova „barbarského“ království, které patrně zahrnovalo nejen současné Slovensko, ale třeba i Moravu. Vannius vládl s podporou Římanů germánským Kvádům dlouhých třicet let až do roku 50, kdy byl nucen uprchnout před povstáním a rodinnou vzpourou do římské Panonie.
Komisařem objevné výstavy je archeolog Juraj Kucharík, na výstavě a katalogu se dále podíleli Igor Bazovský, Kristián Elschek, Marek Gere, Katarína Harmadyová, Ľudovít Mathédesz, Margaréta Musilová, Ján Rajtár, Jaroslava Schmidtová, Boris Stoklas, Vladimír Turčan a Vladimír Varsik.
Peter Kováč
Rimania a Slovensko, SNM – Historické múzeum, Bratislavský hrad, otevřeno do konce roku 2022, zavírací den pondělí a úterý, ostatní dny od 10.00 do 18.00 hodin
Internet:
Katalog:
Rimania a Slovensko. Katalóg výstavy
Editor: Juraj Kucharík
Autori textov: Igor Bazovský, Kristián Elschek, Marek Gere, Katarína Harmayová, Juraj Kucharík, Ľudovít Mathédesz, Margaréta Musilová, Ján Rajtár, Jaroslava Schmidtová, Boris Stoklas, Vladimír Turčan, Vladimír Varsik
Katalóg k výstave Rimania a Slovensko je výpravnou publikáciou s rozsahom 336 strán o rímskom období na území Slovenska. Textová časť katalógu pozostáva z jedenástich prehľadových štúdii, v ktorých autori v rozšírenej forme reflektujú nosné témy výstavy. Štúdie dopĺňajú súčasné fotografie a fotografie dokumentujúce výskumy lokalít, mapy a pôdorysy stavieb. Katalógová časť predstavuje 241 predmetov inštalovaných vo výstave a tiež súbory predmetov - inventáre tzv. kniežacích hrobov Zohor 5 a 6 či vybrané depoty mincí. Predmety sú doplnené o popisy, náleziská, rozmery a datovania. Takmer 30 vybraných predmetov obsahuje rozšírené texty s podrobným opisom. Predmety sú predstavené prostredníctvom kvalitných fotoreprodukcii. Texty katalógu pripravilo dvanásť autorov zo SNM – Historického múzea, SNM – Archeologického múzea, Archeologického ústavu SAV, Múzea mesta Bratislavy, Podunajského múzea v Komárne a Mestského ústavu ochrany pamiatok v Bratislave. Prešiel recenzným konaním dvoch odborných recenzentov, archeológov z Univerzity Komenského a Masarykovej univerzity. Katalóg vyšiel súbežne v slovenskom a anglickom jazyku.
Rozsah: 336 strán
Vydavateľ: Slovenské národné múzeum – Historické múzeum
ISBN: 978-80-8060-513-1
Cena 18 eur
Internet:
https://www.snm.sk/e-shop-snm/publikacie
Obsah
A Textová časť
KUCHARÍK, Juraj: Slovensko v susedstve Rímskej ríše
MUSILOVÁ, Margaréta: Rímske stopy na akropole keltského oppida v Bratislave
SCHMIDTOVÁ, Jaroslava – MATHÉDESZ, Ľudovít: Rímsky vojenský tábor Gerulata
HARMADYOVÁ, Katarína: Devín v rímskej dobe
RAJTÁR, Ján: Markomanské vojny
RAJTÁR, Ján: Rímsky kastel v Iži
BAZOVSKÝ, Igor: Susedia Germáni
VARSIK, Vladimír: Rímske rezidencie pre germánskych veľmožov
TURČAN, Vladimír: Antická rezidencia a hospodársky dvorec v Stupave
STOKLAS, Boris: Svedectvá mincí
KUCHARÍK, Juraj: Prehľad o bádaní rímskej doby na Slovensku v minulosti a prezentácia rímskeho kultúrneho dedičstva
B Katalógová časť
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru