Bratislava: Neznámé poklady renesance na Slovensku - kniha Renesancia z edice Dejiny slovenského výtvarného umenia

Slovenská národní galerie v Bratislavě a pražské nakladatelství Slovart vydaly společně publikaci Renesancia z edice Dejiny slovenského výtvarného umenia - monumentální dílo vážící několik kilogramů, mající tisíc stran a osm set reprodukcí.

Členěním na úvodní texty, reprodukce a závěrečný katalog celá koncepci připomíná model použitý u šestisvazkových rakouských dějin umění Geschichte der Bildenden Kunst in Österreich, které vydávalo v letech 1998 - 2003 mnichovské nakladatelství Prestel.

Toto pojetí má svoje přednosti (kombinuje syntézu s detailní analýzou), je ovšem náročné na celkové zvládnutí týmové práce. Na zpracování památkového fondu se podílel tým zhruba třiceti historiků umění a v mnoha ohledech byla jejich badatelská práce průkopnická, nicméně občas kvalitativně nevyrovnaná.

Pro veřejnost - laickou i odbornou - však kniha nepochybně objevuje málo známé poklady, které se jen sporadicky dostaly do obecnějších i speciálních přehledů dějin středoevropského renesančního umění (Jan Białostocki: The art of the Renaissance in Eastern Europe: Hungary - Bohemia - Poland, London 1976).

Samotné počátky renesance na Slovensku byly úzce spojené s gotikou. Už pozdně gotický řezbář Pavel z Levoče zasazoval svoje figury do oltářů, které už měly renesanční dekoraci severoitalské provenience. Poučení o novém stylu se dostalo k řadě umělců díky importům z Itálie na budínský dvůr a velký vliv na rozšíření výtvarných motivů sehrávala grafika. Za vlády Habsburků pak na území Slovenska pracovala i řada cizích mistrů. V letech 1562 - 1570 upravovali reprezentační prostory Bratislavského hradu umělci pod vedením italského architekta Pietra Ferrabosca.

Renesance na Slovensku však nebyla ovlivněna jen Itálií, ale důležitou roli tu sehrál příklad umělců z Krakova, Norimberka, Vídně a Prahy. Současné působení různých stylových tendencí bylo podle Ivana Rusina dokonce charakteristické a to od polohy vrcholného dvorského umění až po zlidovělá čili rustikální práce.

Principy renesance a manýrismu se na Slovensku houževnatě držely ještě hluboko do 17. století. Klíčovými obory byly především architektura a sochařství, zejména epitafy a kvalitní náhrobky. K objevům ale patří i díla užitého umění, například zlatnictví a textilní výšivky. Po předcházejících publikacích Barok, 20. storočie a Gotika - je Renesancia v pořadí už čtvrtým svazkem obsáhlého cyklu Dejiny slovenského výtvarného umenia.

PhDr. Peter Kováč

Ivan Rusina, Renesancia (Dejiny slovenského výtvarného umenia), slovensky, 1024 stran, Slovart Bratislava - Praha 2010, cena 1999 českých korun.

Internet:

http://www.slovart.cz/knihy-ve-slovenstine/umeni/slovenske-umeni/renesancia.html?page_id=10157