Brno: Antropologická rekonstrukce tváře šamanky z Dolních Věstonic ve stálé expozici Pavilonu Anthropos

Centrum kulturní antropologie Historického muzea Moravského zemského muzea představuje trojrozměrnou antropologickou rekonstrukci podoby tváře pravěké ženy, a to podle originálu lebky z období před 30 tisíci lety nazvanou „Podoba Šamanky z Dolních Věstonic, DV III“. Projekt muzejní antropoložky Evy Vaníčkové a sochaře Jindřicha Bílka je v pořadí již třetím a v českém prostředí zcela ojedinělým počinem.

Kosterní pozůstatky této ženy z doby lovců mamutů objevil v roce 1949 v Dolních Věstonicích archeolog Bohuslav Klíma a jsou dnes součástí sbírek Moravského zemského muzea. Patří historicky mezi jedny z nejcennějších antropologických nálezů v Evropě. Od počátku objevu byla pozůstatkům věnována všestranná péče. Kolektiv odborníků všechny okolnosti velmi kvalitně zachytil písemně, kresebně, fotograficky i dokumentárně. Artefakty i kosterní pozůstatky z hrobu byly důkladně zkoumány a vše bylo v následných letech bohatě publikováno u nás i v zahraničí. Ovšem od dob, kdy se DV III věnovala mimořádná pozornost, uplynulo mnoho let a možnosti vědeckého zkoumání značně pokročily.

„Naší rekonstrukci předcházelo dlouhodobé studium lebky, nejenom rozměrů a její morfologie, ale i pátrání po tom, co se s lebkou dělo od jejího vyzvednutí do současnosti,“ uvádí antropoložka Eva Vaníčková. Nabízí se otázka, jak může lebka rozpadající se na prach již při výzkumu v roce 1949 působit tak dokonale, kompaktně a pevně. „Jisté je, že jak postdepoziční změny, tak následné sestavení lebky po vypreparování z hrobu, vedly k tomu, že některé oblasti lebky nemají původní podobu. Lebka ženy zároveň nese znaky traumatického zranění, jež se podílelo na nerovnoměrném růstu obličejové části, tím pádem i na celkové podobě této ženy,“ dodává.

Levá polovina střední třetiny obličeje je menší a stejně tak i levá polovina dolní čelisti. Náš přední odborník, lékař a specialista na dětskou obličejovou chirurgii doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc. měl možnost díky spolupráci s prof. Emanuelem Vlčkem a později i prof. Janem Jelínkem již od podzimu roku 1985 zranění důkladně studovat a srovnávat s klinickými zkušenostmi. Právě dlouhodobé zkušenosti doc. Ramby a jeho vstřícnost ve spolupráci se tak staly základním pilířem nového projektu.

Lebka byla podrobena nové antropologické analýze, která byla kriticky konfrontována s dosavadními poznatky. Po konzultacích byly vyloučeny nepřesnosti v dřívějším laboratorním sestavení, lebka byla 3D nascanována ve spolupráci s 3Dstudiem FAVU VUT v Brně, dále podstoupila CT vyšetření na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Kyjov, za které patří velké poděkování MUDr. Josefu Svobodovi. Všechny tyto přístupy totiž přinesly nová data, která se dala pro rekonstrukci využít.

Především vznikl nový model lebky, na který byly náročnými antropologickými metodami modelovány původní měkké tkáně. Práce trvala déle než rok a provedené dílčí kroky byly konzultovány s moskevskou laboratoří antropologické rekonstrukce při Ruské akademii věd v Moskvě, dále s dalšími předními odborníky a pracovišti z oblasti antropologie, lékařství, archeologie.

Výsledkem práce je podoba tváře asi čtyřicetileté ženy z období před 30 000 lety, která mohla hrát důležitou roli ve spirituální sféře v kultuře „lovců mamutů“. Zajímavostí je právě patrná deformace tváře způsobená zraněním, které žena utrpěla v dětství. Na rozdíl od možných digitálních modelů je rekonstrukce určena pro výstavní účely, zhotovena ze silikonu, věrně napodobujícího lidskou kůži, s reálnými vlasy a skleněnýma očima. Tím je veřejnosti představena věrná podoba (busta) šamanky z Dolních Věstonic s nejmenšími detaily a návštěvníci si ji mohou prohlédnout od 12. 5. 2017 ve stálé expozici Pavilonu Anthropos.

Tisková zpráva MZM v Brně

Foto poskytlo MZM v Brně