Brno: Česká kocovina z Velké Moravy (výstava Cyril a Metoděj - doba, život a dílo)

Češi i Moravané milují historická výročí, po opojné oslavě však často následuje kocovina, než aby v povědomí zůstalo cosi trvale přínosného. Letos si připomínáme 1150 let od příchodu Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu. Z byzantské říše, tehdejší světové kulturní velmoci a dědičky antického odkazu, k nám přinesli jako misionáři křesťanství a spolu s ním i obecnou vzdělanost, včetně staroslověnštiny a její písemné podoby.

V oficiálním prospektu k cyrilometodějskému jubileu, které je označeno jako nejvýznamnější událost roku, jsem napočítal dvaatřicet akcí na mnoha místech, počínaje Prahou a konče Velehradem. Mezi nimi je i uměleckohistorická výstava v brněnském Moravském zemském muzeu nazvaná Cyril a Metoděj - doba, život a dílo. Až do 25. září ji diváci najdou ve všech podlažích Paláce šlechtičen v centru moravské metropole.

V mnoha místnostech diváci najdou panely s fotoreprodukcemi a texty kombinované s modely velkomoravských staveb a nejzajímavějšími archeologickými nálezy z vykopávek v hlavních místech Velké Moravy na území dnešní České republiky a Slovenska. Jde o velkomoravské šperky, drobné devoční náboženské předměty, jako jsou závěsné křížky s postavou ukřižovaného Krista, dokonce tam je i celý hrob některého z velkomoravských velmožů. Výjimečnou zápůjčkou zářící zlatem jsou plakety z Bojné na Slovensku z 9. století.

Několik místností je věnováno hlaholici, kterou vytvořil Konstantin pro potřeby byzantské misie u Slovanů. Boží slovo mělo být hlásáno srozumitelným jazykem a měly ho doprovázet i nejstarší literární památky západních Slovanů. Samostatná část je pak v přízemí věnována ohlasům cyrilometodějské tradice v lidové kultuře a také souboru fotografií režiséra a kameramana Petra Francána, připomínající kulturní odkaz zemí, kam byzantská misie směřovala.

Je však důvod ke spokojenosti? Pracovníci Moravského zemského muzea a Slovanského ústavu Akademie věd ČR se zjevně snažili. Ale to je málo. Před třemi roky se v Kunsthalle v Bonnu konala výstava o byzantské kultuře nazvaná Byzanz: Pracht und Alltag. Do Německa tehdy zapůjčily své cennosti přední světová muzea i chrámové pokladnice z Bulharska, Dánska, Německa, Francie, Řecka, Velké Británie, Itálie, Nizozemska, Rakouska, Ruska, Švédska, Srbska, Turecka, Ukrajiny, Maďarska a USA.

Divák byl na každém kroku doslova oslněn. Exponáty doplňovaly projekce a rozměrné počítačové rekonstrukce. Člověk na výstavě okamžitě pochopil, jak fascinující musela být byzantská kultura pro germánské bojovníky i pro vládce Velké Moravy. Vedle této výstavy brněnská expozice působí jako poloamatérská akce regionálního významu.

Pochopitelně odpovědí může být, že Brno nemá možnosti jako Bonn, kde se promyšleně využívá peněz spolkové země i Evropské unie. Když ale Kutná Hora mohla loni hostit velkolepou výstavu o jagellonském umění, která by klidně mohla být představena v pařížském Louvru nebo v newyorském Metropolitním muzeu, proč by to nešlo na Moravě, zejména když jde o tak atraktivní celoevropské téma. Odpověď je celkem jednoduchá. Prostě v Brně nemají organizátora velikosti Jiřího Fajta, který díky svému šarmu i odbornému renomé přivezl do Česka umělecké poklady jagellonských králů ze zemí od Polska až po Chorvatsko.

Brněnská výstava tak žije v zajetí tradice, jak se u nás prezentovala podobná výročí před listopadem 1989. Vše je navíc narychlo připravenou improvizací, bez tvůrčího nápadu a s minimálním využitím mezinárodní spolupráce. K oné kocovině patří i fakt, že k výstavě otevřené před měsícem existuje jen skládačka na papíru o formátu A3. Pokud jste zklamáni tak jako já, zvu vás letos v létě do německého Paderbornu na výstavu Credo o počátcích křesťanství ve středověké Evropě, na níž se podílejí velká muzea od Dublinu po Varšavu a od Osla po Řím.

Peter Kováč

Internet:

http://www.mzm.cz/palac-slechticen/cyril-a-metodej-doba-zivot-dilo/

Polemika k článku:

http://stavitele-katedral.cz/polemika-k-clanku-ceska-kocovina-z-velke-moravy/