Brno: Úsvit všeho – objevná kniha o počátcích lidské civilizace (Jan Melvil Publishing)

Někdy kolem roku 15 000 před naším letopočtem pravěcí lovci namalovali na stěny jeskyně Altamira a Lascaux svoje poslední obrazy zvířat, které lovili a uctívali. Nitra jeskyň se stala jakýmisi svatyněmi a obřady tam praktikované patrně souvisely s iniciačními rituály, v nichž podle francouzského badatele Jeana Clottese hráli hlavní roli šamani. Zhruba po 12 tisících let vznikly v Egyptě úchvatné pyramidy spojené se jmény velkých faraonů 3. a 4. dynastie, které zřejmě sloužily k tomu, aby vládcům umožnily cestu na věčnost.

Co ale bylo mezi tím?

Na tuto otázku se snaží odpovědět kniha Davida Graebera a Davida Wengrowa The Dawn of Everything, která v překladu Viktorie Hanišové vyšla česky pod názvem Úsvit všeho. David Graeber (zemřel v roce 2020) byl americký antropolog a profesor na prestižní Yaleově univerzitě, David Wengrow je britský archeolog a profesor na univerzitě v Londýně. Oba autoři odvážně narušují dosavadní ustálené náhledy na tuto dobu. Kladou otázky a hledají možné odpovědi.

Byla původní společnost lovců a sběračů, malující v Altamiře divoké býky, rovnostářská nebo sociálně diferencovaná? Jaké byly v těchto skupinách vztahy? Vznikla první města a monumentální stavby až s přechodem na zemědělství? Zrodila se s existencí vesnic a zemědělské produkce nerovnost mezi lidmi? Jak se k moci dostali první králové? Fungovala v prvních městech v Mezopotámii vláda podobná demokracii v Athénách v době Perikla?

Oba autoři se opírají o nové archeologické nálezy. Jde třeba o Göbekli Tepe v Turecku, které objevil německy archeolog Klaus Schmidt. Jeho kniha Sie bauten die ersten Tempel z roku 2006 vyšla v anglickém, francouzském a také polském překladu. Monumentální stavby tam vznikly už v době kolem 10. nebo 9. tisíciletí před naším letopočtem. Šlo o složité konstrukce kamenných kruhů či oválů, které tvoří pečlivě opracované 3- až 6metrové pilíře ve tvaru T, z nichž některé váží až 50 tun. Na pilířích jsou pak vyobrazeny reliéfy zvířat a ptáků. To vše vzniklo o 7 tisíc let dříve než slavné anglické Stonehenge. Není to dílo neolitických zemědělců, ale pravěkých lovců…

Göbekli Tepe není nijak osamocené. Na území Evropy, od Polska po Rusko, nacházíme složité architektonické konstrukce ze dřeva a mamutích klů a kostí nazývané „mamutí domy“, které zřejmě nebyly určeny k bydlení. Jejich stavitelé na velké vzdálenosti vzájemně obchodovali s jantarem, mořskými mušlemi a kožešinami. To také neodpovídá představě malých tlup lovců, kteří osamoceně putovali po stepích a lesích pravěké Evropy.

Autoři věnují také pozornost turecké lokalitě Çatalhöyük, kde kolem roku 7400 před naším letopočtem vzniklo jedno z první měst se zhruba 5 tisíci obyvateli. Lidé se už věnovali zemědělství, ale jejich život se stále orientoval na lov a sběr. A je zajímavé, že v jejich městě nenajdeme dominující stavbu chrámu nebo paláce. Neexistoval tam žádný král a ani jeho dvořané a vojáci. Vše bylo uspořádáno podle rodinných klanů.

Jak vypadalo budování prvních měst a proč byla později opuštěna? Autoři ve snaze najít odpovědi hledají řadu analogií v předkolumbovské Americe. Třeba podél Mississippi v americkém státě Illinois vzniklo obrovské sídliště nazývané Kahótie, kde kolem roku 1000 n. l. žilo téměř 40 tisíc obyvatel. To je víc, než kolik měla pražská města za vlády Karla IV.! Hlavní části aglomerace vznikly podle cíleného plánu a jeho středem byla obrovská hliněná pyramida. V jejím sousedství se nacházela i „observatoř“ pro pozorování pohybu Slunce.

Ještě před příchodem Evropanů, přestala Kahótie existovat, byla vypálena, záměrně opuštěna svými obyvateli. Její zánik přinesl indiánským kmenům nepříjemné vzpomínky, dokonce duchovní otřes. Souvisí s tím i problém zániku některých mayských měst, která jejich obyvatelé jednoho dne prostě opustili?

Rituální hry a slavnosti, kde se scházela početná řada lidí, byly i zdrojem nebývalých inovací a objevů. Oba autoři kupříkladu uvádějí, že antičtí Řekové vynalezli princip parního stroje, ale poznatku využili jen k tomu, aby se zázračným způsobem před poutníky otevíraly brány chámu. Podobně i Číňané vynalezli střelný prach především k pořádání oslavných ohňostrojů.

Zajímavé jsou i úvahy o vzniku centrální „královské“ moci. Nemuselo to být vůbec uplatňované vítězství charismatického vůdce nad ostatními, důsledek válek a osobních soubojů, násilného převzetí moci, ale značnou roli mohla sehrávat „štědrost“. Oba autoři se v tom odvolávají na názory antropologa a českého rodáka Franze Steinera.

V amazonských pralesech se sirotci, vdovy, blázni i invalidé mohli uchýlit do náčelníkova příbytku, kde dostávali podíl ze společného jídla. Autoritu vládce posilovala nikoliv ozbrojená stráž, ale obyčejná empatie. Ostatně i v monarchiích středověku se král při korunovační přísaze zavazoval, že bude bránit svůj lid a bude se starat o vdovy a sirotky.

Formulované závěry jsou pozoruhodné. Lovci mamutů nebyli nějací primitivové žijící v malých a izolovaných tlupách. První města na světě nezakládali neolitičtí zemědělci, jak se obecně tvrdilo, nýbrž právě tito lovci a sběrači. Sám přechod k zemědělství nebyl náhlou „neolitickou revolucí“, ale trval tisíce let a některé společnosti se od něj opět odvracely. První obrovská města se zřejmě obešla bez byrokracie, šlechty i tyranů. Lidé asi odpradávna experimentovali s různými podobami „demokracie“ a své rozhodovací systémy přizpůsobovali daným okolnostem.

Kniha má podtitul Nová historie lidstva, což je trochu zavádějící. Taková historie zatím nebyla napsána, ale kniha Davida Graebera a Davida Wengrowa svými otázkami a hypotézami k ní dává výrazné podněty. Rozhodně to není text na prázdninové čtení, je to otevření dveří pro nové poznání a nové uvažování. Překlad doplňuje dvě jiné zajímavé knihy, které v českém překladu nabídlo před lety nakladatelství Academia: Mysl v jeskyni Davida Lewise-Williamse (2007) a Uvnitř neolitické mysli Davida Lewise-Williamse a Davida Pearce (2006).

Peter Kováč

David Graeber a David Wengrow, Úsvit všeho, překlad Viktorie Hanišová, Jan Melvil Publishing Brno 2024, 648 stran, cena tištěné knihy 699 Kč, cena e-knihy 499 Kč, formáty e-knihy: epub, mobi, pdf, ISBN 978-80-7555-204-4

Internet:

https://www.melvil.cz/kniha-usvit-vseho/

Autoři:

DAVID GRAEBER (1961–2020) byl americký antropolog a anarchistický aktivista, profesor na Yaelově univerzitě, později na University of London a London School of Economics. Mimo jiné napsal knihy Dluh: prvních 5000 let nebo Utopie pravidel. Úsvit všeho je jeho nejrozsáhlejším a posledním dílem. S Davidem Wengrowem na knize pracoval deset let. Zemřel náhle, pouhé tři týdny po jejím dokončení.

DAVID WENGROW (* 1972) je britský archeolog, profesor komparativní archeologie na University College London. Vedle teoretické práce vedl terénní výzkumy na území Afriky a Blízkého východu. Publikuje také na stránkách The Guardian či The New York Times.