Brno: Výstava Venuše 100 odhaluje tajemství Věstonické venuše

Výročí sta let od objevení Věstonické venuše se stalo příležitostí představit veřejnosti tento celosvětově známý unikát, a to pokud možno v co nejširších souvislostech a způsobem, který není běžný. Soška je do 28. září 2025 součástí výstavy Venuše 100 v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea na Zelném trhu v Brně

Jde zřejmě o nejstarší keramické zobrazení ženského aktu. Speciální držák a pravidelné otáčení sošky umožňují její prohlídku ze všech stran. Na výstavě jsou mj. vystaveny i zlomky dalších keramických venuší, které se také našly v Dolních Věstonicích a dokládají, že tvorba těchto uměleckých předmětů měla v době před 30 000 lety určitou tradici. Zároveň nám některé zlomky ukazují, jak mohla vypadat chybějící část Věstonické venuše samotné.

Návštěvníci se seznámí i s výsledky posledního výzkumu Věstonické venuše, ke kterému odborníci využili moderní tomograf. Ten umožnil nahlédnout do nitra sošky a zkoumat, z čeho byla vyrobena, jaká byla metoda jejího formování a jaký je její skutečný stav.

Věstonická venuše je figurka z pálené hlíny o rozměrech 111 x 44 x 26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni jsou viditelné 4 široké mělké vpichy a nad levou hýždí otisk dětského prstu. Jedná se o nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě, z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien), stáří 27–29 tisíc let.

Věstonická venuše byla nalezena 13. července roku 1925 v Dolních Věstonicích. Tato národní kulturní památka České republiky je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním číslem DV 30000. Její největší uměleckou konkurencí z Dolních Věstonic je jen portrét ženské tváře vyřezaný z mamutího klu. Zřejmě šlo o šamanku pravěkého kmene.

Tvůrce venuše se o obličej nijak nezajímal a třeba jen malými vrypy jsou naznačeny její oči. Nicméně značnou pozornost v modelaci věnoval prsům a ženskému klínu. Snažil se dokonce zachytit vše do nejmenších podrobností. Venuše má například levý prs o něco větší než pravý, tak jako je tomu v případě většiny žen.

Prsa zjevně lovce mamutů v Dolních Věstonicích intenzivně zajímala. Archeologové v bývalém sídlišti objevili různé motivy ženských prsou vyřezávané z mamutoviny, například náhrdelník složený ze sedmi článků v podobě ňader.

Někteří autoři se domnívali, že šlo o erotické idoly. Archeolog Karel Absolon, který vedl vykopávky v Dolních Věstonicích, kupříkladu v roce 1938 napsal: „Tyto figurky vděčí za svůj vznik sexuálně biologickým, erotickým motivacím.“

U lovců, kteří jedli ve velkém maso, se prý značně zvýšil sexuální pud a podobné plastiky mohly ztělesňovat jejich nově probuzené touhy. Je ale otázkou faktická erotická motivace těchto plastik. V tzv. primitivních společenstvích, jak to známe z Afriky nebo Austrálie, měly ženy běžně obnažená prsa, aniž by to u mužů vyvolávalo nějaké sexuální fantazie.

Jiní badatelé viděli v plastikách jakési bohyně, i když s antickou patronkou lásky to zjevně nemělo nic společného. Nicméně mohlo to mít souvislost s magickými a šamanskými praktikami, s obřady týkajícími se plodnosti, s představou o vládkyni zvířat či pramatkou rodu, případně se zasvěcením a iniciačními rituály. Marija Gimbutasová, autorka velmi zajímavé knihy The Goddesses and Gods of old Europe, výstižně napsala: „Pro nás jsou přirozeně vulva, prsy a hýždě sexuální symboly – nemůžeme prostě uniknout ideálům století, v němž žijeme. Pro ně to zřejmě byly symboly zrození, daru života, plodnosti a regenerace.“

Peter Kováč

Venuše 100, Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno, 20. 6.–28. 9. 2025, otevírací doba: středa až pátek 9–17 hod., sobota 10–17 hod., neděle 13–17 hod

Foto: Pomník Věstonické venuše v Dolních Věstonicích