Budmerice: Druhé vydání oceňované knihy Kroniky stredovekého Slovenska. Stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov (Vydavateľstvo RAK)

budmerice: druhé vydání oceňované knihy kroniky stredovekého slovenska. stredoveké slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov (vydavateľstvo rak)

Zvětšit obrázek

Budmerice: Druhé vydání oceňované knihy Kroniky stredovekého Slovenska. Stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov (Vydavateľstvo RAK)

Vydavateľstvo RAK je jedním z nejvýznamnějších slovenských vydavatelství historické literatury. „Račí“ knihy zaujmou vedle obsahu také svým jedinečným grafickým provedením, které je pro ně tak typické.

Velevýznamnou edicí budmerického vydavatelství je řada PRAMENE, v níž začaly již v polovině 90. let 20. století vycházet překlady středověkých pramenů k dějinám Slovenska. Tyto překlady kronik, ale kupř. také legend, přinesly zcela nový pohled, a to nejen na slovenské dějiny. Převážná většina vydaných titulů byla záhy vyprodána.

Vydávání překladů středověkých pramenů je nejen časově, ale i finančně velice náročné a navíc není na Slovensku dostatek překladatelů, kteří by si dokázali poradit s náročnými a rozsáhlými texty ve středověké latině a také němčině. Přesto vydal „Rak“ i překlady tří významných německých pramenů 15. století: v roce 2008 vyšly „Spomienky Heleny Kottannerovej“ a o rok později „Kostnická kronika“ Ulricha Richentala. Poté až rok 2023 přinesl další překlad, kdy pod názvem „Pamätihodnosti z čias panovania cisára Žigmunda“ vyšla první část kroniky Eberharda Windeckeho, mohučského měšťana a kupce, který působil na dvoře Zikmunda Lucemburského.

Po téměř třiceti letech se vydavatelství rozhodlo vydat v nové grafické úpravě veleúspěšný první svazek z výše uvedené řady, kterým je kniha „Kroniky stredovekého Slovenska. Stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov“ slovenského kodikologa, archiváře a historika Júlia Sopka (1929–2020). Kniha, jejíž první vydání bylo velice rychle rozebráno, získala postupně sedm různých ocenění.

Jedná se o reprezentativní výběr z narativních pramenů, konkrétně z latinských královských a německých městských kronik, které „vyprávějí“ o dějinách Slovenska od pádu Velké Moravy až do konce středověku, přesněji do roku 1529.

Samotným překladům z vybraných vyprávěcích pramenů k dějinám Slováků a Slovenska předchází autorův zasvěcený úvod nazvaný „Rozprávanie o dejinách“, v němž jsou stručně představeny dochované i některé nedochované narativní prameny sledovaného období.

Poté následuje výběr celkem pěti kronik, které na sebe chronologicky navazují. Před samotným překladem je každý pramen nejprve představen. Všechny texty jsou rovněž opatřeny kvalitním poznámkovým aparátem.

Prvním vyprávěcím pramenem je proslulá „Obrázková kronika“, z níž byly do knihy zařazeny pasáže, které se přímo vztahují k slovenským dějinám, přesněji od vpádu starých Maďarů na Velkou Moravu až po vládu krále Karla Roberta z Anjou (1307–1342). V současnosti je k dispozici již celý překlad „Obrázkové kroniky“ do slovenštiny. Vyšel v roce 2016 pod názvem „Viedenská maľovaná kronika“ ve vydavatelství Perfekt. Autory překladu jsou Július Sopko a Tünde Lengyelová. Toto vydání je navíc výjimečné tím, že jeho součástí je i faksimile bohatě iluminovaného rukopisu, který se dnes nachází v Széchényiho národní knihovně v Budapešti.

Druhým pramenem, který byl přeložen pro knihu „Kroniky stredovekého Slovenska“ celý, je „Kronika magistra Jána o Ľudovítovi Veľkom“. Její autor byl bezpochyby slovenského původu a je považován za nejvýznamnějšího kronikáře Uherského království 14. století. Jeho životopis Ludvíka Velikého (1342–1382) časově navazuje na „Obrázkovou kroniku“.

Další narativním pramenem je nepříliš rozsáhlá, německy psaná „Spišskosobotská kronika“, která je také přeložena celá. Jedná se o cenný pramen především pro poznání dějin spišského regionu do roku 1457, i když její konec je téměř nečitelný.

Nejvýznamnější kronikou, která se dostala do výběru, je „Kronika Jána z Turca“, vrcholné dílo z druhé poloviny 15. století. Zařazen byl překlad pasáží od smrti Ludvíka Velikého (1382) do roku 1487, kdy byl uherským králem Matyáš Korvín a kdy autor svou kroniku ukončil. I tato kronika je dnes přeložena do slovenštiny celá. V roce 2014 ji stejně jako „Obrázkovou kroniku“ vydalo vydavatelství Perfekt. Autorem překladu není nikdo jiný než Július Sopko.

Největším překvapením je pak poslední pramen, který se dočkal prozatím částečného překladu. Je jím latinsky a německy psaná „Sperfoglova kronika“, jejímž autorem je levočský měšťan a také rychtář Konrád Sperfogl. Jeho dílo překračuje zcela lokální hranice a zachycuje nejvýznamnější události let 1515–1537. Do výběru byl zařazen popis událostí z let 1516 až 1529.

Publikace „Kroniky stredovekého Slovenska. Stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov“ je knihou, která vzbudila v době svého prvního vydání nejen velký zájem o slovenské dějiny ve středověku, ale i o slovenské dějiny jako takové. Je dobře, že se nyní dočkala svého druhého vydání, které jistě osloví i další zájemce o historii. Zároveň samotné vydavatelství RAK dalo svým věrným čtenářům vydáním této podnětné práce krásný dárek k třicátému výročí „založení“ edice PRAMENE. Doufejme, že v rámci této záslužné řady vyjdou i v budoucnu další zajímavé překlady.

Marek Zágora

Július Sopko, Kroniky stredovekého Slovenska. Stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov, 2. vydání, Vydavateľstvo Rak, Budmerice 2024, 376 stran, doporučená cena 39 euro

Obsah:

Pavel Dvořák, Majú Slováci dějiny?

Daniela Dvořáková, Poznámka k 2. vydaniu

Rozprávanie o dejinách

OBRÁZKOVÁ KRONIKA

Osudy Obrázkovej kroniky

Obrázková kronika

KRONIKA MAGISTRA JÁNA O ĽUDOVÍTOVI VEĽKOM

Magister Ján a jeho kronika

Kronika magistra Jána o Ľudovítovi Veľkom

SPIŠSKOSOBOTSKÁ KRONIKA

Objav zo Spišskej Soboty

Spišskosobotská kronika

KRONIKA JÁNA Z TURCA

Vzdelaný laik Ján z Turca

Kronika Jána z Turca

SPERFOGLOVA KRONIKA

Kronika levočského richtára Sperfogla

Sperfoglova kronika

POZNÁNKY

Rozprávanie o dějinách