Budmerice: Zajímavé tituly Edice Prameny

Budmerické vydavatelství Rak vydává již od poloviny 90. let minulého století zajímavé publikace v rámci výjimečné Edice Prameny. Jednotlivé svazky edice, které se svým obsahem vztahují zejména ke středověkým dějinám Slovenska v rámci Uherského království, jsou nádherné i po stránce grafické. Velká část titulů, z nichž některé získaly i významná ocenění, je již bohužel rozebrána (např. Kroniky stredovekého Slovenska z roku 1995, Legendy stredovekého Slovenska z roku 1997, Kronika anonymného notára kráľa Bela z roku 2000). Přesto pravidelně vycházejí další svazky, které si kladou za cíl co nejvíce přiblížit „slovenské" dějiny a nejen v období středověku.

Jedním z posledních titulů, který se věnuje středověkým dějinám, je kniha profesora Richarda Marsinu a Miloše Marka Tatarský vpád s podtitulem Historické rozprávanie o strašných udalostiach, ktoré priniesli obyvateľom Uhorského kráľovstva veľa utrpenia a celú krajinu priviedli na pokraj skazy. Kniha přibližuje období středoevropských dějin, jemuž nebyla zatím věnována až tak velká pozornost. Překladům samotných textů, jež se obsahově vztahují k období ohrožení Evropy mongolskými nájezdníky na počátku 40. let 13. století, předchází úvodní stať z pera Richarda Marsinu. Autor vysvětluje nejprve pojem Tataři, ale nejvíce prostoru věnuje pramenům k dějinám tatarského vpádu a pak popisu jeho samotného.

Jádro celé publikace tvoří zrcadlové překlady čtyř hlavních latinských pramenů k danému tématu. Jednotlivým pramenům předchází krátké studie, které přibližují vznik každého z nich. Prvním jsou Zprávy dominikána Juliána o starých Maďarech a Tatarech z let 1237 a 1238, z nichž jasně vyplývá, že se tatarské útoky daly očekávat. Následuje dopis z února 1242, v němž se "všichni obyvatelé" Uherského království obracejí na papeže s prosbou o pomoc v boji proti Tatarům. Podobných dopisů se dochovalo sice více, ale pouze tento jediný je doložen v plném znění. Významným a zároveň rozsáhlým pramenem o tatarském vpádu, i když se nám bohužel nedochoval v originále, je Žalostná píseň duchovního italského původu Rogeria († 1266). Ten jako očitý svědek vylíčil osudy zejména jižních oblastí Uherského království a jeho obyvatel po samotném tatarském útoku. Prožil dokonce nějakou dobu v tatarském zajetí, z něhož se dostal až při odchodu Tatarů z Uher, kterým jeho vyprávění končí. Posledním pramenem je pak anonymní básnické dílo Nářek nad zničením Uherského království Tatary. Autorem byl pravděpodobně duchovní domácího původu, možná přímo z nejbližšího okruhu uherského krále Bély IV. Z jeho veršů, jež jsou dojemným svědectvím o velice těžké době, vyplývá, že tatarský vpád byl vnímán jako Boží trest pro Uhry, kteří vedli příliš hříšný život.

Na úplný závěr knihy byl zařazen krátký životopis a přehled hlavních prací významného slovenského medievisty profesora Richarda Marsinu, k jehož životnímu jubileu byla kniha původně vydána.

Zajímavou knihou je také Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Jedná se sice již o starší titul z roku 2004, ale zaslouží si pozornost hned z několika důvodů. Kronika získala své jméno podle původního místa uložení, knihovny renesančního zámku v Dubnici nad Váhom, který patřil bohatému rodu Ilešházy. Autora kroniky neznáme, ale známe většinu pramenů, z nichž při "sestavování" své kroniky čerpal, respektive přebíral informace o nejstarších uherských dějinách. Proto je také celý text rozdělen do několika částí, jež odpovídají jednotlivým autorovým zdrojům. Až závěrečné pasáže jsou skutečným dílem anonymního kronikáře, který své vyprávění dovádí do roku 1479, tedy do období vlády uherského krále Matyáše Korvína. Tyto pasáže jsou svým způsobem velice výjimečné, jelikož autor jako jeden z mála králových současníků hodnotí vládu Matyáše Korvína velice kriticky! Vytýká mu zejména malý zájem o "vnitřní" problémy Uherského království a dále pak jeho dlouhodobé aktivity v Polsku, v Čechách a rakouských zemích. Samotný kodex s textem Dubnické kroniky vznikl pravděpodobně kolem roku 1480 a podle vazby lze soudit, že rovnou v některé z dílen na dvoře Matyáše Korvína.

Vydávání textů v rámci edice Prameny je velice záslužným počinem a jednotlivé publikace by určitě neměly chybět v knihovně zájemce o středověké dějiny „Slovenska" a zejména Uherského království.

Marek Zágora

Veškerou produkci slovenského vydavatelství Rak lze zakoupit v internetovém knihkupectví Vydavateľstvo Rak na:

www.vydavatelstvorak.sk

Richard Marsina, Miloš Marek: Tatárský vpád. Historické rozprávanie o strašných udalostiach, ktoré priniesli obyvateľom Uhorského kráľovstva veľa utrpenia a celú krajinu priviedli na pokraj skazy, Rak, Budmerice 2008, 167 stran, doporučená cena 16, 56 euro.

Július Sopko: Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Historické rozprávanie neznámeho autora o minulosti Uhorského kráľovstva od výbojov Hunov do Európy až po sobáš Mateja Korvína s Beatricou, Rak, Budmerice 2004, 239 stran, doporučená cena 16, 56 euro.