České Budějovice: Kniha Boleslav II. polské historičky Joanny Aleksandry Sobieśak

Českobudějovické nakladatelství a vydavatelství VEDUTA Bohumíra Němce vydalo v roce 2007 první svazek své tehdy nové edice Koruna. Byl jím životopis posledního českého krále z rodu Přemyslovců, Václava III., který napsal Karel Maráz. V roce 2009 následoval druhý svazek zasvěcený životu a vládě uherského a českého krále Matyáše Korvína, jehož autorem byl Antonín Kalous. Tato kniha byla dokonce v roce 2010 nominována na cenu Magnesia litera v kategorii Literatura faktu. Nyní vyšel v rámci edice v pořadí třetí svazek, překlad práce polské historičky Joanny Aleksandry Sobieśak o Boleslavu II.

Kniha nazvaná „Boleslav II. († 999)“ vyšla poprvé v Polsku v roce 2006 a vychází z autorčiny disertační práce, kterou obhájila na univerzitě v Lublinu. Jedná se o „biografii“, v níž autorka z důvodu nedostatku informací o životě českého knížete přibližuje dobu jeho vlády na pozadí dějin českého státu a sousedních zemí druhé poloviny 10. století.

Hlavní text je rozdělen do tří částí, přičemž pouze v první postupuje autorka chronologicky. V ní je kníže Boleslav II. prezentován především jako panovník a válečník, který byl dlouhá léta ve sporu s císařem Otou II. Přemyslovské knížectví tehdy řešilo zásadní problém, který měl ovlivnit jeho budoucnost, zda se orientovat na Bavorsko, nebo na Sasko.

Velká pozornost je věnována i slovanským sousedům Českého knížectví, zejména pak Polsku. Vždyť to byla Boleslavova sestra Doubravka, která se provdala za prvního polského „křesťanského“ knížete Měška. Přesto vztahy mezi oběma knížectvími byly převážně velice napjaté.

Druhá část je zasvěcena české církvi v 10. století, nejdříve je ale přiblížen vývoj christianizace za prvních Přemyslovců. Významným mezníkem byl vznik pražského biskupství, jemuž věnuje autorka velkou pozornost. Velkou zásluhu na jeho založení měl již Boleslavův otec, Boleslav I. Ukrutný, nesmíme však opomenout ani zásadní roli Přemyslovny Mlady, která se stala první abatyší nejstaršího ženského benediktinského kláštera v Čechách při kostele sv. Jiří na Pražském hradišti.

Další významnou osobností „české“ církve byl druhý pražský biskup Vojtěch z rodu „konkurenčních“ Slavníkovců. Ten je mimo jiné spojován se založením prvního mužského kláštera u nás v Břevnově, i když se v posledních letech historici přiklánějí k názoru, že jeho podíl byl mnohem menší.

Velice zajímavá je poslední část nazvaná „Královna Emma – manželka knížete Boleslava“. V ní autorka přibližuje kněžnu Emmu, jednu z nejzajímavějších žen našeho raného středověku. Nejvíce písemných informací o této záhadné kněžně – královně máme v Kosmově Kronice Čechů. Kolem jejího původu se pak již dlouhá desetiletí vedou živé diskuze.

Do současnosti se nám dochovalo i několik hmotných svědectví o Emmině výjimečnosti. Na prvním místě musíme zmínit denár s nápisem EMMA REGINA. Druhým svědectvím je pak wolfenbüttelský kodex s Gumpoldovou legendou o sv. Václavovi, jejíž součástí jsou tři zajímavé iluminace. Hned na první z nich vidíme samotnou Emmu, jak se u nohou svatého Václava, patrona Přemyslovců, přimlouvá za celou vládnoucí dynastii.

Autorka přináší ve své knize řadu podrobností, zkoumá tradiční problémy, klade si otázky, které byly již dříve vysloveny. Nepřináší sice nové odpovědi či nějaká překvapivá řešení, přesto je její pohled místy odlišný, než jsme zvyklí z českých prací věnovaných sledovanému období.

Čtivý životopis českého knížete Boleslava II. si jistě najde své čtenáře, kterým zasvěceně přiblíží období poslední čtvrtiny 10. století.

Marek Zágora

Joanna Aleksandra Sobiesiak, Boleslav II. († 999), VEDUTA, České Budějovice 2014, 280 stran, doporučená cena 490 Kč

Internet:

http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/boleslav-ii--999-P1410002.html

K prvnímu svazku edice Koruna o Václava III.:

http://www.stavitele-katedral.cz/ceske-budejovice-vaclav-iii-biografie-posledniho-krale-z-rodu-premyslovcu/

K druhému svazku edice Koruna o Matyáši Korvínovi:

http://www.stavitele-katedral.cz/ceske-budejovice-prvni-ceska-biografie-matyase-korvina/

Ke kněžně Emmě:

http://stavitele-katedral.cz/melnik-praha-sbornik-o-osobnosti-zahadne-knezny-emmy/

K wolfenbüttelskému rukopisu s Legendou o sv. Václavu:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-utrpeni-svateho-vaclava-mucednika-a-dalsi-legendy-wolfenbuttelskeho-rukopisu/