archiv detailčeské budějovice: václav iii. - biografie posledního krále z rodu přemyslovců

České Budějovice: Václav III. - biografie posledního krále z rodu Přemyslovců

Brněnský medievista Karel Maráz se již v několika dřívějších studiích věnoval osobnosti posledního krále z rodu Přemyslova, Václavovi III.  Kniha vyšla jako první svazek nové edice Koruna, v níž by měly vycházet životopisy českých králů a královen. Původně byla zamýšlena k sedmistému výročí královy násilné smrti, ale vyšla až o rok později. Autor vzal na sebe nelehký úkol napsat biografii panovníka, který vládl v českých zemích pouhý jeden rok, a neměl tak mnoho příležitostí prokázat své schopnosti.

Václav III. byl ve starších pracích líčen převážně negativně jako panovník, který se nechal lehce zmanipulovat svým okolím. Historici vycházeli hlavně ze zpráv Zbraslavské kroniky, kterou i Maráz velice často a někdy snad až „zbytečně" dlouze cituje. Autor správně poznamenává, že se u osobnosti Václava III. věnovala většina historiků více okolnostem jeho smrti, než jeho životu. Byl jen panovníkem, jehož smrtí vymřeli vládnoucí Přemyslovci po meči. Poslední dobou se ale do popředí dostalo studium dobových pramenů diplomatické povahy, které ukazují sedmého českého krále v trochu jiném světle.

Samotný králův "životopis" záleží z velké části na interpretaci dochovaných pramenů. Protože byl Václav III. rovněž králem uherským, pracoval autor i s prameny z maďarských archivních fondů, aby získal co nejvíce poznatků o králových vladařských schopnostech a jeho osobnosti, v čemž můžeme vidět přínos.

Maráz postupuje chronologicky, jak je zatím u většiny biografií českých panovníků běžné, i když existují výjimky. Autor naznačuje vývoj českého státu za posledních Přemyslovců. Vyzvedává osobnost Václavova otce, předposledního přemyslovského krále Václava II. Věnuje se také šlechtě a plynule přechází k městům, která ve 13. století zaznamenala velký rozmach. Těžba stříbra umožnila nejen rozvoj hospodářství, ale také kultury a umění.

Ze života samotného Václava III. vyzvedává několik podstatných "kapitol". Popisuje jeho trnitou cestu za uherskou korunou, která končí útěkem a návratem zpět do Čech. Autor se pokusil zhodnotit Václavovu uherskou vládu, která ale nebyla samostatná, jelikož vládl pod silným vlivem otcových rádců. Po smrti svého otce, když se stal českým a polským králem, dostal se mladý panovník do svízelné situace. Musel řešit nejen problémy domácí, většinou hospodářského rázu, ale musel se také rozhodnout, jak naloží s polskou korunou, zda se ji pokusí udržet, nebo se jí vzdá.

Maráz se věnuje i Václavovu rodinnému životu, zejména sňatku s Violou Těšínskou. Dále zpochybňuje na základě studia listin, které se dochovaly z období Václavovy vlády, pravdivost zpráv Zbraslavské kroniky o vlivu, který měli na mladého krále synové českých šlechticů, kteří na něm měli vymámit velké majetky. Došel k závěru, že žádná listina nedosvědčuje, že by mladý král bezmyšlenkovitě rozdával majetek. Některým listinám se pak věnuje podrobněji.

Nejvíce prostoru věnuje Maráz králově smrti. Zaobírá se místem vraždy, osobou vraha a nakonec samotným činem. Probírá postupně jednotlivé písemné prameny (Zbraslavská kronika, nekrologium olomoucké metropolitní kapituly, Kronika tak řečeného Dalimila) a vyhodnocuje jejich informace, z nichž skládá mozaiku celého příběhu. Pátrá po objednavateli vraždy, u každého "podezřelého" zvažuje všechna pro a proti, pracuje s dalšími, hlavně mladšími prameny a vyvrací některá dřívější obvinění.

Samotný "životopis" tvoří asi tři pětiny knihy, zbytek pak rozsáhlý poznámkový aparát, hutný hlavně latinským zněním citovaných pasáží ze Zbraslavské kroniky. Kniha je bohatě vybavena černobílými a barevnými vyobrazeními, mapami a genealogickými tabulkami.

Celkově vzato je nutné poopravit si obraz Václava III., jak nám jej předložila Zbraslavská kronika a starší česká historiografie. Už těžko se asi podaří zbavit Václava nálepky panovníka, kterému jeho otec "umetal" cestičku k trůnu. Sám Václav doplatil podobně jako Václav IV. Lucemburský na fakt, že byl, a to nejen v dobových písemných pramenech, srovnáván se svým úspěšným otcem. Jeho krátká a tragicky zakončená vláda bohužel nemohla ani jen naznačit, zda by se svému otci vyrovnal, či jej dokonce překonal.

Karel Maráz svůj úkol napsat první "životopis" posledního přemyslovského krále "splnil". Shrnul výsledky dosavadního bádání, které pak doplnil o několik zajímavých postřehů. Marázova kniha tak může být vhodným doplňkem nedávno vyšlé monografie o Václavu II. Kateřiny Charvátové (Vyšehrad 2007). 

 

Marek Zágora

 

Karel Maráz, Václav III. (1289-1306) Poslední Přemyslovec na českém trůně, Bohumír Němec - Veduta, České Budějovice 2007, 160 stran, doporučená cena 340 Kč.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru