Katedrála v italské Sieně nabízí řadu jedinečných uměleckých pokladů, sochařská díla Giovanniho Pisana a jeho otce Nikoly, Michelangela, Donatella i Berniniho. Rovnocennou konkurencí k tomu všemu jsou úžasné fresky malíře Pinturicchia v tzv. Bibliotece Piccolomini. Pinturicchio byl milovníkem přesných detailů a realistické věcnosti. Kdyby někdo chtěl udělat vizuální encyklopedii italské kultury doby renesance, mohl by využít tato jeho vyobrazení, která by ilustrovala vše počínaje módou a konče dobovými obřady. Fresky zachycují životní osudy sienského humanisty, diplomata a politika Enea Silvia Piccolominiho, který v roce 1458 nastoupil na katedru sv. Petra jako papež Pius II.
Jedinečné fresky v mnohém vycházejí z tzv. Komentářů (Commentaries) samotného papeže, v nichž velmi barvitě popisuje své celoživotní zkušenosti, které získal při cestování po Itálii i celé západní a střední Evropě. Vůbec poprvé je tento výjimečný historický pramen přeloženy do češtiny.
Aktuálně vychází první dvě knihy Komentářů z celkového počtu třinácti knih. Text přeložil a současně vzorně zasadil do kontextu současných poznatků Jan Stejskal. Pro odborníky bude velmi užitečný také obsáhlý rejstřík.
Čtení to je velmi zajímavé. Při líčení cesty do Skotska se třeba Pius II. podrobně rozepsal o frivolních společenských vztazích, jaké tam sám zažil. Znásilnění se tam nepovažovalo za přečin, a když odmítl celonoční společnost dvou dívek, byla jeho prudernost pro místní až šokující. Jako vždy má autor vynikající postřehy: „Není zde nic, co by Skotové slyšeli raději než urážky na adresu Angličanů.“ S tím se běžně setká i současný návštěvník skotské hospody!
Pius II. byl svědkem jednání koncilu v Basileji. Jako diplomat se dostal i do pohusitských Čech. A Komentáře opět nabízejí některé zajímavé úvahy, které svědčí o tom, že byl diplomatem s vynikajícím postřehem. Jiří z Poděbrad, s nímž měl dlouhou rozpravu, podle něj nebyl utrakvistou z přesvědčení, ale z touhy po moci. Takto se podle něj chová většina Čechů.
V Komentářích najdeme i velmi osobní a podrobné charakteristiky významných osobností. Popisuje Cosima Medicejského i způsob, jak ze svého paláce nepřímo řídil chod Florentské republiky. Nebo ho zaujal Sigismondo Pandolfo Malatesta, kterého představuje jako brutálního a všehoschopného kondotiéra – obviňuje ho i ze zavraždění manželek a ze zrady těch, kteří si ho najali.
Pius zažil pád Konstantinopole a konec metropole východního křesťanství. Jeho nenávist vůči Turkům byla značná. „Muslimskou špínou znesvětili nejvznešenější chrám svaté Sofie.“ Detailně popisuje jejich způsoby chování i jejich víru, kterou považuje za herezi. Marně se Pius II. snažil vyvolat proti nim křížové tažení.
V Komentářích poodkrýváme autentické pozadí italské renesance v polovině 15. století. Cenné jsou všestranné estetické záliby Pia II. V dějinách umění třeba dlouhou dobu panovala představa, že renesance a pozdní gotika je něco zcela protikladného a neslučitelného.
Pius II. už ve své práci Historia Bohemica (Historie česká) obdivoval jihočeské gotické kostely krásného stylu i jejich umělecké vybavení. Že to nebyla nějaká náhoda, dokládají právě Komentáře. Pius tam nadšeně píše o nádheře gotické katedrály v anglickém Yorku. Zaujala ho tam zejména „kaple plná světla, která má stěny ze skla uprostřed podepřené štíhlými sloupy“. Jde konkrétně o obrovské okno, tzv. Great East Window, ve východní části stavby s fascinujícími vitrajemi s tematikou Apokalypsy.
Nutno připomenout, že o století později Toskánec Giorgio Vasari označil gotiku za barbarské umění a nazval ji podle germánských Gótů, kteří zničili antickou civilizaci. Papež vyrostl v Sieně a ta navzdory nástupu renesance zůstala z velké časti gotickým městem. Takže Pius II. by s Vasarim asi nesouhlasil, ale současně obdivoval i Giotta a jeho fresky v Assisi, které otevíraly cestu k florentské renesanci.
Obdivuhodné jsou Piovy postřehy o krajině a přírodě – například ve Skotsku – nebo popis velkého zemětřesení v Neapoli, kdy se z moře vynořil dosud neznámý ostrov. Podrobně také líčí svoje zvolení papežem, což je přesná charakteristika toho, jak v polovině 15. století vypadalo konkláve.
Pius II. se narodil u Sieny a byl Sieňanem tělem i duší. Hodně pozornosti v Komentářích věnuje svému městu a jeho historii a také legendám o jeho vzniku. Charakterizuje také v minulosti způsob sienské správy prostřednictvím tzv. Devítky a tzv. Dvanáctky. Za krajně nevhodnou považoval vládu „lidu“, podporoval sienskou aristokracii, k níž patřila i jeho rodina.
Současně, což je zajímavé, byl schopen ocenit Florencii, která byla staletým protivníkem Sieny. Pius se věnuje historii Florencie, popisuje její umělecké památky a má k nim značný respekt. O Florenťanech si však upřímně myslel, že je nezajímá nic jiného než peníze.
Komentáře jsou pro historiky a historiky umění cenným čtením. Těším se na další díly, zejména na obsáhlé kapitoly věnované výstavbě města nazvaného podle papeže Pienza, které bylo papežovou letní rezidencí. Město dodnes dokonale zachovalé je nejlepším příkladem renesančního urbanismu. Máme se s dalšími díly na co těšit!
Peter Kováč
Jan Stejskal (ed.), Komentáře papeže Pia II. ve třinácti knihách: Svazek 1., Veduta 2020, 256 stran, cena 230 Kč
Internet:
Anotace nakladatelství:
Komentáře Eneáše Silvia Piccolominiho/Pia II. (1405–1464) jsou historicky jedinou dosud publikovanou papežskou autobiografií – už jen z tohoto faktu plyne výjimečnost Piova díla. Práce byla sepsána v posledních letech jeho pontifikátu (1458–1464) jako obhajoba papežových skutků, zejména pak vyčerpávajícího úsilí o uskutečnění kruciáty proti Turkům. Komentáře jsou však zajímavé i tím, že je napsal humanista (se kterým jsme se mohli seznámit již např. v jeho Historii české) s živým zájmem o svět kolem sebe, o jeho politické, historické a geografické zvláštnosti. Poznal Evropu od Skotska po Sicílii a zajímal se o ni od antických dějin až po svou současnost. Publikace je prvním překladem Komentářů z latiny do českého jazyka. Velká péče byla věnována vysvětlením četných osob a míst českému čtenáři.
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru