České Budějovice: Vyšel sborník Za zdmi kláštera - příspěvek k dějinám cisterciáckého řádu

Českobudějovické nakladatelství a vydavatelství Veduta vydalo sborník s velice slibným názvem „Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách". Již při prvním prolistování je ale patrné, že název je zavádějící, protože ne všechny příspěvky se týkají zmíněného řádu, který výrazně ovlivnil i chod českých dějin. Přesto v něm přes první zklamání objevíme několik zajímavých a přínosných textů, některé z nich pak nastiňují témata nová, jež se mohou stát předmětem dalšího bádání.

Hned první příspěvek Radky Lomničkové „Cisterciáci aneb co o nich bylo napsáno" je solidním přehledem historie bádání o tomto výjimečném řádu. Nejvíce vyzvednut je pak přínos profesorky Kateřiny Charvátové, jejíž práce z posledních cca. dvaceti let jsou stěžejními studiemi o dějinách cisterciáků na našem území (zejména její Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách 1142-1420, svazek I.-III., Praha 1998, 2002 a 2009).

Následující texty se rovněž věnují cisterciákům. Roman Lavička pojednal o křížové chodbě kláštera ve Vyšším Brodě, přičemž si více všímal okenních kružeb a kamenických značek, kterým je většinou věnována minimální pozornost. Jan Zdichynec se zaměřil na problematiku vizitací klášterů cisterciaček ve 2. polovině 17. století.

Pracuje s písemnými vizitačními dokumenty, jež informují o samotném průběhu vizitace, škoda jen, že se nedochovaly ve větší míře vizitační protokoly, jež by ukázaly klášterní život v novém světle. Autor rozebírá především tzv. alokuce, což byla oslovení ve formě kázání, pronesená při vizitacích, kterými se vizitátor obracel přímo na členky řádu. Z dochovaných dokumentů se také např. dovídáme, na jaké otázky musely cisterciačky při vizitacích odpovídat.

Zbraslavskou kroniku jako ego-dokument představuje profesorka Marie Bláhová, jež nastínila život a osobnost Petra Žitavského na základě jeho vlastních zmínek v tomto významném narativním pramenu středověku. Stejná kronika je rovněž zdrojem základních informací o pojetí dobré vlády, jak ve svém příspěvku dokazuje Dana Dvořáčková-Malá. Tímto textem „končí" stati o cisterciácích, i když ještě v „studii" Josefa Žemličky nazvané „Kdo na český trůn? Nástupnická otázka po 4. srpnu 1306" nelze vliv cisterciáků přehlédnout.

Následující texty pak už nemají s cisterciáky nic společného, pouze v příspěvku Petra Čorneje se objevuje zmínka o klášteru Zlatá Koruna v roce 1420.

Jednotlivé stati jsou doplněny černobílými fotografiemi, kresbami a plánky. Na konci je pak zařazen seznam pramenů a literatury k dějinám cisterciáků, i když působí spíše jako náhodný výběr. Je velká škoda, že se „nenasbíralo" více textů, které by obsahově odpovídaly názvu sborníku. Přesto je třeba jeho vznik ocenit.

Marek Zágora

Dana Dvořáčková-Malá - Petr Charvát - Bohumír Němec (edd.), Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách, Bohumír NĚMEC - Veduta, České Budějovice 2010, 216 stran, cena 380 Kč.

Obsah:

Radka Lomničková: Cisterciáci aneb co o nich bylo napsáno

Roman Lavička: Křížová chodba cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě

Jan Zdichynec: Haec dicta sint in charitate. K vizitacím klášterů cisterciaček ve 2. polovině 17. století

Marie Bláhová: Petr Žitavský o sobě (Zbraslavská kronika jako ego-dokument)

Dana Dvořáčková-Malá: K pojetí dobré vlády v Kronice zbraslavské

Josef Žemlička: Kdo na český trůn? Nástupnická otázka po 4. srpnu 1306

Petr Charvát: Vexillum sancti Adalberti

Václav Matoušek a kol.: Středověký hrob ve Sv. Janu pod Skalou, okres Beroun

Petr Sommer: Želiv Reginarda Metského

Petr Čornej: Prachatice, Zlatá Koruna (a Praha) v roce 1420

Hana Pátková: Bratrstva svatého Wolfganga v pozdně středověkých Čechách