Cheb: Rozsáhlá výstava malíře Františka Tichého připravená historikem umění Karlem Srpem

Pod názvem Muž na napjatém laně představuje Galerie výtvarného umění v Chebu rozsáhlou výstavu klasika českého moderního umění Františka Tichého. Mimořádně zajímavou bilanci připravil historik umění Karel Srp, velký znalec českého imaginativního umění a surrealismu.

K výstavě vychází i Srpova nová monografie se stejným názvem (připravovaná autorem několik let), kterou vydává Retro Gallery. Výstava potrvá do 21. září 2025 a představuje Tichého nejvýznamnější výtvarná díla zapůjčená do Chebu z veřejných i soukromých sbírek.

Tichý se narodil ve znamení Berana, podobně jako Leonardo da Vinci, Vincent van Gogh nebo Casanova. Skopec prý oplývá smyslem pro umění a krásu, ale též sklony k podrážděnosti, až zuřivosti. Ovládá ho ohnivý Mars. Možná tím lze vysvětlit, že Tichého obrazy sice působí křehce, mají kouzlo básnivosti a pohody, ale on sám byl nevázaný bouřlivák a bohém.

Ve svém díle však nacházel prostor k vyjádření smutku a osamění. Malbu považoval za řemeslo, které by měl výtvarník zvládnout jako artista, který tisíckrát opakovaným úkonem ovládne určitý cvik, jenž mu dovolí, aby okouzlil elegancí a samozřejmou lehkostí. Přitahovali ho harlekýni i klauni, lidé skrývající svoji tvář pod maskou.

Imponoval mu houslový virtuóz Paganini, který upsal duši ďáblu, a jehož pověstná čtvrtá struna, na níž tak čarovně hrál, prý pocházela ze střeva jeho vlastní ženy, které vlastnoručně vyrval z jejího břicha, poté co ji zaškrtil. Tichého fascinoval také cirkus už od mládí, kdy jako kluk chodil uklízet do zvěřince, aby dostal volňásek na večerní představení.

Tichý měl talent od Pánaboha. Ale genia z něj udělal až několikaletý pobyt ve Francii. V Paříži se protloukal, jak se dalo. Nebyla to šťastná doba. Kvůli hospodářské krizi se umění moc neprodávalo, a když ano, tak kupci sázeli na už známé osobnosti. To byl i důvod, proč slavný obchodník s obrazy Daniel H. Kahnweiler tvrdil, že Tichý navzdory obrovskému nadání ve Francii finančně neuspěl. Pokud se dostal k výtvarnému umění, jednalo se o okrajové záležitosti: návrhy pro textil či dekorace pro cirkus. Živil se i tapetováním a malováním bytů, nebo jako písmomalíř.

Často v Paříži maloval jen kvašem na papír, protože na olej a plátno prostě neměl. Tady vznikla jeho zátiší obyčejných věcí, cirkusová představení, tváře klaunů, portréty známých. Zrodil se tak základní slabikář jeho motivů.

Tichému tehdy dosti pomáhal fotograf Josef Sudek. Buď sám kupoval jeho práce do svojí sbírky, nebo v Čechách zprostředkovával jejich prodej. Velké přátelství zhatily až spory o peníze. Tichý nabyl dojmu, že Sudek mu dával málo, což souviselo s malířovou trochu nešťastnou povahou.

Ve Francii malíř dřel bídu s nouzí, ostatně právě kvůli tomu se v létě 1935 rozčarován vrátil domů, do Prahy. Nešťastnější období prožil pár let po válce, kdy se stal profesorem na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (1945 1951). Byl vnímavý a citlivý učitel, nicméně náročný. Jeho ateliérem prošel i jeden z českých velikánů, Mikuláš Medek. Vyučování se pro Tichého stalo posláním. O to více ho zlomilo v březnu 1951 propuštění ze školy z důvodů čistě politických.

V 50. letech nalezl širší uplatnění u filmu. Spolupodílel se na animovaném snímku Veselý cirkus, pro komedii Oldřicha Lipského Cirkus bude! navrhoval kostýmy i grafiku filmu. Na konci života se intenzivně zajímal i o knihu. Nešlo jen o ilustrace, ale o celou architekturu tištěné publikace, od vazby až po obálku. Výtvarně upravil stovky titulů.

Pravidelně chodil do ateliéru a stejně pravidelně i do vinárny. Den mu končil až o třetí hodině ráno. Spal pak velmi málo. K načerpání nových sil mu stačilo jen pár hodin. Konec byl smutný. V dubnu 1958 se malíř nervově zhroutil. Po několikaměsíčním nemocničním léčení následovala dlouhá rekonvalescence. Smrt 7. října 1961 přijal do jisté míry jako vykoupení. Zadostiučiněním za vyhazov ze školy se pár měsíců před smrtí stalo jmenování zasloužilým umělcem.

On sám po slávě nikdy nebažil. Dotklo se ho, když ho někdo kritizoval, ale pokud byl naopak moc chválen, cítil se nesvůj. Tichý měl vyhraněný, značně autokritický názor na vlastní tvorbu.

V malbě, kresbě a grafice zachycoval s oblibou vystoupení cirkusových a varietních artistů (břichomluvce, hadí muže, polykače mečů, kouzelníky), herce commedie dell’arte, dále toreadory, milosrdné Samaritány i smyslné akty. Velký důraz chebská výstava klade na soubor prací věnovaný houslovému virtuosovi Paganinimu, jímž se Tichý zabýval do konce života. Autor v nich projevuje svoji hravost a vynalézavost, z níž prozařuje melancholie jako souhrnný jmenovatel.

Peter Kováč

František Tichý: Muž na napjatém laně, Galerie výtvarného umění v Chebu a Retro Gallery, 26 / 6 — 21 / 9 2025, kurátor Karel Srp, otevírací doba út — ne / tu — su, 10.00—17.00, výstavu doprovází rozsáhlá publikace Karla Srpa, Muž na napjatém laně, velký formát, 326 stran, Retro Gallery 2025, cena 2500 Kč

Internet:

https://www.retrogallery.cz/cs/obchod/publikace/muz-na-napjatem-lane

http://www.gavu.cz/frantisek-tichy-muz-na-napjatem-lane/