Curych (Zürich): Publikace k výstavě Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600 (Hatje Cantz Verlag: Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600)

Do 27. listopadu 2016 je ve Švýcarském národním muzeu v Curychu k vidění zajímavá výstava nazvaná „Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600“, která představuje renesanci jako kulturní epochu spjatou s mnoha významnými změnami.

Výstava vymezuje renesanci roky 1400-1600, ale časté jsou i přesahy na obou stranách. Jedná se období mnoha objevů, kdy byl např. vynalezen knihtisk s vyměnitelnými písmeny, který znamenal mediální revoluci, pro Evropu byl objeven „doposud“ neznámý kontinent nebo celkově se proměnil pohled na svět. Renesance byla epochou pokroku v medicíně a vědě, zrodil se nový pohled na člověka. Umění vycházející z antických děl pak dosáhlo v malířství, sochařství i architektuře jednoho ze svých vrcholů. Podobně tomu bylo též v literatuře.

Vše nové bylo neodmyslitelně spjato s četnými různorodými výměnami a transfery. Dá se dokonce hovořit o kultuře dialogu na velké vzdálenosti. Právě procesům kulturní výměny a hlavním novinkám - změnám je na curyšské výstavě věnována největší pozornost. Renesance je prezentována jako celoevropský fenomén a období nebývalého pohybu.

Pestrá paleta uměleckých děl, dobových spisů a také předmětů každodenního života zapůjčených z řady světových muzeí a galerií pak přibližuje široké veřejnosti jedinečnou a hlavně převratnou epochu lidských dějin.

K výstavě byla vydána stejnojmenná, bohatě ilustrovaná doprovodná publikace s katalogem, na jejímž vzniku se podíleli přední odborníci na sledované období. Ti v celkem dvanácti úvodních esejích rozdělených do čtyř oddílů přinášejí základní pohled nejen na hlavní témata výstavy, ale i renesanci jako takovou. Ve svých podnětných textech provázejí čtenáře antikou, středověkem i raným novověkem, jejich prostřednictvím můžeme rovněž cestovat, a to nejen Evropou, ale zavítáme i do Orientu.

V první části – Konturen der Weltkultur – se autoři jednotlivých statí v čele se světoznámým britským historikem Peterem Burkem zamýšlí nad samotným pojmem renesance a hledají počátky renesance, jejíž předpoklady sahají hluboko do minulosti. Prostor pro renesanci vznikl společnou souhrou politické rozmanitosti, válek, dálkového obchodu, rozvíjejícího se peněžního hospodářství, konkurence i epidemií. Počátky renesance dále ovlivnilo studium antiky, kdy humanisté hledali dialog se starým světem a rozhodli se dále rozvíjet antické tradice. Podstatný byl ale fakt, že renesanční kultura zůstala křesťanská, i když humanisté usilovali o propojení antické pohanské filozofie a křesťanství. Náboženství pak světu zprostředkovávali umělci.

Druhý oddíl nazvaný „Neues über Neues“ je zaměřen na renesanční novinky. Jednou z nejvýznamnějších je objevení knihtisku, které mělo přímo revoluční dopad nejen na kulturu, ale i vzdělání a vědu. Povědomí o světě pak zásadním způsobem rozšířily objevné plavby, hlavně pak cesty Kryštofa Kolumba a první cesta kolem světa. Do Evropy se tak dostaly nové plodiny (např. brambory, jejichž přínos byl doceněn ale až mnohem později) nebo zvířata. Do pohybu se daly ale i různé bakterie, které vyvolaly řadu epidemií, jejichž oběti šly pak do milionů. Mikuláš Koperník rozšířil i naše poznání světa a Země již nebyla středem vesmíru. K pokroku došlo i v řadě dalších oborů, kupř. v lékařství nebo mechanice.

Tři texty následující části nazvané „Ideenflüge und Bilderwanderungen“ přibližují, jak se Evropou šířily humanistické myšlenky a renesanční umění. Všichni si spojujeme renesanční umění s Itálií, ale i Italové přejímali vzory, např. z Byzance nebo od Vlámů. Z Itálie se pak umění rozšířilo do zbytku Evropy. Umělci cestovali, pracovali pro krále a knížata a často vznikaly různé místní varianty renesančního umění. Významnými objednavateli uměleckých děl byli i papežové. Někteří vladaři začali umění i sbírat, z významných sbírek je zmíněna hlavně pražská sbírka císaře Rudolfa II. Větší pozornost je samozřejmě věnována renesanci ve Švýcarsku.

V období renesance žilo ve velkých městech méně než pět procent populace. Většina lidí vůbec necestovala, přesto i jejich každodenní život byl „zasažen“ renesancí. Do současnosti se dochovala řada renesančních stop zejména v domácnostech zámožnějších měšťanů, kteří se např. v podobě různých tisků nebo maleb na sklo mohli seznámit s díly tehdejších nejvýznamnějších umělců, jako byl např. Albrecht Dürer.

V posledním, čtvrtém oddílu „Verunsicherungen“ je představena odvrácena strana období renesance, kterou tvoří v 16. století náboženské války, mocenské boje, zhoršení klimatu nebo hladomory. Vlivná centra se přesunula ze Středozemí k Severnímu moři. Na konci renesance došlo např. i k výrazné změně v oblasti výtvarného umění, když na tridentském koncilu bylo zakázáno zobrazování nahého lidského těla. Protikladem „moderní“ vědy nadále zůstávaly alchymie a astrologie…

Dvě třetiny publikace tvoří samotný katalog, který je rozdělen podobně jako celá výstava do dvanácti oddílů. V nich jsou přiblížena všechna podstatná témata, která jsou nastíněna v předchozích textech. Jednotlivá katalogová hesla nejsou příliš dlouhá, přinášejí jen základní informace o vystavených objektech a jsou především doplněním předcházejících esejí. Ukazují zejména, jak se hlavní renesanční myšlenky a motivy šířily tehdejší Evropou, jak renesance propojovala tehdejší svět.

Větší pozornost je věnována i některým vybraným osobnostem, kupř. Jacobu Burckhardtovi (1818-1897), jenž jako jeden z prvních kulturních historiků a historiků umění popsal ve svých pracích „Die Cultur der Renaissance in Italien“ a „Geschichte der Renaissance in Italien“ renesanci jako významnou kulturně-historickou epochu, nebo výše zmíněnému Mikuláši Koperníkovi (1473-1543).

Publikace k výstavě „Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600“ je velice zajímavou a zároveň podnětnou kulturně-historickou sondou do období renesance, která byla bezpochyby jednou z nejvýznamnějších epoch lidských dějin.

Marek Zágora

Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600, Schweizerisches Nationalmuseum, Zürich, Hatje Cantz Verlag, 2016, 344 stran, doporučená cena 55 švýcarských franků (CHF), v knihkupectví 49,80 EUR

Internet:

https://www.nationalmuseum.ch/d/microsites/2016/Zuerich/Renaissance.php

http://www.hatjecantz.de/europa-in-der-renaissance-6739-0.html

Resumé:

Bis zum 27. November 2016 kann man im Schweizerischen Nationalmuseum in Zürich eine interessante Ausstellung „Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600“ besuchen. Ihre Autoren stellen die Renaissance als eine wichtige Kulturepoche und vor allem als ein gesamteuropäisches Phänomen vor. Die Renaissance war auch die Epoche der bedeutenden Umbrüche in der Weltgeschichte.

Zur Ausstellung erschien eine schöne, gleichnamige Publikation mit dem Katalog, die die Renaissance gleich wie die Ausstellung als eine Kultur des Dialogs, der Verwandlung und des Transfers von verschiedenen Ideen präsentiert. Die Publikation hat zwei Teile: im ersten gibt es zwölf Essays von führenden Fachleuten und Fachfrauen, die die grundlegende Einsichten in die Hauptthemen der Ausstellung vermitteln. Der zweite Teil ist der Katalog, der auch zwölf Sektionen wie die Ausstellung hat. Mit den präsentierten Exponaten aus Europa und den USA kann man reisen, aber nicht nur durch Europa oder die Welt, sondern auch von der Antike bis ins 17. Jahrhundert.

Die Publikation „Europa in der Renaissance. Metamorphosen 1400-1600“ ist eine interessante und zugleich anregende kultur-historische Sonde in die Zeit der Renaissance, die ohne Zweifel eine der bedeutendsten Epochen der Menschengeschichte war.

Obsah:

Alain Berset, Geleitwort

Andreas Spillmann, Vorwort

Denise Tonella, Einleitung

ESSAYS

KONTUREN EINER WELTKULTUR

Peter Burke, Renaissance und Renaissancen

Bernd Roeck, Wie die Renaissance begann. Voraussetzungen einer Weltkultur

Nicolette Mout, Kulturelle Dynamik auf antiken Grundlagen: Renaissance-Humanismus

Heinz Schilling, Renaissance und Religion. Die neue Welthaftigkeit des Glaubens

NEUES ÜBER NEUES

Urs B. Leu, Der Buchdruck in Europa

Felipe Fernández-Armesto, Die Renaissance und die Neue Welt

Toby E. Huff, Europa, die Renaissance und die Geburt der modernen Wissenschaft

IDEENFLÜGE UND BILDERWANDERUNGEN

Bernard Aikema, Die Kunst Italiens und die europäische Renaissance

Achatz von Müller, „Die Musen bewegen, die Alpen zu überschreiten.“ Dynamiken der Renaissance in der Eidgenossenschaft

Caroline Campbell, Die Renaissance des Alltäglichen

VERSICHERUNGEN

Patrizia Castelli, „Sol oculus aeternus omnia videns“. Die okkulten Strömungen der Renaissance

Robert Muchembled, Die tragische Renaissance (1560‒1640)

EPILOG

Bernd Roeck, Ausblick. Die Büchse der Pandora

KATALOG

Bühne der Renaissance

Wiedergeburt der Antike

Bilderrevolution

Medienrevolution

Menschenbilder

Neue Welten

Die Vermessung des Universums

Mensch und Natur

Europäische Renaissance

Renaissance in der Schweiz

Lebenswelten

Ozean der Zukunft

ANHANG