Darmstadt: Evangeliář abatyše Hitdy - klenot otonské knižní malby

Darmstadtský Primus Verlag vydal v posledních letech hned několik zajímavých monografií věnovaných jedinečným, raně středověkým rukopisům, jež jsou výjimečné především svou výzdobou, některé z nich ale i svým obsahem. Jedním takovým skvostem je i evangeliář abatyše Hitdy, jenž vznikl krátce po roce 1000 v Kolíně nad Rýnem. Dnes se nachází v Univerzitní a zemské knihovně v Darmstadtu (signatura Hs 1640).

Evangeliáře byly ve středověku velice oblíbenými manuskripty, o čemž svědčí i jejich četné dochované exempláře, z nichž nejstarší vznikly již na konci starověku. Rukopisy obsahují texty čtyř evangelií a od raného 4. století pak i kánonové tabulky.

Podnět ke vzniku latinsky psaného darmstadtského kodexu dala abatyše Hitda, která jej nechala zhotovit pro ženský klášter Sv. Marie a Walburgy v Meschede. Právě zde zřejmě působila Hitda jako abatyše, bohužel nevíme kdy, protože pro léta 948 až 1042 nemáme doloženo jméno žádné abatyše.

Nejvíce textu publikace je věnováno samotnému manuskriptu a jeho výzdobě. Rukopis tvoří celkem 220 pergamenových listů o rozměrech 29,3 na 21,6 cm, což ho ve srovnání s jinými otonskými rukopisy řadí mezi středně velké. Text evangelií je psán karolínskou minuskulí a nejpravděpodobněji je dílem jednoho písaře. Iniciály a např. také mezinadpisy jsou pak psány zlatou unciálou. Rukopis obsahuje celkem dvanáct kánonových tabulek, jejichž výzdoba je docela skromná.

Každému evangeliu předchází dvě ozdobné strany, jež jsou tlustě orámovány. Nejpůsobivější jsou na nich především použité barvy: zářivá oranžově červená na orámování, dále pak tyrkysová, zlatá, modrá, fialová a růžová, jež jsou v různých kombinacích užity před jednotlivými evangelii.

V manuskriptu nalezneme hned několik zajímavých miniatur: dedikační scénu, na níž je vyobrazena abatyše Hitda spolu se sv. Walburgou (fol. 6r), dále Majestas Domini se symboly čtyř evangelistů (fol.7r) nebo vyobrazení sv. Jeronýma (fol. 8r). Po těchto „úvodních iluminacích následují kánonové tabulky, vyobrazení všech čtyř evangelistů a patnáct různých scén z evangelií včetně Ukřižování.

Evangeliář abatyše Hitdy vznikl nejpravděpodobněji v Kolíně nad Rýnem, kam byl jeho vznik kladen již dřívějšími badateli. Rukopis mohl vzniknout v benediktýnském klášteře sv. Pantaleona, který byl kolem roku 1000 „srdcem" kolínské knižní malby. Samotný klášter i kostel sv. Pantaleona byl rovněž úzce spjat s vládnoucí otonskou dynastií, jak dokazují dochované písemné prameny.

Významný vliv na tvorbu kláštera měla pravděpodobně i byzantská princezna a následně císařovna Theofano, jejímž prostřednictvím pronikla do Kolína např. neobvykle velká znalost řecké teologie a také byzantské obrazy, jež měly vliv na výsledný intelektuální program kodexu. Zásluhu na pronikání řeckých vlivů měl pak především císařčin doprovod a také poklady, které s sebou přivezla. Podle těchto děl vznikala výtvarná díla nová, z nichž se některá dochovala až do současnosti, např. v jižní Itálii vytvořená destička ze slonoviny s vyobrazením císaře Oty II. a jeho ženy, jež se dnes nachází v pařížském Musée national du Moyen Age.

Srovnáním „četných" dochovaných rukopisů a jejich iluminací lze pak soudit, že evangeliář abatyše Hitdy vznikl nejpravděpodobněji krátce po roce 1000, snad roku 1005.

Jedna z kapitol je věnována také abatyši Hitdě a ženským klášterům za vlády otonské dynastie. Právě ženské kláštery zaznamenaly v 9. a zejména 10. století velký rozkvět, kdy se zvyšoval jejich počet. Zajímavá je i osobnost tajemné abatyše Hitdy, která se sama neoznačuje pouze svou funkcí v klášteře, ale jako „poutnice Hitda", což lze vnímat jako čestný titul. Darmstadtský rukopis je výrazem také její osobní zbožnosti a vzdělanosti. Pravděpodobně měla výrazný podíl na výsledné výtvarné podobě díla a její přání se jistě promítlo i do jeho obsahu. Vždyť ona zaplatila práce na manuskriptu.

Poslední kapitola přibližuje program jednotlivých miniatur v souvislostech s textem a dobovým myšlením. Vyobrazení jsou především konfrontována s dalšími dochovanými iluminacemi.

Velkým plusem publikace je její obrazová část, jež představuje všechny dochované miniatury, zdobené strany a některé vybrané iniciály. Tato část tvoří polovinu celé monografie a díky ní si čtenář může udělat ucelenou představu o výtvarné podobě manuskriptu i jeho myšlenkovém světě.

Obdobných publikací jako je „Das Evangeliar der Äbtissin Hitda" by mělo vycházet více. Do současnosti se dochovalo docela velké množství středověkých rukopisů, jež by si určitě zasloužily obdobně pěknou monografii, která si jistě najde i své čtenáře. Publikace je zároveň jednou z možností, jak přiblížit obdivuhodný svět středověké knižní malby i středověkého myšlení lidem jednadvacátého století.

Marek Zágora

Resumé:

Darmstadter Primus Verlag hat in den letzten Jahren gleich ein paar interessante Monographien der mittelalterlichen , reich illuminierten Handschriften herausgegeben. Eine von ihnen ist auch das Evangeliar der Äbtissin Hitda, das kurz nach dem Jahre 1000 in Köln entstanden ist. Der Codex ist nicht nur durch seine Illuminationen, sondern auch durch seinen Text interessant. Die Handschrift wurde auch durch die bysantinischen Impulse, die mit der Kaiserin Theophanu verbunden waren, beeinflusst. Sehr schön ist die Bildbeilage der Publikation, die alle erhaltenen Miniaturen, Bilder und Zierseiten der Prachthandschrift präsentiert.

Das Evangeliar der Äbtissin Hitda. Eine ottonische Prachthandschrift aus Köln, Primus Verlag, Darmstadt 2010, druhé vydání 2011, 128 stran, doporučená cena: 29, 90 euro.

Obsah:

Das Evangelienbuch im Mittelalter

Der Codex im Überblick: Geschichte, Gestalt, Text und Ausstattung

Theophanu und die Folgen: Die griechisch-lateinische Kultur und die Handschriften von St. Pantaleon zu Köln

Die Stifterin Hitda und die Blüte der ottonischen Damenstifte

Die Bilder des Hitda-Codex zwischen Theologie und expressiver Malerei

Miniaturen, Bilder und Zierseiten

Internet:

http://www.primusverlag.de/titel.php?artikel_id=130406053965

O rukopisu Codex Aureus více na:

http://www.stavitele-katedral.cz/darmstadt-codex-aureus-das-goldene-evangelienbuch-von-echternach-krasna-publikace-o-jednom-ze-skvostu-knizni-malby-11-veku/