knižní novinky detaildarmstadt: reprezentativní katalog výstavy die kaiser und die säulen ihrer macht (landesmuseum mainz)

Darmstadt: Reprezentativní katalog výstavy Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht (Landesmuseum Mainz)

Rok 2020 byl ve spolkové zemi Porýní-Falc vyhlášen „císařským rokem“, jehož vyvrcholením je velká zemská výstava „Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht“ s podtitulem „Von Karl dem Großen bis Friedrich Barbarossa“, která je až do 18. dubna 2021 k vidění v Zemském muzeu (Landesmuseum) v Mohuči.

Hlavním cílem výstavního projektu je představit vybrané císaře a jejich vladařské ideje a strategie. Zcela poprvé je pozornost zaměřena na měnící se mocenské sítě, dynamické sítě vztahů mezi vládnoucími a ovládanými, politické dohody, diplomatické manévry i neúspěchy s vážnými následky. Vývoj politických a společenských řádů je přiblížen od korunovace Karla Velikého (800), kterou byla oživena myšlenka antického císařství na západě, až po vydání tzv. Zlaté buly (1356), říšského zákoníku, který upravil volbu a korunovaci římských (římsko-německých) králů a císařů.

Zcela výjimečná pozornost je zaměřena na Porýní, oblast mezi Cáchami a Basilejí, Metami a Frankfurtem nad Mohanem, která byla nesčetněkrát dějištěm nejdůležitějších událostí středověkých dějin. Na tomto území vznikly i tři mohutné katedrály: v Mohuči, ve Wormsu a Špýru. A právě tato tři města se stala v sledovaném období významnými centry císařské moci, kde se konala nejen velká dvorská a císařská shromáždění, ale i církevní synody.

K výstavě „Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht“ byl vydán stejnojmenný, bohatě ilustrovaný katalog, jenž je rozdělen do celkem šesti oddílů, za nimiž pak následují jednotlivá hesla katalogu. Stěžejní jsou čtyři prostřední části zasvěcené vybraným raně a vrcholně středověkým císařům (Karel Veliký, Jindřich II., Jindřich IV., Jindřich V. a Fridrich I. Barbarossa).

První část je věnována trůnu, které byl a stále zůstává hlavním symbolem vlády. Byl ale i symbolem vznešenosti, majestátu a velikosti. Navíc odrážel danou hierarchii – jeden sedí, ostatní klečí, případně stojí. Právě proto nejen výstava, ale i katalog „začíná“ trůnem. Poslední část publikace je pak menší sondou do 13. a 14. století, kdy velevýznamná role při volbě připadla sboru kurfiřtů, jehož členem byl i český král.

Všem oddílům předchází úvod historika Bernda Schneidmüllera (hlavního editora publikace), jenž osvětluje zaměření výstavy, tedy přiblížení „pilířů“ císařské moci (biskupové, knížata, rytíři, města) a jejich vztahů k vybraným panovníkům. Po úvodu následuje chronologický přehled římských císařů, případně franských, východo- a západofranských a římsko-německých králů, který končí Maxmiliánem I. Habsburským († 1519). Do přehledu jsou zahrnuti i protikrálové.

Každý ze čtyř hlavních oddílů začíná stručným, ale zasvěceným historickým úvodem, na který pak navazují jednotlivé, různě rozsáhlé eseje a textové boxy. Ty rozšiřují vybraná témata historického úvodu, ale hlavně se snaží postihnout vztahy panovníka a opor jeho vlády. Texty jsou rovněž zaměřeny na výše zmíněnou oblast Porýní (zejména pak na město Mohuč (Mainz)), která se postupně stala a zůstala jádrem panovnické moci.

Vždy minimálně jeden text v každé části je věnován umění, v němž se rovněž odrážely mocenské vztahy a zároveň i politické a dynastické snahy. Dodnes jsou dochovaná umělecká díla, ať objednaná samotným panovníkem či církví, a později i šlechtou (stavby, sochy, architektonické a sochařské fragmenty, luxusní rukopisy, zlatnická díla, ale i další) významným svědectvím nejen o panovnické sebeprezentaci, ale též dynastické a mocenské reprezentaci.

Autoři výstavy i katalogu si nevšímají pouze mocenských úspěchů vybraných vladařů, ale přibližují i jejich politické a diplomatické neúspěchy, které měly vliv na další události (např. boj o investituru). Během času došlo i k proměnám jednotlivých „opor“ panovníků, postupně se do popředí dostali např. měšťané nebo představitelé nižší šlechty. Nastíněny jsou i vztahy k Židům.

Pozornost je věnována nejen vybraným panovníkům, ale i jejich manželkám, o čemž svědčí kromě jednotlivých textů a „částečných“ biogramů i některé mapy, kupř. Místa posledního odpočinku královen a císařoven.

Za každým oddílem následuje samotný katalog, který je asi nejdůležitější částí celé publikace. Hesla, kterých je dohromady více než dvě stě, jsou často stručnější a spíše svým rozsahem připomínají průvodce výstavou. Přesto si ale nejen prostřednictvím jejich textů, ale i obrazového doprovodu můžeme udělat mnohem lepší obrázek o hlavním tématu - mocenských sítích a jejich proměnách. Navíc většinou vycházejí z nejnovějších výsledků bádání.

Každé heslo má svou kvalitní barevnou fotografii, což je u vědeckých katalogů považováno za standard. Vedle dochovaných uměleckých děl (viz výše) jsou představeny i četné zajímavé archeologické nálezy, listiny, pečeti nebo mince, které jsou prezentovány jako důležité panovnicko-politické médium.

V katalogu (a zároveň i na výstavě, na ní v převážné většině originály, ale některé i ve formě faksimilií) jsou představeny skutečné skvosty, které jsou jedinečným svědectvím o středověkých mocenských sítích a boji o moc a vládu. Některé exponáty jsou představovány v rámci velkých výstavních projektů výjimečně, kupř. relikviář Karla Velikého z pařížského Louvru, téměř jeden a půl metru dlouhá svatební listina císařovny Theofano, proslulý Codex Manesse (tzv. Velký heidelberský zpěvník) nebo originál mohučského exempláře tzv. Zlaté buly, který byl zapůjčen z Vídně, kde se nachází od roku 1852. Představeny jsou i dva další exempláře říšského zákoníku z roku 1356, sepsané pro arcibiskupy z Kolína nad Rýnem a Trevíru.

Velkým přínosem publikace je její přebohatý obrazový doprovod, a to nemáme na mysli pouze fotografie k jednotlivým katalogovým heslům. Součástí všech textů jsou četné, často detailní fotografie, různé kresby, plánky a také mapy, na nichž jsou velice dobře patrné proměny mocenských vztahů. Nechybí ani podrobné rodokmeny (Karlovci, Ottoni, Sálci a Štaufové).

Díky většímu formátu publikace mohou prostřednictvím celostránkových reprodukcí vyniknout zajímavé exponáty. Nejvíce to vynikne u prezentovaných, bohatě iluminovaných manuskriptů a listin.

Pěkný katalog mohučské výstavy „Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht. Von Karl dem Großen bis Friedrich Barbarossa“ je zajímavou a podnětnou sondou do období raně a vrcholně středověkého císařství. Zároveň zprostředkovává širší veřejnosti výsledky nejnovějšího bádání.

 

Marek Zágora

 

Generaldirektion Kulturelles Erbe Rheinland-Pfalz - Bernd Schneidmüller (Hrsg.), Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht. Von Karl dem Großen bis Friedrich Barbarossa, wbg Theiss, Darmstadt 2020, 560 stran, doporučená cena 48 euro

 

Resumé:

Bis zum 18. April 2021 kann man im Landesmuseum in Mainz eine einzigartige Ausstellung „Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht. Von Karl dem Großen bis Friedrich Barbarossa“ besuchen. Ihre Autoren beleuchten nicht nur die unterschiedlichen Herrschaftsideen und Strategien ausgewählter Kaiser (Karl der Große, Heinrich II., Heinrich IV., Heinrich V. und Friedrich Barbarossa), sondern auch die Netzwerke (mit Bischöfen, Fürsten, Bürgern und auch jüdischen Gemeinden), die ihre kaiserliche Herrschaft ermöglichten. Besondere Bedeutung kommt dem Land beiderseits des Rhein zu, wo die größte Kraft des Reichs lag.

Zur Mainzer Ausstellung erschien eine sehr schöne, gleichnamige Publikation mit dem Katalog, die zeigt, dass das komplexe Zusammenspiel mit den Säulen der kaiserlichen Macht eine sehr wichtige Rolle in der Geschichte des Kaisertums spielte. Die Publikation hat sechs Teile. Am Anfang spricht man über den Thron, der ein Symbol der Herrschaft wurde. Am Ende gibt es einen Blick in das 13. und 14. Jahrhundert, wann die Kurfürsten ihre bedeutende Rolle gewannen. Die übrigen Teile stellen die Säulen der Macht der ausgewählten Herrscher (siehe oben) vor. In jedem Teil gibt es Essays, die die grundlegenden Einsichten in die Hauptthemen der Ausstellung vermitteln. Nach den Hauptexten gibt es eigene Katalogteile. Jede Katalognummer (mehr als 200!) hat ihr Foto, die meisten Katalogtexte wurden dann auf der Grundlage der neuesten Forschungen geschrieben.

Der repräsentative, reich bebilderte Katalog „Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht. Von Karl dem Großen bis Friedrich Barbarossa“ ist eine interessante und zugleich anregende Sonde in die Geschichte des früh- und hochmittelalterlichen Kaisertums.

 

Obsah:

Grußwort

Wirkverbünde. Vorwort der Lenkungsgruppe

Bernd Schneidmüller, Die Kaiser und die Säulen ihrer Macht im Mittelater. Profile einer Ausstellung

DER THRON – EINER HERRSCHT ÜBER VIELE

Bernd Schneidmüller, Zeitenblick

Katalog

I KARL DER GROSSE – DAS KAISERTUM WIRD NEU ERFUNDEN

Katharina Bull, Zeitenblick

Steffen Patzold, Das Karolingerreich

Barbara Frenk, Karl der Große und Fastrada

Holger Grewe, Der Raum am Rhein. Karolingerzeit 750–850

Romina Schiavone, Das Kloster St. Alban vor Mainz im frühen Mittelalter

Katharina Bull – Romina Schiavone, Kaiserliche Repräsentation und sakrale Kunst in der Karolingerzeit

Thomas Meier, Grundherrschaft. Ausbeutung als materielle Grundlage des „Game of Thrones“

Steffen Krieb, Orte und Räume der Herrschaft im Spiegel der Regesta Imperii

Katalog

II HEINRICH II. – DER MAINZER ERZBISCHOF ALS KÖNIGSMACHER

Bernd Schneidmüller, Zeitenblick

Caspar Ehlers, Der Rhein als historische Landschaft der Ottonen (919–1002)

Barbara Frenk, Otto I. der Große, Edgith und Adelheid

Amelie Fössel, Die Macht der Herrscherin im Reich der Ottonen und Salier

Barbara Frenk, Heinrich II. und Kunigunde

Ernst-Dieter Hehl, Kaiser, König und Fürsten an der ersten Jahrtausendwende

Barbara Frenk, Konrad II. und Gisela

Ludger Körntgen, König und Kirche unter den Ottonen und frühen Saliern

Julia Burkhardt, Heinrich III. und Agnes

Michael Embach, Kunst der Kirchen. Kunst der Kaiser in ottonisch-salischer Zeit

Winfried Wilhelmy, „... in Mainz die Königsweihe“. Heinrich II., Erzbischof Willigis und der Mainzer Dom

Guido Faccani, St. Johannis – die Mainzer Kathedrale des ersten Jahrtausends

Katalog

III HEINRICH IV. UND HEINRICH V. – DIE KAISER MÜSSEN SICH BEUGEN

Bernd Schneidmüller, Zeitenblick

Julia Burkhardt, Die Ordnung der Gesellschaft und die Kultur des Zweifelns (1000–1150)

Andreas Büttner, Heinrich IV., Bertha und Eupraxia

Claudia Zey, Kaiser, Fürsten, Papst. Streit und Streitbeilegung (1073–1122)

Matthias Untermann, Die rheinischen Bischofskirchen im Hochmittelalter

Olivia Mayer, Heinrich V. und Mathilde von England

Gerold Bönnen, Bürgergemeinden und Städte am Rhein (ca. 1070–1200)

Ronald Knöchlein, Der Dalberger Hof in Mainz

Sebastian Steinbach, Die Macht der Schrift-Bilder. Münzen als herrschaftspolitische Medienträger des Mittelalters

Katalog

IV FRIEDRICH I. BARBAROSSA – DAS HEILIGE REICH: VISION UND WIRKLICHKEIT

Olivia Mayer, Zeitenblick

Knut Görich, Der Kaiser, das Heilige Reich und die Fürsten

Olivia Mayer, Friedrich I. und Beatrix von Burgund

Angela Kaiser-Lahme, Adel und Burgen 1150–1250. Zeichen der Macht

Christoph Cluse – Florence Fischer – Ellen Schumacher, Die Entstehung von SchUM. Die jüdischen Gemeinden von Speyer, Worms und Mainz

Won Andres, Schätze der Fürsten und Kaiser. Tendenzen und Themen der Kunst im 12. Jahrhundert

Marion Witteyer, Die römisch-(hoch)mittelalterliche Stadtmauer in Mainz

Carla Meyer-Schlenkrich, Die höfische Kultur

Katalog

SÄULEN DER MACHT – DIE KURFÜRSTEN SCHREITEN ZUR WAHL

Bernd Schneidmüller, Zeitenblick

Viola Skiba, Friedrich II., Isabella von Brienne und Isabella von England

Harald Wolter-von dem Knesebeck, Das Goldene Mainzer Evangeliar

Anuschka Holste-Massoth, Fürsten, Herren, Städte. Verantwortungsgemeinschaft im Reich des 13. Jahrhunderts

Diana Ecker, Mainz im 13. Jahrhundert

Petra Schulte, Die Goldene bulle und die Kurfürsten als Säulen des Reichs

Mario Kramp, Pracht – Plunder – Propaganda. Zum Mythos von Krone und Reich

Katalog

ANHANG

 

Internet:

https://www.wbg-wissenverbindet.de/shop/30749/die-kaiser-und-die-saeulen-ihrer-macht


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru