Ostrava: Cyklus přednášek Marka Zágory Umělecké dílo jako dílo pramen poznání života ve středověku V.

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve spolupráci s historikem Markem Zágorou připravila od září 2012 do června 2013 již pátý cyklus přednášek o uměleckých dílech jako pramenech poznání života ve středověku. Přednášky se budou konat každé druhé úterý v měsíci v knihovně a badatelně Galerie výtvarného umění v Ostravě na Poděbradově ulici 1291/12 za Domem umění. Začátek je vždy v 16 hodin.

Témata a termíny přednášek:

18. 9. 2012 > První králové z rodu Přemyslova
9. 10. 2012 > Středověké bestiáře
13. 11. 2012 > Dětský svět ve středověku
4. 12. 2012 > Gelnhausenův kodex - galerie českých králů a moravských markrabat
8. 1. 2013 > Krása na pergamenu - Evangeliář Oty III. a Kniha perikop Jindřicha II.
12. 2. 2013 > Kniha o sokolnictví aneb ptačí svět ve středověku
12. 3. 2013 > Ludvík IX. - svatý král
9. 4. 2013 > Vyobrazení kalendáře v rukopisech Jana, vévody z Berry
7. 5. 2013 > Bible Václava IV.
11. 6. 2013 > Korunovace ve středověku

Podrobnosti:

18. 9. 2012 > První králové z rodu Přemyslova
Letos si připomínáme osm set let od vydání nejslavnějšího dokumentu v dějinách Českého království tzv. Zlaté buly sicilské, kterou na podzim 1212 v Basileji vydal budoucí římský císař Fridrich II. z rodu Štaufů českému králi Přemyslu Otakarovi I. Jemu a také jeho nástupcům zaručila dědičný královský titul. O královský titul usilovali již jeho předchůdci, z nichž Vratislav II. v roce 1086 a později Vladislav II. dosáhli sice královské hodnosti, ale pouze pro svou osobu. Přednáška představí dobu těchto tří panovníků z rodu Přemyslovců prostřednictvím dobových vizuálních pramenů, především iluminovaných rukopisů, sochařských děl, mincí a pečetí.

9. 10. 2012 > Středověké bestiáře
Středověk byl obdobím, které nám zanechalo velice bohaté prameny vypovídající o vztahu člověka k zvířatům. Středověcí lidé o zvířatech velice intenzivně přemýšleli a i samotné středověké umění je bohatou pokladnicí jejich nádherných „vyobrazení". Nejvíce informací o středověkém světě zvířat máme z bestiářů, sbírek pojednávajících o zvířatech a jejich vlastnostech, část textu byla věnována také rostlinám a nerostům. Každému zvířeti je věnována jedna kapitola a od 12. století se objevují i jejich vyobrazení, přičemž pořadí i velikost „ilustrací" se řídilo pravidly. Přednáška přiblíží nádherný svět bestiářů. Více pak bude představen jeden z nejkrásnějších středověkých bestiářů, jenž se dnes nachází v Bodleian Library v Oxfordu.

13. 11. 2012 > Dětský svět ve středověku
Dětem a dětství ve středověku nebyla u nás zatím věnována až na malé výjimky větší pozornost. Jako by středověk s dětmi příliš „nepočítal", opak je ale pravdou. Středověcí lidé měli velice blízký a často vřelý vztah ke svým dětem. Dětství se členilo počínaje narozením na několik etap. Nejranější fáze trvala do sedmi let (infantia), od sedmého do čtrnáctého roku (u dívek do dvanáctého) mluvíme o jinošství (pueritia). Dosažení horní věkové hranice pak bylo předpokladem k uzavření manželství. Třetí fází dětství byla adolescence (adolescentia), jejíž konec se pohyboval kolem jednadvacátého roku života. Přednáška přiblíží dětský svět ve středověku na základě výpovědí písemných a také vizuálních pramenů.

4. 12. 2012 > Gelnhausenův kodex - galerie českých králů a moravských markrabat
Mezi nejzajímavější rukopisy 15. století patří beze sporu Gelnhausenův kodex, jenž vznikl v letech 1400-1408. Obsahuje nálezy jihlavského městského a horního práva a také dvacet jedna panovnických privilegií. Mnohem zajímavější je ale jeho unikátní výzdoba, protože před každým panovnickým privilegiem se nachází vyobrazení toho vladaře, který danou výsadu potvrdil. Otevírá se tak před námi unikátní galerie českých králů a moravských markrabat z rodu Přemyslovců a Lucemburků, kteří byli zobrazeni v majestátu nebo jako rytíři v plné zbroji. Přednáška představí rukopis i panovnickou „galerii".

8. 1. 2013 > Krása na pergamenu - Evangeliář Oty III. a Kniha perikop Jindřicha II.
V německém Mnichově se na konci roku 2012 uskutečnila jedinečná výstava „Pracht und Pergament", jež představila široké veřejnosti nejvýznamnější dochované poklady německé knižní malby z let 780-1180. Dva z vystavených manuskriptů, jež jsou příkladem tzv. otonské knižní malby, patří vůbec k tomu nejkrásnějšímu, co kdy bylo vytvořeno. Prvním je luxusní Evangeliář Oty III. (kolem 1000) s proslulým císařovým zobrazením, druhým pak Kniha perikop Jindřicha II. (asi 1007 až 1012). Oba manuskripty vznikly na ostrově Reichenau a v roce 2003 byly zapsány na seznam dokumentů světového dědictví UNESCO.

12. 2. 2013 > Kniha o sokolnictví aneb ptačí svět ve středověku
Fridricha II. z rodu Štaufů zná snad každý jako vydavatele proslulé Zlaté buly sicilské z roku 1212. Fridrich II. je ale jednou z nejvýraznějších a zároveň nejvýznamnějších osobností 13. věku, ne-li celého středověku. Mezi jeho největší záliby patřil lov drobných zvířat s pomocí dravých ptáků. Na základě teorie a zejména pak praxe sepsal proslulý traktát De arte venandi cum avibus (O umění lovu s ptáky), který je spíše přírodovědnou encyklopedií, která i po několika staletích oslovuje moderní ornitology. Přednáška představí obsah Fridrichova traktátu o sokolnictví a blíže přiblíží i jeho nejznámější iluminovaný exemplář, jenž se dnes nachází ve Vatikánské knihovně v Římě.

12. 3. 2013 > Ludvík IX. - svatý král
Francouzský král Ludvík IX. z dynastie Kapetovců (1214-1270), jeden z nejvýznamnějších panovníků středověku, usedl na trůn již ve dvanácti letech. Vedl příkladný život plný odříkání, provedl řadu pro Francii významných reforem. Pro své království zakoupil mnoho významných rekvií, mezi nimi také Kristovu trnovou korunu, pro niž nechal vybudovat jedinečnou Sainte-Chapelle v Paříži. Osobně se zúčastnil dvou křížových výprav, z nichž ani jedna nebyla úspěšná. Během druhé nakonec i sám zemřel. Krátce po jeho smrti začala snaha o jeho kanonizaci, jež byla úspěšně završena roku 1298. Přednáška představí tohoto výjimečného vladaře a také vybraná umělecká díla, jež jsou s ním spojena.

9. 4. 2013 > Vyobrazení kalendáře v rukopisech Jana, vévody z Berry
Jan, vévoda z Berry († 1416), jeden z největších mecenášů přelomu 14. a 15. století, proslulý svou láskou k nádherným rukopisům, je nechával zhotovovat nejen pro sebe, ale dával je často i darem. Velice oblíbené byly zejména tzv. "knihy hodinek", luxusní modlitební knížky, jež byly zároveň výrazem soukromé zbožnosti. Jejich součástí býval kalendář doplněný nádhernými iluminacemi. Přednáška představí vyobrazení kalendáře z nejznámějších vévodových manuskriptů, v čele s proslulým Les Trés Riches Heures de Duc de Berry. Jednotlivé iluminace jsou nejen svědectvím o pestrosti života ve středověku, ale také sondou do dobového myšlení.

7. 5. 2013 > Bible Václava IV.
Český a římský král Václav IV. z rodu Lucemburků je považován hlavně za slabého panovníka. Na přelomu 14. a 15. století ale patřil k nejvýznamnějším bibliofilům. Jeho knihovna se sice nemohla měřit s knihovnami jeho francouzských bratranců, přesto vytvořil sbírku, která ve střední Evropě neměla obdoby. Bohužel se z ní do současnosti dochoval jen nepatrný zlomek. Nejvýznamnějším dílem je bez pochyby velkoformátová německy psaná bible, jež vznikla v Praze a jejíž šest svazků je dnes uloženo v Rakouské národní knihovně. Na více než dvanácti stech stranách je vymalováno přes šest set iluminací, jež společně s droleriemi nabízí unikátní náhled nejen do světa Václavových rukopisů.

11. 6. 2013 > Korunovace ve středověku
Korunovace je v užším slova smyslu nasazení koruny na hlavu, v širším významu se ale jedná o slavnostní ceremoniál, jenž se řídí určitými pravidly a během něhož získává korunovaná osoba zvláštní moc a různé výsady. Hlavním symbolem korunovace byla ve středověku a je i v současnosti koruna, resp. další panovnické insignie, hlavně žezlo, říšské jablko, ale také např. meč. Přednáška přiblíží průběh některých středověkých korunovací s hlavním důrazem na české země a především pak jejich odraz ve vizuálních pramenech. Představena budou i místa, kde ke korunovacím docházelo. Část přednášky bude věnována i korunám, jež se nám dochovaly až do dnešních dní, i těm, jež známe pouze z dobových popisů a vyobrazení.