Ostrava: Cyklus přednášek Marka Zágory Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku VII.

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve spolupráci s historikem Markem Zágorou připravila od září 2014 do června 2015 již sedmý cyklus přednášek o uměleckých dílech jako pramenech poznání života ve středověku. Přednášky se budou konat každé druhé úterý v měsíci v knihovně a badatelně GVUO na Poděbradově ulici 1291/12 za Domem umění. Začátek je nově od 16:30.

Témata a termíny přednášek:

9. 9. 2014 > Světová kronika Hartmanna Schedela

14. 10. 2014 > Karel Veliký

11. 11. 2014 > Kostnický koncil (1414-1418)

9. 12. 2014 > Pražský hrad ve středověku

13. 1. 2015 > Život v klášteře

10. 2. 2015 > Lev ve středověku

10. 3. 2015 > Tajemství portálů středověkých chrámů

14. 4. 2015 > Svatý Vojtěch

12. 5. 2015 > Křížové výpravy

9. 6. 2015 > Mistr Jan Hus

Podrobnosti:

9. 9. 2014 > Světová kronika Hartmanna Schedela

Latinsky psaná Schedelova kronika (Liber Chronicarum) z roku 1493 patří mezi nejambicióznější a zároveň nejlépe dochované prvotisky. Vznikla v Norimberku, který byl jedním z nejvýznamnějších center německé renesance a humanismu. Kronika je unikátní svým obrazovým doprovodem, který tvoří 1 809 ilustrací! Na 1 809 dřevořezů bylo použito ale pouhých 652 tiskových bloků, takže některé byly použity několikrát. Dílo je rozděleno do šesti věků od stvoření světa až po rok 1493. Navíc je přidán ještě krátký sedmý věk, který směřuje k Poslednímu soudu. Ve výzdobě najdeme např. řadu dobových pohledů na významná města. Jedním z nich je i Praha, která je dána do souvislostí s Karlem IV., za jehož vlády se rozrostla a získala na významu. Kronika je jakousi encyklopedií konce 15. věku, která nabízí zajímavý náhled do pestrého myšlenkového i obrazového světa konce středověku.

14. 10. 2014 > Karel Veliký

Dvacátého osmého ledna 814 zemřel v Cáchách císař Karel Veliký, jeden z nejvýznamnějších panovníků raného středověku, zakladatel středověkého císařství. Pocházel z rodu Karlovců a za jeho vlády v letech 768-814 dosáhla Franská říše největšího územního rozsahu. Aby udržel velikou říši pohromadě, musel být téměř neustále na cestách. Mnoho let vedl války, které mu mimo jiné sloužily k šíření křesťanství. Sám se prohlásil za ochránce papežství a proklamoval i svou svrchovanost nad městem Římem. V roce 800 byl v Římě korunován papežem na císaře a tímto aktem bylo po 324 letech obnoveno císařství na evropském Západě. Za Karlovy vlády došlo k nebývalému rozkvětu vědy a umění (karolínská renesance), na jeho dvoře působily nejvýznamnější osobnosti tehdejší Evropy. Říše Karla Velikého neměla oficiální hlavní město, nejvíce si ale oblíbil Cáchy, kde byl nakonec i pohřben.

11. 11. 2014 > Kostnický koncil (1414-1418)

Letos v listopadu uplyne šest set let od zahájení kostnického koncilu, jedné z nejvýznamnějších událostí 15. století. Jeho cílem bylo vyřešit papežské schizma, jež trvalo od roku 1378. V roce zahájení koncilu byli u moci hned tři papežové a v Kostnici mělo dojít ke znovusjednocení katolické církve. Na konání koncilu se domluvili římsko-německý král Zikmund Lucemburský a papež Jan XXIII. Pro Zikmunda mělo konání koncilu velký význam, ještě větší pak jeho výsledek. Byl to on, který svou autoritou, diplomacií a velkou energií dotáhl celé setkání ke konečnému úspěchu. Kostnický koncil bude představen prostřednictvím unikátní Kroniky kostnického koncilu měšťana Ulricha Richentala. Dílo přibližuje všechny důležité události (kupř. upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského), představuje významné i méně významné účastníky koncilu a také jejich znaky. Do současnosti se dochovalo šestnáct opisů kroniky a tři tisky, sedm exemplářů je bohatě ilustrováno.

9. 12. 2014 > Pražský hrad ve středověku

Pražský hrad je nejvýznamnějším českým hradem, který byl od 9. století sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 je sídlem prezidenta republiky. Dvakrát se stal také hlavní rezidencí císaře Svaté říše římské. Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradiště založeného v 9. století a svými rozměry 570 m délky a 128 m šířky je jedním z největších hradních komplexů na světě. Hrad se svou hlavní dominantou, Katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha, v níž jsou mimo jiné uloženy české korunovační klenoty, je nejen symbolem města, ale i české státnosti, je místem, kudy kráčely české dějiny. Přednáška přiblíží vývoj Pražského hradu od raně středověkého hradiště až po období vlády českých králů z rodu Jagellonců. Zároveň budou představeny jeho nejvýznamnější části a stavby, a to nejen ty, jež se dochovaly až do současnosti, ale i ty přestavěné či zcela zaniklé.

13. 1. 2015 > Život v klášteře

Až do 15. března 2015 je ve Valdštejnské jízdárně a v Galerii Klementinum v Praze k vidění velká mezinárodní výstava nazvaná „Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300“, která přibližuje duchovní a materiální kulturu raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů. Podobně jako hlavní část výstavy, tak i přednáška vychází z ideálního uspořádání benediktinského kláštera, jak jej známe ze slavného plánu ze švýcarského St. Gallen. Přednáška představí nejdůležitější části kláštera, od chrámu s mnišským chórem a kryptou, přes křížovou chodbu a kapitulní síň až po soukromé a technické části kláštera (kupř. refektář, dormitář), které hrály v každodenním životě mnichů důležitou roli. Právě každodennímu životu bude věnována největší pozornost. Stranou nezůstanou ani klášterní skriptoria a jejich výtvory. Středověk ale nejsou pouze benediktini, ale i další řády (cisterciáci, premonstráti), nejsou to jen kláštery mužské, ale i ženské…

10. 2. 2015 > Lev ve středověku

Lev je považován za krále zvířat, ale ne vždy tomu tak bylo. Za vládce zvířat byl považován ve starověku, protože nebylo žádné zvíře, které by ho dokázalo přemoci. Porazit lva nebo medvěda bylo jednou z možností, jak se stát králem. V boji s Davidem a Samsonem je nebezpečným a ďábelským tvorem. V raném středověku mu konkuroval medvěd, „lev severu“. Lev byl ambivalentním zvířetem, na jedné straně pyšný, vznešený a šlechetný vládce zvířat, na straně druhé ale také nebezpečná bestie. Lva nakonec na přelomu 12. a 13. století upřednostnila před medvědem jako krále zvířat církev. Stal se symbolem zmrtvýchvstání, protože „spí“ s otevřenýma očima. Stal se rovněž symbolem evangelisty Marka a také symbolem milosrdenství, protože ušetřil své nepřátele. V průběhu staletí se z něj stal vznešený a dobromyslný tvor, který se s konečnou platností stál vládcem zvířecího světa.

10. 3. 2015 > Tajemství portálů středověkých chrámů

Portálem chápeme architektonicky nebo plasticky zdůrazněný vchod do budovy. Při návštěvách románských a zejména pak gotických sakrálních staveb můžeme obdivovat nejen samotnou architekturu, ale u některých kostelů i dochovanou vnější sochařskou výzdobu, která byla a stále je významnou a většinou neoddělitelnou součástí každé stavby. Sochařská výzdoba portálů středověkých chrámů měla oslovit věřícího hned při vstupu. Někdy je zdobený pouze tympanon, výjimkou ale nejsou i monumentální portály celé sestavené ze soch, jež vyplňují nejen tympanon, ale i ostění, hlavice dekorativních sloupů, archivolty i architráv. Přednáška přiblíží na několika vybraných příkladech „svět“ symbolů románských a gotických portálů, „kamenných knih křesťanské víry“. Zároveň bude sondou do světa středověké imaginace a myšlení.

14. 4. 2015 > Svatý Vojtěch

Přemyslovci byli prvním a nejdéle vládnoucím rodem u nás. Za jejich vlády bylo přijato křesťanství, které jednotliví vládci všemožně podporovali. Často „využívali“ přímluv a podpory dynastických světců, kteří byli úzce spjati i se samotným českým státem. Výjimečné postavení mezi přemyslovskými dynastickými světci zaujímá sv. Vojtěch z rodu Slavníkovců. Vojtěch se stal druhým pražským biskupem a bývá považován za jednoho z prvních skutečných „Evropanů“. Svatým se stal krátce po své mučednické smrti († 23.4. 997), kdy jej svatým nechal prohlásit polský kníže Boleslav Chrabrý. Vojtěchův blízký přítel císař Ota III. pak začal nový kult rychle šířit po Říši, o čemž svědčí četné kostely se svatovojtěšským patrociniem. Po Otově předčasné smrti ale začal kult upadat a uctíván byl pouze v Polsku. V Čechách se prosadil až po roce 1039, kdy kníže Břetislav I. přenesl světcovy tělesné ostatky z Polska do Prahy.

12. 5. 2015 > Křížové výpravy

Křížové výpravy jsou jedním z fenoménů středověku. V povědomí je zejména období prvních, klasických výprav do Svaté země (1095-1291). Nejdůležitější byla úplně první kruciáta (1095-1099), která se stala jakýmsi napodobovaným vzorem. Hlavním cílem těchto převážně neúspěšných expedic bylo osvobození Svaté země s Božím hrobem z rukou nevěřících. Křižácké myšlenky ale nezemřely s posledními křižáky, kteří opustili Svatou zem, nýbrž žily v křesťanském společenství dál, jen se postupně přizpůsobily změnám situace. Měnila se místa, kam jednotlivé kruciáty směřovaly, a měnili se také ti, proti nimž křižáci bojovali. Od počátku 13. století se křížová tažení začala více zaměřovat na nevěřící a kacíře na evropské pevnině. Přednáška přiblíží na základě dochovaných vizuálních a písemných pramenů nejen období klasických kruciát, ale i vybraná křižácká tažení, která zasáhla středověkou Evropu (např. křížová výprava proti albigenským nebo tažení proti husitům).

9. 6. 2015 > Mistr Jan Hus

V roce 2015 uplyne 600 let od upálení mistra Jana Husa. Hus byl člověkem z masa kostí, jenž v mnohém předběhl svou dobu. Byl mužem hledajícím pravou cestu, mužem vzorů a ideálů, který byl ochoten za pravdu i zemřít. K jeho prozření došlo poté, co se seznámil s učením a dílem oxfordského filozofa a teologa Jana Wyclifa. Významným mezníkem v jeho životě byl rok 1402, kdy začal kázat v Betlému a postupně se stal mluvčím českého národa na pražské univerzitě. V roce 1409 pak dosáhl vrcholu své univerzitní kariéry. Dalšími mezníky v jeho životě jsou rok 1412, kdy došlo k odpustkové aféře, a 1415, kdy s ním byl v Kostnici obnoven soud. Jan Hus napsal také řadů spisů a zasloužil se o český pravopis. Přednáška přiblíží Husův dvojí život. Ten první, který skutečně prožil, a druhý, jenž se formoval pod vlivem toho prvního.