Ostrava: Cyklus přednášek Marka Zágory Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku VIII.

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve spolupráci s historikem Markem Zágorou připravila od září 2015 do června 2016 již osmý cyklus přednášek o uměleckých dílech jako pramenech poznání života ve středověku. Přednášky se budou konat každé druhé úterý v měsíci v knihovně a badatelně GVUO na Poděbradově ulici 1291/12 za Domem umění. Začátek je od 16:30.

8. září 2015 Svět zvířat Bible Václava IV.

Nejvýznamnějším dochovaným rukopisem velkolepé knihovny římského a českého krále Václava IV. je fragment opisu druhého nejstaršího překladu bible do němčiny. Jedná se o monumentální dílo, v němž na téměř dvou a půl tisíci stranách nalezneme 654 miniatur a iniciál, k tomu pak další četná vyobrazení v droleriích a bordurách. Ve Starém zákoně hrála zvířata velice významnou roli, což se promítlo i do samotné výzdoby Václavova manuskriptu. Na jednotlivých miniaturách se před námi otevírá svět plný zvířat, která nejsou jen doplňkem hlavního děje, nýbrž často se popisovaný děj točí právě kolem nich. Přednáška představí nejen nejvýznamnější a nejzajímavější vyobrazení zvířat ve Václavově bibli, ale zároveň bude sondou do myšlenkového světa středověkého člověka.

13. října 2015 Stravování ve středověku

Strava patří k základním fyziologickým potřebám člověka. Jejím cílem ve středověku nebylo pouhé uspokojování hladu, naopak byla součástí kultury, náležela k složkám rituálu a podléhala i změnám vkusu. O středověké společnosti se většinou hovoří jako o společnosti hladu, což ale neznamená, že by lidé neustále trpěli hlady. Období hladu byla střídána i obdobími hojnosti. O středověkém stravování získáváme informace především z dochovaných písemných pramenů různé povahy, ale významným zdrojem poznání jsou rovněž archeologické nálezy a vybrané vizuální prameny. Přednáška přiblíží nejen to, co lidé různého společenského postavení jedli a pili, ale velká pozornost bude věnována rovněž přípravě některých vybraných pokrmů, středověkým kuchyním a kultuře stolování.

10. listopadu 2015 Fridrich Barbarossa ve vizuálních pramenech středověku

Fridrich I. Barbarossa (1122-1190) z rodu Štaufů se řadí mezi nejvýznamnější panovníky Svaté říše římské a středověku vůbec. Jeho vláda je úzce spjata též s českými zeměmi. Právě Fridrichovi velice pomáhal český kníže Vladislav II. z rodu bájného Přemysla Oráče a za pomoc v boji proti severoitalským městům a především Milánu od něj obdržel v roce 1158 královskou korunu. Dodnes se však o hodnotě tohoto královského titulu vedou diskuze. Fridrich I. Barbarossa kladl velký důraz na svou sebeprezentaci a panovnickou reprezentaci, což se promítlo i do výtvarného umění. Do současnosti se ve vizuálních pramenech dochovalo velké množství Fridrichových, často reprezentativních vyobrazení, která najdeme na mincích, pečetích, dílech nástěnné i knižní malby, liturgických předmětech i výtvorech sochařství.

8. prosince 2015 Vídeňský astronomický sborník Václava IV.

Z knihovny Václava IV. se do současnosti dochovalo jen sedm rukopisů. Pozoruhodné je, že mezi nimi najdeme hned tři astronomicko-astrologické manuskripty. Jeden se nachází v Mnichově (tzv. Mnichovský astronomický sborník) a dva pak v Rakouské národní knihovně ve Vídni (Ptolemaiův Quadripartitus a tzv. Vídeňský astronomický sborník). Vídeňský astronomický sborník z let 1392 až 1393 je nádhernou ukázkou astronomicko-astrologického rukopisu. Navazuje na pozdně antickou tradici vědy o planetách, zvířetníkových znameních a souhvězdích. Obsahuje mladší díla evropské astrologie a astronomie, kupř. traktát Michaela Scota Liber de signis, jehož text je bohatě iluminován barevnými miniaturami osmačtyřiceti ptolemaiovských souhvězdí a sedmi planet. Důležitou částí rukopisu jsou tzv. Alfonsovy tabulky, pomocí nichž se vypočítával pohyb planet.

12. ledna 2016 Cesta Karla IV. do Paříže

Římský císař a český král Karel IV. z rodu Lucemburků podnikl na přelomu let 1377 a 1378 svou poslední velkou diplomatickou cestu, která mířila do jeho oblíbené Francie. Přes pokročilý věk i onemocnění dnou se společně se svým nejstarším synem a nástupcem Václavem IV. vydal na cestu, k níž jej přiměla především politická situace v tehdejší Evropě. O celé cestě i průběhu jednání s francouzským králem Karlem V. Moudrým jsme velice dobře informováni díky oficiální Relaci Velkým kronik Francie. Navíc byla poslední císařova cesta zaznamenána nejen slovem, ale dochoval se nám i přebohatý, téměř reportážní obrazový doprovod, jehož autory byli mistři soudobé knižní malby. Přednáška přiblíží na základě dochovaných miniatur i jedinečné Relace nejvýznamnější události panovnického setkání.

9. února 2016 Hrad Lauf a jeho erbovní síň

V roce 1353 uzavřel Karel IV. kupní smlouvu s falckou větví Wittelsbachů a získal území Horní Falce, které rozšířil a v roce 1355 připojil k zemím Koruny české. Na západní hranici tehdejšího území leželo městečko Lauf an der Pegnitz s hradem uprostřed řeky. V letech 1357-1360 nechal císař na jeho místě vystavět nový hrad, jehož nejvýznamnější částí je proslulý erbovní sál, který je jedním z projevů Karlovy státní propagandy. Umístění znaků na hrad Lauf bylo demonstrací územní expanze českého krále a integrity nově připojeného území k zemím Koruny české. Výzdoba sálu je považována za nejvzácnější sbírku české a moravské heraldiky. Sochařská výzdoba hradu klade veliký důraz na svatováclavskou tradici a ideologii. Sochu sv. Václava najdeme nad hlavním vchodem do hradu, v erbovním sálu je pak reliéf se světcovým vyobrazením.

8. března 2016 Triforium Svatovítské katedrály

Triforium je ochoz v síle zdi, otevřený do vnitřního prostoru katedrály zpravidla sloupkovými arkádami a umístěný mezi spodní zónou mezilodních arkád a horní zónou bazilikálních oken v chóru, transeptu či v hlavní lodi. Nejznámější triforium u nás najdeme ve Svatovítské katedrále. Zdobí jej jedinečná portrétní galerie, která nemá ve středověké Evropě obdoby. Výzdoba připomínala osobnosti, které se zasloužily o stavbu gotického chrámu. Celkem jednadvacet bust znázorňuje Karla IV. a deset členů jeho rodiny, tři pražské arcibiskupy, dva hlavní stavitele katedrály a pět ředitelů stavby. Busty panovnického rodu se nacházejí v polygonu východního závěru nad hlavním oltářem chrámu s ostatky sv. Víta. Většinu poprsí doplňují heraldické znaky po stranách, laičtí stavitelé katedrály mají na hrudi mistrovské štítky. Nad každou bustou je namalován nápis s biografickými údaji.

12. dubna 2016 Mistr Vyšebrodského oltáře

Mistr Vyšebrodského oltáře byl činný v Praze v letech 1340-1360 a je považován za jednoho z nejvýznamnějších gotických malířů. Byl pravděpodobně dvorním malířem Karla IV. a pracoval též pro Petra I. z Rožmberka, pro něhož vytvořil kolem roku 1350 proslulý Vyšebrodský oltář. Ten je tvořen devíti deskami s pašijovými výjevy, které malíř vytvořil pro cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě v jižních Čechách. Na jednotlivých deskách zachytil výjevy ze tří období života Ježíše Krista: Zvěstování, Narození Páně, Klanění tří králů (mládí, spodní linie oltáře), Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání Krista (utrpení, střední linie), Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a Seslání Ducha Svatého (oslava, horní linie). Vedle deskové malby se věnoval i malbě nástěnné a knižní. Přednáška představí nejen malířovo nejznámější dílo, ale i některá další, která jsou mu připisována.

10. května 2016 Staroměstská mostecká věž

Monumentální Staroměstská mostecká věž patřila mezi nejvýraznější dominanty středověkého Starého Města a Prahy vůbec. Na první pohled zaujme architektonické členění věže, nejvíce pak její dochovaná reprezentativní sochařská výzdoba východní fasády. První úroveň věže tvoří veliké portály průjezdu. Druhá etáž věže připomíná po stránce architektonické průřez sakrální stavbou. V dolní části vidíme model mostu tvořený dvěma oblouky, nad ním je umístěna socha sv. Víta, patrona nového Kamenného mostu. Po obou stranách modelu mostu jsou pak umístěny sochy Karla IV. a Václava IV. v plném majestátu. Ve třetím patře jsou umístěny sochy dvou zemských patronů, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Tři patra symbolizují tři sféry: první je pozemská, druhá je panovnická s majestátními Karlem IV. a Václavem IV. Poslední je pak sféra nadpozemská, věčná, zastoupená postavami světců.

14. června 2016 Praha v době Karla IV.

Karel IV. byl význačným fundátorem. Nejprve se jeho stavební aktivity soustředily na areál Pražského hradu, ale jeho největším zakladatelským počinem bylo založení Nové Města pražského ze dne 8. března 1348. Rozsáhlý areál o ploše 360 hektarů zcela obepnul Staré Město. Na ploše Nového Města byly vytyčeny tři velké prostory, Senný trh (dnešní Senovážné náměstí) na severu, Koňský trh (Václavské náměstí) uprostřed a Dobytčí trh (Karlovo náměstí) v jižní části. Na nově vytýčeném území založil Karel IV. četné kostely a kláštery. Stavělo se ale nejen na území Nového Města, ale i na Starém Městě a v Menším Městě (Malé Straně). Na Starém Městě bylo postaveno nebo přestavěno velké množství svatyní. Velká pozornost byla věnována též Vyšehradu, jehož význam si Karel IV. velice dobře uvědomoval. Ze světských staveb je nejznámější Kamenný most přes Vltavu.