Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) ve spolupráci s historikem Markem Zágorou připravila od září 2018 do června 2019 již jedenáctý cyklus přednášek o uměleckých dílech jako pramenech poznání života ve středověku. Přednášky se budou konat každé druhé úterý v měsíci (s výjimkou října 2018) v ostravském Domě umění (Jurečkova 9, Ostrava 1). Začátek je vždy od 16:30.
Témata a termíny přednášek:
11. 9. 2018 > Známá a neznámá vyobrazení Zikmunda Lucemburského
16. 10. 2018 > Ženy Zikmunda Lucemburského
13. 11. 2018 > Umění ve službách Zikmunda Lucemburského
11. 12. 2018 > Zikmund Lucemburský na kostnickém koncilu
9. 1. 2019 > Méně a více známá vyobrazení Václava IV.
12. 2. 2019 > Václav IV. jako milovník umění
12. 3. 2019 > Mnichovský astronomický sborník
9. 4. 2019 > Sourozenci a příbuzní Václava IV.
14. 5. 2019 > Orel a orlice ve středověku
11. 6. 2019 > Historia plantarum
Podrobnosti:
11. 9. 2018 > Známá a neznámá vyobrazení Zikmunda Lucemburského
Letos uplynulo šest set padesát let od narození římského císaře, uherského a českého krále Zikmunda Lucemburského (1368-1437), který se řadí mezi nejvýraznější a nejvýznamnější osobnosti pozdního středověku. Byl skutečným politickým dědicem svého otce, římského císaře a českého krále Karla IV., ale doposud stále zůstává v jeho stínu. Teprve v posledních letech se pohled na jeho osobnost i vládu začíná měnit a vynořuje se před námi obraz velice schopného panovníka a diplomata, jenž v mnoha ohledech navázal na svého otce. Stejně jako Karel IV. pochopil význam uměleckého díla jako prostředku panovnické reprezentace a zároveň prezentace královské, respektive císařské moci, což se projevilo jeho častým zobrazováním. Na řadě vyobrazení jsou pak zachyceny i jeho skutečné fysiognomické rysy. Přednáška přiblíží vybraná, především méně známá středověká vyobrazení Zikmunda Lucemburského i s jejich interpretací.
16. 10. 2018 > Ženy Zikmunda Lucemburského
Římský císař, uherský a český král Zikmund Lucemburský se stejně jako jeho otec Karel IV. snažil zajistit pokračování svého rodu a vlády. Činili tak všichni panovníci, chtěli mít pokud možno velice početné potomstvo, především pak syny. Zikmund si uvědomoval význam sňatkové politiky, která byla jedním ze základů úspěšné vlády. Sám byl ženatý dvakrát. První manželství s Marií Uherskou bylo dohodnuto ještě za života Karla IV., k druhému sňatku s Barborou Celskou byl donucen politickými okolnostmi. Zatímco byl jeho otec obdařen jedenácti potomky, porodila Zikmundovi jediného potomka, dceru Alžbětu, Barbora Celská. Zikmundovým životem prošlo ale mnoho dalších žen, bohužel převážnou většinu z nich neznáme ani jménem. Přednáška k 650. výročí narození Zikmunda Lucemburského představí ženy, které zanechaly v jeho životě nejvýraznější stopu.
13. 11. 2018 > Umění ve službách Zikmunda Lucemburského
Jako největší milovník a mecenáš umění z u nás vládnoucích Lucemburků je stále vnímán římský císař a český král Karel IV. Skutečnost ale byla jiná. Karlovi synové měli také vztah k výtvarnému umění, jen k němu přistupovali odlišně. V posledních letech byla podána řada důkazů o tom, že si i římský císař, uherský a český král Zikmund Lucemburský uvědomoval význam výtvarného umění pro svou sebeprezentaci a reprezentaci vlády a moci. Podobně jako Karel IV. kladl nebývalý důraz na své zobrazování, které mělo často politický a propagandistický charakter, a v umění panovnických vyobrazení dosáhl pomyslného vrcholu. Jeho tvář se stala dokonce jakýmsi vzorem, který byl jednotlivými umělci přebírán a napodobován. O jeho lásce k umění ale vypovídají i další dochované památky, např. fragmenty soch z Budína, z kamenické dílny, která pro Zikmunda pracovala v první čtvrtině 15. století.
11. 12. 2018 > Zikmund Lucemburský na kostnickém koncilu
Letos jsme si připomněli šestisté výročí ukončení známého kostnického koncilu, jedné z nejvýznamnějších událostí 15. století. Jeho cílem bylo vyřešit papežské schizma, jež trvalo od roku 1378. V roce 1414, kdy byl koncil zahájen, měla katolická církev hned tři Svaté otce a v Kostnici mělo dojít ke znovusjednocení katolické církve s jedním papežem v čele. Na konání koncilu se domluvili římský král Zikmund Lucemburský a papež Jan XXIII. Pro Zikmunda, od jehož narození letos uplynulo 650. let, mělo konání koncilu velký význam, ještě větší pak jeho výsledek. Byl to on, který svou autoritou, diplomacií a velkou energií dotáhl celé setkání ke konečnému úspěchu. Přednáška přiblíží Zikmundovu roli během celého koncilu. Hlavními průvodci kostnickým koncilem budou kostnický měšťan Ulrich Richental, autor Kroniky kostnického koncilu, a obchodník a kronikář Eberhard Windecke, autor proslulé „Knihy císaře Zikmunda“.
9. 1. 2019 > Méně a více známá vyobrazení Václava IV.
V srpnu 2019 si připomeneme šestisté výročí smrti římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků. Na rozdíl od svého otce Karla IV. a nevlastního bratra Zikmunda se netěší velké pozornosti, protože má ze všech u nás vládnoucích Lucemburků nejhorší pověst. Pověst líného a nerozhodného krále, který se mnohem raději než vladařským povinnostem věnoval lovu nebo sbírání bohatě iluminovaných rukopisů. Proto zůstává ve stínu svých slavnějších příbuzných. Jeho otec ale i jej ovlivnil svým pojetím panovnické reprezentace. A tak se Václav IV., Karlův nejstarší syn a následník nechával často a rád vypodobňovat, ale velká část jeho soudobých zobrazení, zejména v rukopisech jeho soukromé knihovny, je zahalena rouškou tajemného světa středověké symboliky. Přednáška přiblíží dochovaná středověká vyobrazení Václava IV. a pokusí se poodhalit i některá skrytá tajemství.
12. 2. 2019 > Václav IV. jako milovník umění
Římský a český král Václav IV. je dnes vnímán především jako neschopný a psychicky labilní panovník, jenž časem získal k vladařským povinnostem odpor. Ve skutečnosti byl ale velice inteligentní a vzdělaný, mluvil několika jazyky a podporoval pražskou univerzitu. Václav měl i velice vřelý vztah k umění, jen k němu přistupoval jinak než jeho otec. Nejčastěji se hovoří o jeho knihovně, která byla ve své době jednou z největších ve střední Evropě. Nezajímal se ale jen o rukopisy, svou pozornost věnoval např. i hradní architektuře. Právě za jeho vlády vzniklo několik výjimečných hradů, které jsou považovány za vyvrcholení vývoje hradní architektury 14. století. V Praze na Starém Městě vznikl Králův dvůr a na Novém Městě Hrádek na Zderaze, v Kutné Hoře nechal přestavět Vlašský dvůr. Přestavby se dočkaly též některé starší hrady, např. Žebrák. Nedaleko něj pak založil Točník a posledním hradem, který si nechal postavit, byl Nový hrad u Kunratic.
12. 3. 2019 > Mnichovský astronomický sborník
V souvislostech s římským a českým králem Václavem IV. se často hovoří o jeho skvostné knihovně, z níž se nám do současnosti dochoval jen fragment. Mezi dochovanými rukopisy bychom ale našli hned tři, které se věnují astronomii a astrologii. Nejméně známý je tzv. Mnichovský astrologicko-astronomický sborník, uložený dnes v Bavorské státní knihovně v Mnichově. Nedokončený rukopis je zcela výjimečným dílem, které zaujme nejen latinskými texty, jež jsou ukázkou vývoje středověké astronomie, ale i bohatou výzdobou. Na celkem 53 pergamenových listech najdeme ohromující výzdobu, na níž se podíleli dva dvorští iluminátoři. Rukopis byl podle výzdoby, v níž se objevují klasické symboly rukopisů Václava IV., určen králi, není ale jisté, zda ten byl přímo jeho objednavatelem. Nejkrásnější iluminace pak přináší nedokončený hvězdný atlas představující pouze osmnáct ze čtyřiceti šesti souhvězdí severní oblohy.
9. 4. 2019 > Sourozenci a příbuzní Václava IV.
Karel IV. měl se čtyřmi manželkami celkem jedenáct dětí, z nichž se pouze sedm dožilo patnácti a více let. Václav IV. se po otcově smrti stal hlavou rodu, i když jeho bratranec, moravský markrabě Jošt byl asi o deset let starší. Václavovy vztahy k sourozencům i moravským příbuzným byly velice napjaté. Václavova macecha Alžběta Pomořanská jej neměla ráda a snažila se na jeho úkor prosadit své děti, zejména pak Zikmunda. I když Václava jeho příbuzní mnohokrát zklamali, byl jim ochoten téměř vždy pomoci. Byla to např. jeho zásluha, že se Zikmund stal uherským králem, a právě jemu Václav věřil, že mu po roce 1410 dopomůže k titulu římského císaře. Opak byl však pravdou. Nejbližší vztah měl pravděpodobně s bratrem Janem Zhořeleckým, který však zemřel za záhadných okolností v necelých šestadvaceti letech. Přednáška představí slovem i obrazem všechny Václavovy sourozence a další vybrané příbuzné.
14. 5. 2019 > Orel a orlice ve středověku
Středověcí lidé měli velice blízko ptákům, kterým věnovali překvapivě mimořádnou pozornost. Vyprávěli si o nich, malovali je, imitovali jejich zpěv a dokonce jim připisovali zázračné vlastnosti. Zcela výjimečné postavení v ptačím světě měl orel, který byl již od starověku považován za krále všech ptáků, nositele ohně, hromů a blesků, posla bohů a dokonce i za symbol Slunce. Ve středověku zůstal symbolem velkých říší, proto se často objevoval na insigniích moci: na žezlech, královských a císařských jablcích, trůnech, korouhvích a erbech. Vedle lva a medvěda byl považován za třetího krále zvířat, nebo aspoň za krále povětří. Nebyl ale jen kladným představitelem ptačí říše. Jako „zlý“ pták byl symbolem pýchy, krutosti a lakoty. Přednáška přiblíží na základě dochovaných písemných a vizuálních pramenů středověké představy o králi veškerého ptactva.
11. 6. 2019 > Historia plantarum
O rukopisu „Historia plantarum“, který se dnes nachází v Biblioteca Casanatense v Římě, víme, že se původně nacházel v knihovně římského a českého krále Václava IV. Zajímavý manuskript vznikl krátce před rokem 1400 v Lombardii v dílně Giovannina dei Grassiho a do královy knihovny se nejpravděpodobněji dostal jako dar milánského vládce Gian Galeazza Viscontiho, jehož rodině propůjčil Václav IV. v roce 1395 vévodský titul. Text je řazen abecedně a postupně představuje různé rostliny, zvířata a minerály, hlavní pozornost je pak věnována jejich využití v lékařství. Dílo je nejčastěji označováno jako „Tacuinum sanitatis“, nebo „Historia plantarum“, objevují se ale i názory, že přesnější je označení „Encyclopaedia medica“. Přednáška představí nejen bohatou obrazovou výzdobu rukopisu, ale přiblíží i samotný text.
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru