Ostrava: Galerie výtvarného umění v Ostravě nabídne v rámci cyklu Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku VI. další přednášky historika Marka Zágory

Historik Marek Zágora připravil pro Galerii výtvarného umění v Ostravě dalších deset přednášek z cyklu Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku. Přednášky se budou konat tradičně každé druhé úterý v měsíci v Knihovně a badatelně Galerie výtvarného umění v Ostravě (Poděbradova ulice 1291/12 za Domem umění). Začátek vždy v 16 hodin. Vstup zdarma.

Anotace:

10. 9. 2013 Bellifortis - „ten, který je silný ve válce"

Na konci 14. století byly velice oblíbené tzv. „knihy ohňostrojů", z nichž pak na počátku 15. století vycházely bohatě ilustrované rukopisy věnované vojenské technice. Typickým příkladem takového díla je Bellifortis Konráda Kyesera z Eichstättu (1366-asi 1405), jenž na přelomu 14. a 15. století působil na dvoře českého a římského krále Václava IV. Název díla můžeme doslovně přeložit jako „ten, který je silný ve válce". Ve své době bylo toto dílo velice oblíbené, o čemž svědčí i fakt, že se do současnosti dochovalo více než třicet exemplářů. Bellifortis, příručka válečnického umění, je nejstarším známým „Kriegsbuchem" na našem území.

8. 10. 2013 Malby měsíců Mistra Václava

V severoitalském Trentu (Tridentu) najdeme ve věži zvané Torre Aquila na hradě Buonconsiglio jedenáct unikátních gotických fresek, na nichž jsou zobrazeny jednotlivé měsíce roku (s výjimkou března, který musel ustoupit schodišti) a s nimi spjaté práce na vesnici a život řemeslníků v jižním Tyrolsku. O autorovi nádherných maleb, jež vypadají téměř jako tapiserie, víme pouze to, že se jmenoval Václav a pocházel z Čech. Své monumentální dílo vytvořil před rokem 1407 na objednávku moravského šlechtice Jiřího z Lichtenštejna, který v Trentu působil jako biskup. Přednáška přiblíží nejen všechny fresky, ale i život na nich zachycený.

12. 11. 2013 Erotika ve středověku

Erotika a sex patří přirozeně k lidskému životu. Ve středověku byly tématy, o nichž se živě psalo i diskutovalo. Z počátku tak činili hlavně muži - mniši a církevní hodnostáři, kteří ani vlastně pořádně nevěděli, o čem mluví a píší. Ženy až na malé výjimky mlčely zcela. Od konce 12. století se situace ale začala měnit a tak se nám nakonec do současnosti dochovalo velké množství různorodých pramenů, na jejichž základě si můžeme blíže představit vztah středověkého člověka k erotice. Přesto musíme ke všem pramenům přistupovat obezřetně, protože se často jedná o „konvenční představy o lásce a sexualitě". Přednáška se pokusí na základě písemných a vizuálních pramenů přiblížit erotickou představivost člověka vrcholného a pozdního středověku.

10. 12. 2013 Manuskripty Václava IV.

Český a římský král Václav IV., od jehož korunovace na krále českého letos uplynulo 650 let, byl velice vzdělaný a inteligentní a k jeho největším zálibám patřila vedle lovu bibliofilie. Ve své době vlastnil jednu z největších knihoven ve střední Evropě. Do současnosti se nám bohužel dochovalo jen několik nádherně iluminovaných rukopisů, jež nám ukazují, jak skvostná musela jeho bibliotéka být. Teologickou literaturu zastupuje německý překlad bible, výkladový žaltář a slovník biblických výňatků. Z oblasti právní literatury pochází rukopis Zlaté buly Karla IV. doplněný dalšími texty k císařskému tažení do Itálie. Tři z rukopisů mají astrologický obsah a krásnou literaturu „zastupuje" nejstarší manuskript, veršovaný román Willehalm.

14. 1. 2014 Poslední Přemyslovci ve vizuálních pramenech středověku

O posledních Přemyslovcích hovoříme v souvislosti s pěti posledními českými králi z tohoto rodu. Prvním je Přemysl I. Otakar, jenž získal pro rod dědičný královský titul. Po něm vládl jeho syn, dosud nedoceněný Václav I. Nejznámějším a asi i nejslavnějším je Přemysl II. Otakar, král železný a zlatý. Ještě více úspěchů dosáhl „diplomatický" Václav II., jenž pro Přemyslovce získal polskou a také uherskou korunu. Opravdu posledním králem z rodu Přemyslova byl Václav III., jenž bohužel nedostal čas na to, aby prokázal své vladařské schopnosti. Přednáška představí dobu těchto panovníků prostřednictvím dobových vizuálních pramenů, především iluminovaných rukopisů, sochařských děl, mincí a pečetí.

11. 2. 2014 Svět bordur a drolerií Bible Václava IV.

Nejvýznamnějším manuskriptem knihovny českého a římského krále Václava IV. je nedokončený exemplář německého překladu bible. Na 1 214 listech je k vidění 654 miniatur a iniciál a k tomu další četná vyobrazení v droleriích a bordurách, kde se otevírá tajuplný a fascinují svět symbolů spjatých s osobností a se dvorem Václava IV. Jedná se o četná vyobrazení lazebnic, ledňáčků, točenic, divých mužů i samotného krále uvězněného v kládě v podobě písmene W, resp. E. Všechna vyobrazení mají v sobě mnoho skrytého a často bohužel i nevysvětlitelného. Je jisté, že bohatá symbolika prozrazovala nebo alespoň naznačovala některé typické stránky královy povahy, jeho vztah k ženám i přírodě a dokonce odrážela myšlenkový svět dvorské společnosti.

11. 3. 2014 Co „vyprávějí" hlavice románských sloupů...

Románská sakrální architektura působí na první pohled masivním až těžkopádným dojmem. Také její vnější výzdoba je většinou chudší. Stačí však vstoupit dovnitř a před námi se náhle otevírá úžasný svět středověké imaginace, především pak ten vytesaný do kamene. Na středověkého člověka měla sochařská výzdoba silně zapůsobit. Nejpůsobivější bývala většinou výzdoba portálů, ale nemělo by se zapomínat ani na výzdobu hlavic románských sloupů, jež svým osobitým způsobem přibližovala normálnímu, negramotnému smrtelníkovi příběhy ze Starého a Nového zákona. Přednáška je malou sondou do tajuplného světa hlavic románských sloupů.

8. 4. 2014 Kůň ve středověku

Středověk o zvířatech intenzivně přemýšlel, o čemž svědčí i fakt, že jim byla věnována bohatá literatura a četná vyobrazení. Zcela výjimečné postavení ve zvířecím světě měl kůň, který se na středověkých vyobrazeních objevuje nejčastěji. Pro člověka byl víc než pouhým zvířetem, byl to společník člověka, měl jméno, sloužil k osobní i „nákladní" přepravě, práci i válce. Umělci se snažili zachytit koně co nejvěrněji a prokazovali tak své umění. Od 12. století byl kůň zobrazován zezadu, na zádech, klečící, ležící i ve skoku. Měl hustou hřívu, uši a ocas relativně krátké. Středověk znal hned několik druhů koní, především podle toho, k čemu byli určeni. V literatuře narazíme dokonce na „životopisy" některých vznešených koní.

13. 5. 2014 Méně známé legendy Krumlovského obrazového kodexu

Krumlovský obrazový kodex, známý také jako Liber depictus je významným dokladem středověké knižní „kresby" poloviny 14. století. Rukopisu, který vznikl původně pro minoritský klášter v Českém Krumlově, dominuje obraz nad slovem, které jen popisuje jednotlivé perokresby. Kodex je velice členitý, obsahuje Bibli chudých, dvě biblická podobenství a četné legendy o světcích, z nichž nejznámější jsou ty, jež pojednávají o českých světcích (sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Prokop). V rukopisu jsou ale i legendy méně známých světců, které stojí za pozornost (sv. Alžběta, sv. Voršila, sv. Brendan a další). Cenný rukopis se dnes nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni. Na přednášce bude prezentováno jeho úplné faksimile.

10. 6. 2014 Královský majestát ve středověku

Středověcí panovníci si byli dobře vědomi svého výjimečného postavení a snažili se jasně dávat najevo svou moc a také bohatství. Důležitou roli při tom hrála panovnická reprezentace a také sebeprezentace. Jednou z nejvýznamnějších možností, jak mohl král prezentovat na veřejnosti svou moc bylo výtvarné umění. Královský lesk a majestát je vepsán do řady uměleckých děl. Královská a zároveň dynastická reprezentace nacházela své vyjádření nejen v dílech architektury, ale i ve výtvorech sochařství a malířství a rovněž v oblasti uměleckého řemesla. Čeští králové z dynastie Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců prosluli jako zakladatelé, objednavatelé a mecenáši, na jejichž dvorech pracovali často ti nejlepší umělci své doby.