Historik Marek Zágora připravil pro Galerii výtvarného umění v Ostravě dalších deset přednášek z cyklu Umělecké dílo jako pramen poznání života ve středověku. Přednášky se budou konat každé druhé úterý v měsíci v ostravském Domě umění (Jurečkova 9). Začátek vždy v 16:30. Vstup zdarma.
Anotace:
12. září 2017 Zvěstování Panně Marii
Zvěstování Panně Marii patřilo k nejrozšířenějším námětům středověkého výtvarného umění a prošlo velice zajímavým vývojem. Téma Kristovy inkarnace stojí vždy na počátku christologických a mariánských cyklů a opírá se o evangelijní vyprávění. V něm se píše, že Bůh poslal anděla Gabriela, aby navštívil Pannu Marii ve městě Nazaretu se zprávou, že počne syna z Ducha svatého. Nejstarší vyobrazení námětu pochází již ze starokřesťanských katakomb. Panna Marie byla původně zobrazována při spřádání purpuru a šarlatu, ale od 10. století je zachycována s knihou, protože křesťanská tradice uvádí, že se ve chvíli příchodu anděla modlila a četla Izajášovo proroctví. Důležitou součástí scénického vyobrazení Zvěstování je lilie, symbol čistoty, a nechybí ani holubice, symbol Ducha svatého. Nizozemští mistři 15. století pak zasadili Zvěstování do měšťanského interiéru plného skrytých symbolů.
10. říjen 2017 Diví lidé v rukopisech Václava IV.
Z ohromné knihovny římského a českého krále Václava IV. se do současnosti dochoval jen malý zlomek, z něhož si můžeme udělat představu nejen o králově uměleckém vkusu, ale i jeho zájmech. Václavovy rukopisy ohromují především svou výzdobou, která je plná skryté symboliky. Velice oblíbeným motivem byli diví lidé, přesněji diví muži, srstí porostlé bytosti s dlouhými vlasy a vousy, kteří již od antiky symbolizovali tělesnou sílu, nezkrotnou plodnost a sexuální touhy. V manuskriptech mají většinou roli štítonošů nebo strážců štítů. Jejich „módním“ doplňkem je pak točenice převážně modré barvy, uvázaná buď kolem čela, nebo kolem pasu. Jiní diví muži jsou vypodobněni i s dalšími symboly Václava IV., jako jsou ledňáček nebo vědérko, které bylo typické pro postavy lazebnic. Zajímavá jsou rovněž vyobrazení divých mužů s kyji, které snad mohou symbolizovat mužnost a mužskou potenci. Přednáška přiblíží imaginární svět „Václavových“ divých mužů.
14. listopad 2017 Každodenní život ve Velislavově bibli
Nejobsáhlejší obrazový rukopis ve středověké střední Evropě vznikl v polovině 14. století z podnětu Velislava, pražského kanovníka a notáře krále Jana Lucemburského a pozdějšího notáře a protonotáře Karla IV. Proslulá Velislavova bible je dnes jedním z pokladů Národní knihovny České republiky. Z původních 200 pergamenových listů se nám dochovalo 188 a na nich 747 obrazů, z nichž se většina vztahuje k biblickým textům. Na závěr byl pak zařazen cyklus o českých patronech sv. Václavu a sv. Ludmile, v němž se objevují i odkazy k Velké Moravě. V celém díle převažuje obraz nad slovem, které se omezuje převážně na popisky vyobrazených scén. V souvislosti s tím se o rukopisu často hovoří jako o středověkém komiksu. Tento komiks je ale zároveň velice zajímavým obrazovým zdrojem informací o každodenním životě, i když se k němu musí přistupovat obezřetně. Přednáška přiblíží život středověkého člověka viděný očima knižního malíře poloviny 14. věku.
12. prosinec 2017 Svatováclavská kaple
Svatováclavská kaple je nejposvátnějším prostorem Svatovítské katedrály. Kaple s hrobem sv. Václava se od 10. století nachází stále na stejném místě. Václavovy ostatky byly nejprve uloženy v jižní apsidě románské rotundy, ta byla později pojata do jižní lodi románské baziliky Spytihněva II. a obdobně ji do své stavby zahrnul i Petr Parléř. Svatováclavská kaple je ve skutečnosti samostatným kostelem uvnitř katedrály. Stavba se vymyká svou polohou i velikostí. Z kaple byl a stále je jediný přístup vřetenovým schodištěm do Korunní komory. Kaple se vymyká i svou jedinečnou výzdobou. Stěny pod římsou jsou zdobeny leštěnými kamennými deskami, které jsou umně propojeny s nástěnnými malbami pašijových scén. Další malby z doby Vladislava Jagellonského se nacházejí nad římsou. Vyprávějí legendu o životě sv. Václava, jeho mučednické smrti, převezení jeho těla ze Staré Boleslavi do Prahy a zázracích. Největším sochařským skvostem kaple a vlastně celé katedrály je socha sv. Václava.
9. leden 2018 Liber viaticus Jana ze Středy
Významnou osobností dvora římského císaře a českého krále Karla IV. byl kancléř a litomyšlský, později olomoucký biskup Jan ze Středy, jenž proslul též jako objednavatel luxusních manuskriptů. Nejvýznamnějším dochovaným rukopisem je Liber viaticus, který je považován za jeden z nejkrásnějších iluminovaných rukopisů vzniklých v Čechách. Rozměrný manuskript vytvořený v Praze mezi roky 1353-1364 je známý svou kvalitní výzdobou a bohatým zlacením. Autorem byl malíř, jenž využil znalost italského a francouzského umění. Nádherné jsou jednotlivé iniciály, v nichž se objevují i nové ikonografické prvky, kupř. ve scéně Zvěstování Panně Marii Davidova věž ze slonové kosti, ilustrující výjimečnost celé události. Na výzdobu některých velkých iniciál pak navazují osobitá vyobrazení v dolních bordurách, např. na počátku žaltáře s králem Davidem adorujícím Krista jsou zobrazeny zvířecí zápasy, symbolizující boj dobra se zlem. Přednáška představí tento skvost knižní malby.
13. únor 2018 Matyáš Korvín ve vizuálních pramenech středověku
Matyáš Hunyadi (1443-1490), známý jako Matyáš Korvín, pocházel z rodu, který nepatřil k staré rodové šlechtě, přesto se stal nejprve uherským a později i českým králem. Ve své době byl jedním z nejmocnějších panovníků střední Evropy. Roku 1469 byl částí českých a moravských stavů zvolen českým vzdorokrálem proti Jiřímu z Poděbrad a i po Poděbradově smrti usiloval o uznání v boji proti Vladislavovi Jagellonskému. Po společné dohodě z roku 1479 si oba podrželi titul dědičného českého krále a rozdělili si pravomoci. Vladislav vládl jen v Čechách, Matyáš na Moravě a ve vedlejších zemích Koruny české. Byl vzdělaný a proslul jako mecenáš umění a bibliofil, jeho knihovna čítala kolem 2 500 svazků. Na jeho dvoře působili četní humanističtí učenci a renesanční umělci. Za jeho vlády proniklo renesanční umění až na Moravu. Přednáška přiblíží nejvýznamnější události Matyášova života a především umělecká díla s ním spjatá, na nichž se často objevují jeho reprezentativní vypodobnění.
13. březen 2018 Hnězdenský evangelistář
Nejcennějším středověkým rukopisem u nás je proslulý Vyšehradský kodex, který vznikl u příležitosti korunovace Vratislava II. z rodu Přemyslovců na českého krále. Do tzv. skupiny Vyšehradského kodexu pak patří i tři další manuskripty: Svatovítský evangelistář, Krakovský evangeliář a Hnězdenský evangelistář, zvaný též Codex aureus Gnesnensis. Všechny čtyři románské kodexy snad vznikly v polovině 80. let 11. století v některém z bavorských skriptorií jako objednávka českého knížete Vratislava II. Je tedy vysoce pravděpodobné, že oba „polské“ rukopisy byly do Polska darovány z Čech. Po stránce ikonografické jsou rukopisy velice bohaté. Objevují se témata, která byla v 11. století výjimečná nebo nejsou známá z jiných manuskriptů. Některé scény jsou společné všem čtyřem rukopisům, některé se objevují jen jednou. Přednáška představí obsah a hlavně zajímavou výzdobu Hnězdenského evangelistáře.
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru