Praha: Cisterciáci chtějí v rámci nových církevních restitucí obrazy Vyšebrodského mistra z pražské Národní galerie

Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě požádalo na základě nového zákona o církevních restitucích o vydání devíti deskových obrazů Vyšebrodského mistra, nejvýznamnějšího českého i evropského malíře z poloviny 14. století. Pro pražskou Národní galerii (NG) jde o stejně cenné dílo, jakým je pro pařížský Louvre Leonardova Mona Lisa, což na tiskové konferenci 10. října 2013 potvrdil i ředitel Vít Vlnas, pověřený řízením instituce.

Cisterciáci zažádali o tento národní poklad už v květnu 2013, vše však bylo zveřejněno až po pěti měsících. Galerie měla na prozkoumání žádosti jen půl roku. Takže veřejnost se o této závažné záležitosti, klíčové pro národní sbírky, dozvídá pouhý měsíc před vyřízením žádosti. Do 9. listopadu 2013 má padnout jasná odpověď vedení galerie, zda vydat unikátní gotické obrazy cisterciákům, nebo o ně zahájit soudní spor.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se o obrazy Vyšebrodského mistra už se státem a NG soudil. V srpnu 1998 galerie spor prohrála, ale odvolala se a v listopadu 2000 Obvodní soud pro Prahu 1 na základě závazného rozsudku Nejvyššího soudu rozhodl, že všech devět deskových maleb zůstane natrvalo v NG.

Podle Vlnase jsou však současné restituce postaveny na jiném právním základě, než byly restituce v 90. letech. Důležité je, že obrazy Vyšebrodského mistra se v roce 1950 (což je klíčový časový mezník pro restituce) nenacházely ve Vyšším Brodě, ale už v tehdejší pražské Národní galerii. A naposled byly ve Vyšším Brodě fyzicky ve 30. letech 20. století, tedy před restituční hranicí, a dodnes není jasné, kde se původně nacházely.

Zástupce premonstrátů Gejza Šidlovský na tiskové konferenci 10. října 2013 řekl, že církevní instituce mají značný zájem na tom, aby nově nabytá díla zůstala v Národní galerii. A dodal: "Mnohé církevní instituce o navrácení uměleckých děl dosud nepožádaly, čas na to mají do konce roku."

Do 9. listopadu má NG také oznámit, zda vydá rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou čtyři pozdně gotické obrazy z tzv. Puchnerova oltáře, což je mimořádně cenné dílo české pozdní gotiky, a dva Rubensovy obrazy české provincii řádu sv. Augustina.

Velice cenný je zejména rozměrný Rubensův oltářní obraz Umučení sv. Tomáše, který patří ke skvostům evropského baroka ve sbírkách NG. Historickým paradoxem je, že kdyby nebylo toto dílo ve státní obrazárně, dnes už by neexistovalo, protože augustiniánský klášter v Praze důkladně vyhořel a s ním i shořela kopie tohoto díla na hlavním oltáři.

Peter Kováč