Dresden (Drážďany): Svatovítský poklad z pražské katedrály je v Německu vystaven do 8. září. Pak zas půjde do depozitáře!

Státní umělecké sbírky Drážďany (Staatlichen Kunstsammlungen Dresden) ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze a Arcibiskupstvím pražským představují výstavu nazvanou Fragmenty paměti: Poklad svatovítské katedrály v Praze v dialogu s Edmundem de Waalem, Josefem Koudelkou a Julianem Rosefeldtem, která je k vidění v Kunsthalle im Lipsiusbau v centru Drážďan do 8. září 2024.

V centru výstavy stojí poklad svatovítské katedrály v Praze, soubor liturgického náčiní a zejména relikvií křesťanské víry v nádherných relikviářích ze zlata a stříbra. Jde o největší chrámový poklad v České republice a jeden z největších v Evropě.

Počátky pokladu spadají do období vlády Přemyslovců. Zejména králové Přemysl Otakar II. a Václav II. měli značný zájem o zlatnictví a dokladem jsou vzácně dochované památky evropského významu, které jsou s nimi spojeny. Největším mecenášem pokladnice pražské katedrály byl ovšem Karel IV., přední evropský sběratelů relikvií.

Samostatnou místnost na výstavě zaujímá Korunovační kříž, lépe řečeno Ostatkový kříž, který Karel IV. původně určil pro hrad Karlštejn. Obsahuje relikvie spojené se životem a utrpením Ježíše Krista: zejména fragmenty ze dřeva sv. Kříže a hřebu Kristova kříže a dva trny z trnové koruny Krista. Jde o nejcennější relikviář v České republice.

Zapůjčena je do Drážďan i nejslavnější dílo tzv. krásného stylu: Svatovítská madona, kterou můžeme považovat za skutečnou ikonu Českého království. Světovým unikátem je také relikviář, který pražské katedrále věnoval architekt a sochař Petr Parléř nebo jeho synové. Neznám jiný případ, že by nějaký katedrální stavitel věnoval „svojí“ katedrále tak cenný zlatnický kus, imitující v malém měřítku jeho vlastní architektonické nápady.

Další soubor ze Svatovítského pokladu souvisí s mecenášstvím krále Vladislava II. Jagellonského. Busty českých zemských patronů a sv. Anna samatřetí (na obrázku) patří k tomu nejlepšímu, co vzniklo v oboru zlatnictví ve střední Evropě kolem roku 1500.

Poklad je mimořádně dobře a atraktivně vystaven. Zejména relikviářové busty si lze detailně prohlédnout ze všech stran. Vstup na výstavu je 8 eur, což je o polovinu méně, než kolik musel před několika lety divák platit v Praze, když byl Svatovítský poklad vystaven na Pražském hradě!

Negativem jinak zcela skvělé drážďanské bilance, kterou připravil jako kurátor Jiří Fajt, je chybějící katalog. K dispozici je v němčině jen malý průvodce bez fotografií. Na něco podobného nejsme v Německu zvyklí. Pro české zájemce je na Pražské hradě nicméně k dispozici kvalitní katalog, na jehož přípravě se podílel tým předních českých odborníků pod vedením Ivany Kyzourové.

Po drážďanské výstavě se mimořádné poklady Svatovítské katedrály opět vrátí do depozitáře bez možnosti je vidět a obdivovat. Připomeňme, že nejcennější část pokladu byla od prosince roku 2011 do března 2020 vystavena v expozici v kapli svatého Kříže na Pražském hradě. Po dočasném uzavření z důvodu covidových omezení rozhodla Správa Pražského hradu k 30. červnu 2021 zrušit celou expozici a kaple byla vyklizena.

Peter Kováč

Internet:

https://lipsiusbau.skd.museum/ausstellungen/fragmente-der-erinnerung/