Essen: Vyšel německý překlad vlastního životopisu Karla IV. s komentářem

Anotace:

Essenské vydavatelství Alcorde vydalo k sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. překlad nejproslulejšího Karlova literárního díla, vlastního životopisu Vita Caroli.

Karel IV. je autorem pouze prvních čtrnácti kapitol, které přibližují jeho život od dětství až do roku 1340. Jedná se o příběhy, z nichž vždy plyne nějaké ponaučení, které adresuje svým nástupcům. Bohužel nevíme, kdy první část byla napsána. Datování kolísá od poloviny 50. let až do počátku 70. let 14. století.

Druhou část díla, celých šest kapitol, napsal s určitým časovým odstupem (snad po roce 1374) neznámý autor, v nichž přiblížil události let 1341-1346. Tato část má více kronikářský charakter a celé dílo končí Karlovou volbou římským králem.

Vita Caroli je výjimečným dílem, Karel v něm „informuje“ o motivech svého jednání. Jedná se zároveň o první autobiografii středověkého římského panovníka. Autorem úvodu, překladu i komentáře je historik Eugen Hillenbrand, jenž životopis mimo jiné interpretuje jako dílo politické propagandy, v jejímž rámci Karel IV. obhajuje novou královskou politiku.

Marek Zágora

Die Autobiographie Karls IV. Vita Caroli Quarti, Alcorde Verlag, Essen 2016, 280 stran, doporučená cena 36 euro

Internet:

http://www.alcorde-verlag.de/geschichte/bibliothek-historischer-denkwurdigkeiten-die-autobiographie-karls-iv/

Anotace německého nakladatelství:

Die Autobiographie Karls IV. Vita Caroli Quarti:die erste Selbstdarstellung eines mittelalterlichen deutschen Herrschers

Von Karl IV. sind nur wenige Quellen überliefert, in denen er über sich und die Motive seines Handelns Auskunft gibt. Umso größere Aufmerksamkeit verdient deshalb ein Zeugnis, das nach Art und Inhalt einzigartig vor uns steht: die Autobiographie Karls IV. Sie ist die erste Selbstdarstellung eines mittelalterlichen deutschen Herrschers.

Welche Absicht verfolgte Karl IV. mit dieser Selbstdarstellung? Schrieb er sie am Ende seines Lebens, gewissermaßen als Ertrag politischer Erfahrungen? Oder zu irgendeinem früheren Zeitpunkt inmitten seiner politischen Tagesarbeit? Oder stand sie am Beginn seiner Regierungstätigkeit?

Die Antwort darauf gibt der Freiburger Historiker Eugen Hillenbrand, der Karls höchst umstrittener Wahl 1350 zum Rex Romanorum in Frankfurt eine zentrale Bedeutung für die Abfassung der Autobiographie zuweist und sie als eine politische Propagandaschrift interpretiert, in der Karl um die allgemeine Anerkennung einer neuen königlichen Politik wirbt.