EUROPA JAGELLONICA: Pozdně středověké iluminace s vyobrazením těžby a zpracování stříbra a tzv. Rožňavská Metercie

Do současnosti se dochovalo hned několik velice vzácných pozdně středověkých iluminací, jež se svým „obsahem" vztahují k těžbě a zpracování stříbra. Hned dvě ze tří nejznámějších a nejvzácnějších nalezneme mezi exponáty výstavy Europa Jagellonica.

Bohužel jsou středověké iluminace velice „křehké", a proto nemohou být vystaveny po celou dobu trvání výstavy. I z toho důvodu tak návštěvník může vidět vždy pouze jednu z nich.

Do 29. června 2012 byla vystavena miniatura titulního listu latinského kutnohorského graduálu (obsahem se jedná spíše o antifonář, tak je uváděn i v novější literatuře, obr. 2), který je uložen v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XXIII A2. Manuskript obsahuje asi tři sta pergamenových listů o velikosti 43 na 67 cm a vznikl v pražské dílně iluminátora Valentina Noha roku 1471.

Vyobrazení titulního listu je významným svědectvím o způsobu dolování a zpracování rudy v Kutné Hoře. Pravdou ale je, že obě o několik let mladší iluminace z jiných rukopisů jsou mnohem reálnější. 

Na iluminaci vidíme havíře oděné v perkytlích (přepásaná suknice s kápí) rubající rudu. Jeden z nich vystupuje z dolu a na hlavě má kahan. Jiný pak s kahanem na hlavě sestupuje po žebříku do dolu. Jiní jsou zachyceni při těžké práci přímo v dole. Horníci na povrchu rozbíjejí palicemi kusy rudy, která je pak dávána do košů. Miniatuře dominuje i několik dřevěných staveb, mezi nimi pak vynikají zejména dva křížové větráky.

Od 30. června do 10. srpna 2012 je v Kutné Hoře k vidění nejznámější a pravděpodobně i nejcennější pozdně středověká iluminace s vyobrazením těžby stříbra a jeho zpracování. Jedná se o pouhý list, který byl známý již dříve z černobílé reprodukce z roku 1929. V roce 2009 se jej pak podařilo Galerii Středočeského kraje zakoupit na aukci v Londýně za více než 17 milionů korun (obr. 4). 

Pergamenové folio o velikosti 44 na 64 cm bylo kdysi nejpravděpodobněji úvodním listem některého z kutnohorských liturgických rukopisů. Na jedné miniatuře, jejímž autorem byl možná mistr Matouš a jeho dílna, která působila v Praze na konci 15. století, se před námi otevírá pestrý svět práce a také života v Kutné Hoře. 

Vše, co je na jedinečné a po stránce umělecké velice kvalitní iluminaci zobrazeno, se dá rozdělit do čtyř fází. Nejprve je vyobrazena těžba rudy se všemi detaily, které k tomu patřily. Následuje prodej rudy, jenž probíhal podle přesně daných pravidel. Poté došlo k jejímu tavení a v dolní části je pak zobrazen kutnohorský Vlašský dvůr, kde se ze stříbra po dalších úpravách razily např. pražské groše. 

Třetí iluminace (obr. 3), která je dobovým svědectvím o těžbě a zpracování stříbra v pozdním středověku, je ze všech blíže popsaných ta největší. Jedná se o úvodní iluminaci Kutnohorského graduálu (kancionálu), který vznikl na počátku 90. let 15. století a dnes se nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni pod signaturou 15 501. Obsahuje dvě stě padesát tři pergamenových folií o velikosti 45 x 69 cm. 

Výzdoba manuskriptu je výtvorem dílny mistra Matouše. Titulní list zobrazuje celou technologii od dobývání rudy až po její prodej na povrchu. Na rozdíl od předchozí „kutnohorské" iluminace zde ale není zobrazena mincovna. O rukopise, který je utrakvistický, se soudí, že byl objednán jako dar pro českého krále Vladislava II. Jagellonského. Důkazem má být mimo jiné monogram W ve štítu v horní části rozměrné úvodní iluminace. 

Mezi velice zajímavá výtvarná díla, na nichž je možno najít vyobrazeny hornické a hutní práce, se bezpochyby řadí také deskový obraz Sv. Anny Samotřetí z kostela v Rožnavě (obr. 1 a 4), jenž je jedním z exponátu kutnohorské výstavy Europa Jagellonica. Obraz se již dlouhou dobu těší velkému zájmu nejen historiků umění, ale také historiků, kteří se zabývají dějinami hornictví a hutnictví ve středoevropském kontextu.

Deskový obraz o rozměrech  sto sedmdesát na sto dvacet pět centimetrů vznikl v roce 1513 a původně byl součástí oltáře sv. Anny, patronky horníků, v jižní boční kapli rožňavského kostela. V období reformace byl oltář zničen a dochovala se pouze desková malba se sv. Annou. 

Jedná se o výjimečnou památku, která byla v letech 1987 až 1990 restaurována. Jako technika byla použita tempera, typická technika deskových obrazů pozdního středověku. Vlastní umělecké zpracování ale předjímá renesanční principy malby. Jedná se o velice náročnou kompozici, která se vymyká soudobé, pozdně středověké malířské produkci. 

Kompozice je roztříštěna do mnoha epizodických dějů, které přesto vytvářejí jednotný, kompaktní rámec hlavnímu výjevu. V popředí je vyobrazena sv. Anna, Panna Marie a malý Ježíš. Z historického hlediska je ale zajímavější to, co je vypodobněno za nimi. Malíř zobrazil pracovní den ve „slovenském" dole a v huti. 

Na detailech pozadí tak mimo jiné vidíme na kopci stojící dřevěnou konstrukci nekrytého důlního trejvu - žentouru. Kolem něj rozložili své dílo důlní tesaři, kteří připravují břevna pro výdřevu šachet a štol. Vidíme dokonce měřiče zakreslujícího plány (obr. 4).

Zajímavý je i detail důlní dopravy. Vedle žentouru, který byl poháněn většinou koňskou silou, vidíme na malbě důlní vozík - hunt s malými dřevěnými kolečky, jenž se pohybuje po dvou vedle sebe položených prknech. Jedná se o jednu z technických novinek přelomu 15. a 16. století. Ruda je potom odvážena v proutěném voze, který táhnou voli.

Velice názorný je i pohled do rudné huti, která je vybudována u lesa, aby bylo dost paliva k výrobě dřevěného uhlí. Malíř zachytil konkrétně tavící huť s kamennou šachtovou pecí, jejichž měchy pohání vodní kolo. Tavič hákem stahuje strusku z roztaveného kovu a jeho pomocník nahrnuje dřevěné uhlí do ošatky (obr. 1).

Co se autora týče, nalezneme sice v pravém dolním rohu monogram LA, ten ale není původní. I proto se autorovi hovoří jako o Mistru rožňavské Metercie (mater/meter/tercia), jenž se celkově jeví jako vyzrálá a tvůrčí osobnost.

Marek Zágora

Internet k výstavě:

http://www.stavitele-katedral.cz/europa-jagellonica-vystava-v-kutne-hore-v-galerii-gask-o-umeni-a-kulture-ve-stredni-evrope-za-vlady-jagelloncu-je-svetovou-senzaci-art-and-culture-in-central-europe-under-the-reign-of-the-jagiellonian-dynasty/