V neděli 27. července 2014 uplynulo 800 let od jedné z nejvýznamnějších bitev středověku, bitvy u Bouvines, k níž došlo rovněž v neděli, 27. července 1214.
Od poloviny 12. století byl anglický král Jindřich II. nejmocnějším králem západní Evropy, sňatkem s Eleonorou Akvitánskou získal velkou část Francie, což se samozřejmě nelíbilo francouzskému králi Ludvíkovi VII. Výsledkem bylo vyhlášení války mezi Francií a Anglií. Po smrti Ludvíka VII. se stal králem Filip II. August. Jindřich v té době měl jiné starosti, musel čelit vzpouře svých synů. Po jeho smrti se vlády ujal Richard I., zvaný Lví srdce.
Francouzský a anglický král se dohodli na společné účasti na třetí křížové výpravě, avšak brzy mezi nimi došlo ke vzájemným sporům. Filip se vrátil z výpravy dříve a obsadil část území anglického krále. Richard se zdržel ve Svaté zemi déle a při návratu z kruciáty byl navíc ještě zajat rakouským vévodou a vydán císaři. Filip chtěl nahradit Richarda jeho mladším bratrem Janem Bezzemkem. Richard I. však slíbil císaři své vazalství a vysoké výkupné, a tak jej císař nakonec propustil.
Nanovo vypukla válka mezi Francií a Anglií. Richard měl navrch, ale nečekaně zemřel, jeho nástupcem se pak stal slabý Jan Bezzemek, který nebyl schopen zabránit Filipovi v obsazování dalšího území. Proto proti francouzskému králi vznikla silná koalice sousedních zemí.
V rozhodující bitvě u Bouvines se střetla vojska francouzského krále Filipa II. Augusta s vojsky koalice Anglie, Svaté říše římské a Flander. Bitvy se zúčastnili přední šlechtici tehdejší doby a skončila jasným vítězstvím Francie. Bitva byla významným mezníkem v dějinách Francie i Anglie.
Král Filip mohl dokončit sjednocení svého území, zmocnil se území dříve patřícího Anglii. Prohra Anglie pak ještě více podlomila moc anglického krále Jana Bezzemka a ten byl nucen pod nátlakem šlechty přijmout proslulou Magnu chartu. Bitva měla vliv i na dějiny Svaté říše římské, vedla k pádu císaře Oty IV. Brunšvického a v Říši se tak prosadil Fridrich II. Štaufský. Spory o francouzské území však touto bitvou neskončily, ale později vedly k vypuknutí Stoleté války.
Mezi klasická díla medievalistiky a zároveň pilíře světového dějepisectví patří práce nazvaná „Neděle u Bouvines. 27. červenec 1214“. Tuto jedinečnou knihu napsal francouzský medievista a přední představitel historické školy Annales Georges Duby (1919-1996), který je autorem i řady dalších podnětných prací, z nichž většina byla přeložena do češtiny (kupř. "Věk katedrál", Argo, 2002 nebo "Tři řády", Argo 2008). Nad všemi ale vyčnívá jeho „Neděle u Bouvines“.
Dílo je to výjimečné hned z několika důvodů. Duby se v něm vrátil k politickým dějinám a k narativní historiografii, což byl přístup, který byl v dějepisectví od 50. let minulého století velice kritizován. Událost líčí ve své době novátorsky, na pozadí vývoje rytířské kultury. Samotná bitva je přiblížena jako velká rituální hra, kterou autor zasadil do širšího historického kontextu. Bitva u Bouvines se již ve středověku stala mýtem, který až do poloviny 20. století prošel řadou ideových proměn, jichž si Duby také všímal.
Český překlad Dubyho fascinující práce je již dlouho rozebrán. Je možná škoda, že nakladatelství Argo nevydalo k osmistému výročí bitvy její dotisk, určitě by si své čtenáře našla.
Marek Zágora
Georges Duby, Neděle u Bouvines. 27. červenec 1214, Argo, Praha 1997, 221 stran, doporučená cena 239 Kč
Internet:
http://www.argo.cz/knihy/2372/nedele-u-bouvines-27-cervenec-1214/
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru