Frankfurt nad Mohanem: Výstava Maschinenraum der Götter o propojení umění a techniky ve starověku a raném středověku

Výstava Maschinenraum der Götter ve frankfurtském Liebieghausu přináší nový pohled na starověkou vědu a její vliv na kulturní dějiny. Řecký termín techne označoval všechna „umění“ – ať už jde o techniku, sochy, nebo architekturu.

Vědecké bádání ve starověku sloužilo významně kulturnímu pokroku lidstva. Ať už se jednalo o pyramidy staroegyptského mistra Imhotepa, mechanické automaty a pohybující se sochy popsané řeckým autorem Hérónem Alexandrijským, nebo o pokusy s první camerou obscurou arabského matematika Alhazena.

V úvodu organizátoři výstavy skládají hold dvěma géniům starověku. Imhotepovi, velkému staviteli Džoserovy pyramidy v Egyptě, a Daidalovi, budovateli labyrintu pro krétského krále Mínóa na Krétě. Tyto stavby se v dějinách staly pojmy ohledně technické dovednosti i umělecké dokonalosti. Oba byli současně staviteli, umělci i vynálezci.

První doklady zájmu o umění a matematiku ve Frankfurtu nad Mohanem dokládají mezopotámské tabulky zapůjčené z Yaleovy university v USA. Je z nich zřejmé, že Babylóňané znali už v roce 1700 př. n. l. slavnou Pýthagorovu větu (součet obsahů čtverců nad oběma odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu čtverce nad přeponou).

Velká pozornost na výstavě je věnována zvláštnímu mechanismu nalezenému v lodním vraku u řeckého ostrova Antikythéra. Počítačová rekonstrukce detailně představuje tento unikátní antický počítač s mnoha ozubenými kolečky a dokládá jeho astronomickou a matematickou funkci při sledování hvězd, Slunce a Měsíce.

Na tuto část výstavy pak navazují arabské a evropské astroláby. Propojení techniky a architektury je představeno také na velkém modelu jídelny Neronova paláce, která se během dne otáčela a nabízela stolovníkům různé pohledy na antický Řím. Divák nahlédne do složitého ústrojí, které pomocí vodního mlýna uvádělo do činnosti soustavu kol a převodů umožňujících pozvolný pohyb celé podlahy i celé místnosti.

Výstavu připravil Prof. Dr. Vinzenz Brinkmann, který ve Frankfurtu nad Mohanem shromáždil 97 unikátních exponátů z řady světových institucí (mj. Muzea Benaki v Athenách, Museo Archeologico Nazionale v Neapoli, Metropolitan Museum of Art v New Yorku, Musei Capitolini v Římě, Kunsthistorischen Museum ve Vídni).

Výstava má v Liebieghausu svoje speciální prostory a současně „prorůstá“ do celé expozice, kde exponáty a modely jsou vystaveny v dialogu se středověkými a barokními sochařskými díly. K výstavě vyšel i obsáhlý speciální katalog v němčině a angličtině.

Peter Kováč

Maschinenraum der Götter (Wie unsere Zukunft erfunden wurde), do 10. září 2023, Liebieghaus Skulpturensammlung, Schaumainkai 63, 60596 Frankfurt am Main

Internet:

https://liebieghaus.de/de/maschinenraum-der-goetter

Katalog:

https://liebieghaus.ticketfritz.de/Shop/Detail/49712/33227

Anotace muzea:

Maschinenraum der Götter (Wie unsere Zukunft erfunden wurde)

8. März bis 10. September 2023

Die Liebieghaus Skulpturensammlung widmet sich 2023 einer der aufregendsten Verbindungen in der Geschichte der Menschheit – jener zwischen Kunst und Technik. Es ist eine globale Erzählung voller Mythen und Visionen, geheimnisvoller Fabeln, fiktiver und realer Innovationen und herausragender Meisterwerke. Die Ausstellung mit dem Titel „Maschinenraum der Götter. Wie unsere Zukunft erfunden wurde“ berichtet von der Geschichte der Wissenschaften in den antiken, arabischen und asiatischen Kulturen und ihrem Einfluss auf die Entwicklung der Kunst. In der Antike sind Technologie und Kunst eng miteinander verwoben. Der griechische Begriff techne steht für alle „Künste“ – ob Ingenieurs- oder Baukunst. Es geht vornehmlich um das Wissen und das Forschen des menschlichen Geistes. Wissenschaftliche Forschung wird gefördert, um den Menschen zivilisatorisch und kulturell weiterzubringen. Ob die Pyramiden des altägyptischen Masterminds Imhotep, die vom griechischen Autor Heron beschriebenen mechanischen Automaten und animierten Skulpturen oder Experimente mit der ersten Camera Obscura durch den arabischen Mathematiker Alhazen, sie alle stehen beispielhaft dafür, wie wissenschaftliches und künstlerisches Arbeiten zusammengehen.

In Frankfurt werden 97 bedeutende Werke aus internationalen Museumssammlungen wie etwa dem Benaki Museum in Athen, dem Museo Archeologico Nazionale in Neapel, dem Metropolitan Museum of Art in New York, den Musei Capitolini in Rom, dem Kunsthistorischen Museum in Wien sowie aus dem Bestand der Liebieghaus Skulpturensammlung präsentiert – darunter etwa die Statuette des Imhotep (Ägypten, 332–30 v. Chr.), die Statue der Athena (römisch, 1. Jh. n. Chr.), die Statue des Atlas (sog. Atlas Farnese) (römisch, 2. Jh. n. Chr. mit neuzeitlichen Ergänzungen), der Kopf eines Buddha (Kambodscha, Angkhor Wat, Ende 12. – Anfang 13. Jh.), ein Universalastrolabium (von Aḥmad Ibn as-Sarrāǧ, Syrien, 1328–1329), die Maria Immaculata (von Matthias Steinl, Wien, 1688) oder der Apollo Kithara (von Jeff Koons, 2019–2022). Eine multimediale Ausstellungsarchitektur verwandelt das gesamte Liebieghaus in ein Museum, in dem Kunst und Wissenschaft aus über fünf Jahrtausenden lebendig werden.

„Die Ausstellung im Frankfurter Liebieghaus wirft einen unverstellten Blick auf die antike Wissenschaft und ihren kulturgeschichtlichen Einfluss. In der Antike können wir das Phänomen beobachten, wie aus der Wissenschaft die Vorstellung einer zukünftigen fantastischen Technologie entwickelt wurde, in etwa so, wie wir es heute aus dem Genre der Science-Fiction kennen. Mit Hauptwerken der Sammlung des Liebieghauses und bedeutenden Leihgaben zeigen wir kaleidoskopartig die aufregende Verbindung zwischen Kunst und Technik in über fünf Jahrtausenden. Das Liebieghaus feiert zugleich auch eine Weltpremiere, die Entschlüsselung des sensationellen Mechanismus von Antikythera – eines der ersten Computer, mit dem Planetenkonstellationen berechnet wurden und die Menschen in die Zukunft blickten“, sagt Dr. Philipp Demandt, Direktor der Liebieghaus Skulpturensammlung, über die Ausstellung.

Kurator: Prof. Dr. Vinzenz Brinkmann (Sammlungsleiter der Abteilung Antike und Asien, Liebieghaus Skulpturensammlung)