Gdaňsk: Nové studie k slavnému triptychu Hanse Memlinga Poslední soud (Sąd Ostateczny Hansa Memlinga)

Speciální sborník věnovalo Muzeum Narodowe v Gdaňsku jednomu z nejcennějších uměleckých děl v polských sbírkách – triptychu Posledního soudu malíře Hanse Memlinga, který v druhé polovině 15. století žil v Bruggách. Objednávku umělci zadal italský bankéř Angelo Tani a hotové dílo, skvost pozdní gotiky, mělo pak z Brugg putovat přímo do ohniska renesance, do Badia Fiesolana u Florencie. Tam Medicejové postavili klášter a bylo dobrým mravem, aby k výzdobě přispěli i obchodní partneři. Memlingova malba však do Itálie nikdy nedorazila! Loď, na jejíž palubě se oltář nacházel, přepadli na jaře 1473 piráti a celý náklad zabavili. Jejich kapitán Paul Benecke, který loupil a drancoval s požehnáním hanzovních měst, věnoval Memlinga do katedrály P Marie v Gdaňsku. V současnosti se triptych nachází v muzeu v Gdaňsku.

Z patnácti studií jsou nejzajímavější dvě, které napsali Iwona Szmelter a Andrzej Woziński. Iwona Szmelter, na základě dendrochronologie dubových desek, na kterých je výjev namalován, předpokládá, že práce na triptychu začala už kolem roku 1460, kdy Memling ještě pobýval jako pomocník v dílně nizozemského mistra Rogiera van der Weyden. Van der Weyden dílo začal, ale v roce 1464 zemřel, takže celý triptychdokončil Memling až po svém usídlení v Bruggách. Důkazem ji není jen dendrochronologie, ale také podkresby a zobrazení Krista, které se značně podobá Poslednímu soudu v Beaune, který namaloval mezi léty 1443-1452 Rogier van der Weyden. Tento názor je nyní mezi odborníky v Polsku i v zahraničí hodně diskutován a povětšinou bývá odmítnut.

Přímo ve sborníku Andrzej Woziński hypotézu o dvou autorech gdaňského Posledního soudu (Rogier van der Weyden a Hans Memling) vyvrací. Dub určený pro triptych byl sice setnut v zimě na přelomu roku 1458/1459, ale k malířské zakázce se hodil až po náležitém vyschnutí, které trvalo několik let. Předpisy cechu sv. Lukáše v Antverpách doslova uvádějí, že na konstrukce oltářů a deskové obrazy je potřeba, aby bylo dřevo důkladně vysušeno. Stejně tak se mohly polychromovat dřevěné sochy až po náležitém vysušení dřeva. Všechno podle Wozińského svědčí proto, že Memling pro Taniho triptych namaloval v letech 1466 až 1473, tak jak to předpokládalo dosavadní bádání. Memling zjevně působil v dílně Rogera van der Wyedena jako plnohodnotný pomocník, kde se i důkladně obeznámil s Rogierovou tvorbou a tyto zkušenosti zužitkoval i v gdaňském triptychu Posledního soudu.

Peter Kováč

Joanna Kamień, Beata Możejko, Jerzy Zajadło, Kamil Zeidler (ed.), Sąd Ostateczny Hansa Memlinga, wydawnictwo Uniwersytetu Gdańskiego a Muzeum Narodowe w Gdańsku, Gdaňsk 2019, s. 303, ISBN 978-83-7865-847-4 ISBN 978-83-63185-23-7

Obsah:

Wstęp (Joanna Kamień, Beata Możejko, Jerzy Zajadło, Kamil Zeidler)

Beata Możejko, Atak Paula Benekego na galerę „Św. Andrzej/Św. Mateusz”, czyli o tym jak Sąd Ostateczny Hansa Memlinga znalazł się w Gdańsku

Andrzej Januszajtis, Od raportu Xellera do Indeksu Marburskiego

Magdalena Podgórzak, Alicja Andrzejewska-Zając, Sąd Ostateczny Hansa Memlinga. Dzieje powojenne

Sylwia Bykowska, Problematyka powrotu Sądu Ostatecznego Hansa Memlinga do Polski po II wojnie światowej na łamach prasy

Kamil Zeidler, Spór o Sąd Ostateczny Hansa Memlinga jako trudny przypadek w prawie – pierwsze spojrzenie

Juliusz A. Chrościcki, Profesorowie Michał Walicki i Jan Białostocki jako badacze gdańskiego ołtarza Hansa Memlinga

Iwona Szmelter, Zagadnienia wielodyscyplinarnych badań i identyfikacji tryptyku Sąd Ostateczny z Muzeum Narodowego w Gdańsku jako dzieła Rogiera van der Weydena i Hansa Memlinga

Andrzej Woziński, Tryptyk z Sądem Ostatecznym z lat 1466–1473 w Muzeum Narodowym w Gdańsku. Refleksje na temat twórcy, dzieła, funkcji, odbiorców i recepcji

Jerzy Jankau, Sądu Ostatecznego Hansa Memlinga czytanie anatomiczne

Maciej Jońca, Sąd Ostateczny jako ordalium – wizja Hansa Memlinga

Karol Dobrzeniecki, Symbolika sprawiedliwości na przykładzie Sądu Ostatecznego Hansa Memlinga. Zarys problematyki

Janusz Mosakowski, Tryptyk Hansa Memlinga w niemieckiej i polskiej beletrystyce ostatnich dwóch stuleci

Ludwik Kostro, Tworzenie się idei Sądu Ostatecznego w judaizmie i chrześcijaństwie

Stanisław Judycki, Sąd Ostateczny: reinterpretacja cierpienia i anihilacja zła

Jerzy Zajadło, „Jesteśmy ostateczni nie dlatego, że jesteśmy nieomylni, lecz jesteśmy nieomylni wyłącznie dlatego, że jesteśmy ostateczni”

Literatura

O Autorach