Graz: Faksimile znamená doslova učiň podobné a rakouské nakladatelství Adeva tento požadavek respektuje už více než půl století

Slovo faksimile je odvozeno ze dvou latinských slov fac a simile, což doslova znamená „učiň podobné". Dnes tak nazýváme vědecky přesnou kopii starých tisků a středověkých i renesančních rukopisů. Cílem je, aby faksimile bylo původní předloze co nejvěrněji podobné.

Nejstarší firmou, která se produkcí faksimile zabývá, je rakouské nakladatelství Adeva se sídlem v Grazu, které od roku 1960 už vyrobilo přes sto věrných kopií knih nejrůznějšího druhu - od svitků egyptských faraónů a starých Mayů přes vzácné středověké kodexy až třeba po notové záznamy hudebního génia Ludwiga van Beethovena.

„Jako první začínáme s fotografováním stránek rukopisu," říká Christine Brandstätterová, vedoucí lektorátu nakladatelství. „Řada knihoven nám nabízí svoje digitální snímky, ale ty nikdy nejsou v té kvalitě, jakou opravdu potřebujeme. Knihy fotografujeme z boku na stojánku ve tvaru V, abychom byli vůči originálu co nejvíce šetrní. Osvětlení teplými žárovkami kdysi škodilo pergamenům, takže dnes používáme zásadně studené světlo."

Fotografický aparát pro tuto práci stojí 40 tisíc eur, to jest milión korun, a k tomu jsou ještě další drahá přídavná zařízení. Po zpracování snímků se dělá první nátisk.

„S tiskařem pak barevnost každé stránky pečlivě konfrontujeme přímo s originálem," říká Brandstätterová a ukazuje mi první tisk stránek ze středověkého rukopisu Sakramentáře z Beauvais, který je v majetku Gettyho muzea v Los Angeles. Jsou na něm tužkou detailní poznámky ohledně barevnosti (obr. 2).

„Tiskař už přesně ví, o kolik procent musí přidat nebo ubrat na intenzitě barvy. Pak znovu uděláme v Grazu zkušební nátisk a opět jedeme kontrolovat výsledek s originálem. Teprve až když jsou od sebe nerozeznatelné, spouštíme tisk celého nákladu."

„Tato pečlivost není samoúčelná. My jsme se nejednou přesvědčili, že sběratelům jsou nabízeny různými podnikavci faksimile, která vůbec faksimile nejsou, ač za ně zákazník zaplatí horentní sumy. Serióznost a špičková kvalita jsou na prvním místě. A opravdoví sběratelé to brzo rozpoznají."

Faksimile v luxusnějším provedení jsou ještě ručně zlacená, a to třiadvacetikarátovým zlatem. A pak přichází ke slovu vazač knih. V Grazu se tím už třicet let zabývá knihařský mistr Josef Almer (obr. 3), jeden z mála odborníků v tomto oboru na světě.

„Mým cílem je, aby také vazba byla stejná jako u originálu. Všechno děláme ručně, šijeme konopnými provázky, obálku děláme z pravé kozinky. Surovinu nám dodává specializovaná firma z Německa. Musí to být jen prvotřídní," popisuje Almer.

Kontroluje se i autentická barevnost vazby, používají se klihová lepidla podle staré receptury. „Vše jsou pouze přírodní materiály, tak jako ve středověku." Almer tvrdí, že malá knížka se často dělá hůř než velká.

Když se dělá větší série, tak na jednom faksimile pracuje nejméně tři hodiny. Nejvíce zabrat mu prý dal kolibří raně středověký rukopis nazývaný Psalterium Sancti Ruperti z knihovny v Salcburku, což je dílo o rozměrech čtyři krát tři centimetry, vydané jako faksimile v nákladu 99 kusů. Výsledek je ovšem fascinující (obr. 8).

Největší chloubou nakladatelství Adeva je Bible českého krále Václava IV. (obr. 1), která byla sepsána a vyzdobena v Praze na konci 14. století. Panovník ji měl ve své knihovně na Novém hradě u Kunratic, který se stal jeho oblíbenou rezidencí. Po Václavově smrti v srpnu1419 byla celá sbírka rozkradena.

Velkou bibli zřejmě získal králův bratr Zikmund Lucemburský a sňatkem ji pak zdědil Albrecht Habsburský, jenž rukopis rozdělený do osmi svazků převezl do Rakouska. Ladislav Pohrobek se ještě pokoušel vzácné dílo vrátit zpět do Prahy, ale předčasně zemřel. Bible se tak natrvalo stala habsburským majetkem a nakonec skončila v Rakouské národní knihovně ve Vídni.

„Pro nás je Bible Václava IV. mezi středověkými rukopisy něco jako Leonardova Mona Lisa mezi italskými renesančními portréty. Proto jsme zpracování tohoto faksimile věnovali pozornost, jaká se v automobilkách věnuje výrobě rolls-royce," říká Michael Struzl, majitel nakladatelství.

Úvodní svazek v Adevě vyšel v roce 1981, závěrečný o deset let později. Všemu předcházelo pět let příprav. „Středověcí malíři a písaři to měli hotové za jedenáct let, nám to trvalo o čtyři roky déle, ale výsledek stál za tu námahu," chlubí se Struzl a dodává: „Jednou jsme s ředitelem Rakouské národní knihovny dali vedle sebe rukopis a faksimile a prakticky se nedalo rozpoznat, co je originál a co kopie." Cena kompletní ho faksimile Bible Václava IV., které vyšlo v nákladu 780 číslovaných kusů, je téměř půl miliónu korun. A pár kusů je ještě k dispozici!

Prodejem faksimile se zabývá obchodník Jan Kocisek z Vídně (obr. 7), původem ze Slovenska, který pracuje výhradně pro Adevu. „Dřív byly hlavními zákazníky knihovny a muzea, dnes to jsou soukromí sběratelé. Sociální rozvrstvení je široké, převažují právníci, lékárníci a lékaři, ale mám jako zákazníka i rakouského spolkového prezidenta, ale třeba i zedníka z Vídně, který se v tom už tak vyzná, že by se i leckterý historik umění podivoval nad jeho vědomostmi. Jsem v kontaktu i s několika sběrateli v Čechách a na Slovensku, většinou to jsou podnikatelé," tvrdí Kocisek.

A Paul Struzl (obr. 6), současný ředitel Adevy, k tomu přidává, že Biblí Václava IV. poměrně hodně prodali i v USA a také v Japonsku a že hodně zákazníků mají v arabském světě. „Někteří bohatí šejkové si u nás objednávají speciální faksimile jen pro svoji vlastní potřebu s podmínkou, že se nebude vůbec volně prodávat."

A s úsměvem dodává. „Jednání je tam složité. Oni mají tolik peněz, že jako první chtějí koupit originál a nevěří tomu, že jim třeba středověký Zlatý korán žádná evropská či americká státní knihovna či muzeum ze svého majetku nikdy neprodá."

PhDr. Peter Kováč

Internet:

http://www.adeva.com/

K produkci nakladatelství:

http://www.stavitele-katedral.cz/styrsky-hradec-graz-pripravuje-se-dvacaty-svazek-edice-glanzlichter-der-buchkunst/

http://www.stavitele-katedral.cz/styrsky-hradec-uzasna-edice-glanzlichter-der-buchkunst-predstavuje-sirsi-verejnosti-rukopisne-skvosty-stredoveku/

http://stavitele-katedral.cz/styrsky-hradec-vysel-devatenacty-svazek-unikatni-edice-glanzlichter-der-buchkunst/