Heidelberg: Katalog k výstavě Der Codex Manesse und die Entdeckung der Liebe

Univerzitní knihovna v Heidelbergu připravila k 625. výročí univerzity a k oslavám tzv. Štaufského roku jedinečnou výstavu nazvanou „Der Codex Manesse und die Entdeckung der Liebe", na níž je po několika letech opět prezentován originál jednoho z nejproslulejších rukopisů vrcholného středověku, kterým Codex Manesse beze všech pochyb je.

Výstava představuje na 100 exponátů (převážně středověké manuskripty a mladší tisky), které se vztahují k samotnému rukopisu, ale i k druhému hlavnímu tématu, kterým je pojímání lásky v období vrcholného středověku. Výstava je k vidění do 20. února.

K výstavě byl vydán také zajímavý katalog, který je stejně jako samotná expozice rozdělen do čtyř částí. První dvě se věnují vzniku rukopisu a jeho osudům až do současnosti. Třetí část pak představuje téma „Die Entdeckung der höfischen Liebe" („Objevování" dvorské lásky). Poslední část expozice nazvaná „Die Macht der Liebe", ukazuje vztah mezi rytířem a dámou jako „umění", jehož pravidlům je nutné se naučit.

Na úvod byla zařazena studie nazvaná stejně jako celá výstava. Autoři si kladou otázku, zda je vůbec možné objevit lásku. Láska má ale mnoho podob a také její vnímaní se spolu s dějinami mění, je historickým fenoménem. Zabývají se láskou především ve středověku s hlavním důrazem na období vrcholného středověku. Historická věda v posledních letech udělala velký krok kupředu, hojně lze využívat např. poznatků historické antropologie nebo se začínají zkoumat „dějiny emocí".

Právě nádherný Codex Manesse, jenž vznikl v Curychu v první polovině 14. století, je hlavním a zároveň nejzářivějším exponátem celé výstavy. Je vlastně jakýmsi „průřezem jedním světem". Jednotlivé miniatury představují středověkou společnost od císaře, přes krále, knížata, rytíře, duchovní, měšťany, řemeslníky až po potulné pěvce, kteří jsou vyobrazeni ve válce, na turnaji, lovu, při tanci, hře i pouhém rozhovoru. Ve spojení s texty, jež se v rukopise nacházejí, se jedná o jednu z nejhlubších sond do vrcholně středověké společnosti.

Pojímání lásky v období vrcholného středověku má své kořeny již ve starověkém Římě. Samozřejmě nelze přehlédnout a i významný vliv křesťanství, které výsledný obraz „lásky" také dotvářelo. Vzorem pro německé minnesängry byla určitě i milostná lyrika okcitánských trubadúrů počátku 12. století, která začala pronikat do německy mluvících oblastí za vlády Fridricha I. Barbarossy.

Významným pojmem se stala „höfische Liebe", druh lásky označený podle sociálního postavení osob, jimž byly texty určeny. Tato „dvorská" láska musela být utajována, muž se považoval za služebníka své paní, které chtěl plnit všechna přání. Dvorská láska byla „uměním, vědou i ctností" s vlastními pravidly, kterým se milenci snažili naučit.

Mnohé poznatky o pojímání lásky ve vrcholném středověku přineslo až 19. století, kdy se ke středověké milostné lyrice navraceli někteří spisovatelé i básníci a rovněž vědci. Úvodní studie uvádí množství konkrétních textů (básní a písní), jejichž pomocí se snaží ukázat středověkou „mnohovrstevnost" pojmu láska.

Nejrozsáhlejší katalogové heslo je věnováno Codexu Manesse. Nejprve je představen samotný rukopis a uveden výběr z literatury. Poté následují okomentované překlady několika vybraných milostných písní, které jsou příkladem proměn německy psané milostné lyriky od poloviny 12. věku (Der von Kürenberg) až do konce století třináctého (Steinmar). Heslo je doplněno četnými barevnými reprodukcemi iluminací, jež jsou v textu uvedeny, další, „obsahem" jistě také zajímavé, jsou bohužel pouze černobílé.

První část katalogu - Der Codex Manesse: Entstehung und Wirkung - nabízí čtrnáct hesel, jež se vztahují ke vzniku rukopisu a jeho pozdějším vlivům. Nejzajímavější je báseň Johanna Hadlauba (působil v první polovině 14. století v Curychu), který v ní oslavuje a velebí rodinu Manesse za jejich vztah k rukopisům a zejména pak k „dobové" poezii, kterou její členové sbírali. Právě tato rodina dala podnět ke vzniku tohoto nádherného manuskriptu.

Druhá část - Schicksale der Handschrift - přibližuje osudy vzácného kodexu. Rukopis byl na počátku 17. století chloubou významné heidelberské knihovny Bibliotheca Palatina a o několik desetiletí později se dostal až do Paříže, proto bývá někdy označován také jako Pařížský zpěvník. V Paříži byl více než 230 let. O navrácení z Paříže zpět do Heidelbergu se zasloužil knihkupec Karl-Ignatz Trübner.

Samotné heslo je věnováno i četných reprodukcím jednotlivých miniatur, jež se objevují již od 18. století. Rukopis byl pak ve 20. letech minulého století faksimilován. Jedno faksimile se nachází i v České republice, je v majetku zámku v Českém Krumlově. V roce 2001 bylo faksimile digitalizováno a v 2010 byl digitalizován originál.

Třetí oddíl - Die Entdeckung der höfischen Liebe - přibližuje epochální novum. Ve druhé polovině 12. věku začala totiž na knížecích dvorech ve velkém vznikat poezie psaná ve středověké němčině. Největší novum, ale byla samotná idea lásky, jež se stala stěžejním tématem dobové epiky i lyriky. „Minne", „erotická" láska mezi mužem a ženou se za vlády Štaufů ve 12., respektive 13. století stala také tématem společenských diskusí.

Otázka „Saget mir ieman, waz ist minne?" (Poví mi někdo, co je láska?), kterou si kladl jeden z největších minnesängrů počátku 13. věku Walther von der Vogelweide, se stala jedním z hlavních témat básnické tvorby středověkých pěvců, šlechticů a dokonce i kleriků. „Minne" měla ve své době velký vliv nejen na vývoj vztahu mezi oběma pohlavími, ale také na vývoj a chování celé dvorské společnosti.

Poslední, nejrozsáhlejší část výstavy i katalogu - Die Macht der Minne - tvoří převážně rukopisy 13. až 15. století, v nichž téma lásky hraje zásadní roli (celkem 33 položek). Všechny rukopisy pocházejí z fondů Univerzitní knihovny v Heidelbergu a většinou se jedná o skutečné skvosty, jejichž kresby a iluminace dokládají symboliku a velkou významovou šíři pojmu „minne".

Podnětný heidelberský katalog je plný černobílých reprodukcí, nechybí ale i několik barevných fotografií, zejména jednotlivých středověkých iluminací (šestnáct je jich z Codexu Manesse). Výstava i doprovodný katalog ukazuje fenomén „lásky" ve zcela novém a překvapujícím světle.

Marek Zágora

Maria Effinger - Carla Meyer - Christian Schneider (Hrsg.), Der Codex Manesse und die Entdeckung der Liebe, Schriften der Universitätsbibliothek Heidelberg Band 11, Universitätsverlag Winter, Heidelberg 2010, 192 stran, cena 20 euro.

Informace o výstavě:

http://manesse2010.uni-hd.de

Tamtéž je možné absolvovat i virtuální prohlídku.

Ke Codexu Manesse dále:

http://www.stavitele-katedral.cz/heidelberg-codex-manesse-na-internetu-jako-digitalni-faksimile/

http://www.stavitele-katedral.cz/berlin-heidelberg-slavny-codex-manesse-na-interaktivnim-dvd/