Horní Jiřetín: POMOZTE NÁM ZACHRÁNIT BAROKNÍ KOSTEL FRANCOUZSKÉHO ARCHITEKTA JEANA BAPTISTA MATHEYHO V HORNÍM JIŘETÍNĚ

Rostislav Švácha, profesor dějin architektury a bojovník za záchranu uměleckého dědictví, připravuje společně s dalšími odborníky z univerzit v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a v Opavě odbornou konferenci, která má poukázat na historickou a uměleckou cenu barokního kostela architekta Jeana Baptista Matheyho v Horním Jiřetíně.

Hrozí totiž, že pokud vláda České republiky povolí na tomto místě těžbu uhlí, bude památka zcela nenávratně zničena.

Odborníci se přímo v Horním Jiřetíně sejdou 28. března 2014 a na možné zničení památky chtějí upozornit mezinárodní veřejnost, zejména Francouze, protože Mathey byl původem z Burgundska.

STAVITELE KATEDÁL: Opravdu hrozí, že kdyby byly prolomeny těžební limity těžby hnědého uhlí v Podkrušnohoří, přijde vniveč Matheyho barokní kostel v Horním Jiřetíně? Nedalo by se vše řešit tak jako před padesáti lety v Mostě, kdy byl kvůli dolování uhlí proslulý pozdně gotický kostel architekta Jakuba Heilmanna přesunut o kilometr dále?

ROSTISLAV ŠVÁCHA: Přesun jiřetínského kostela by byl kvůli terénu technicky mnohem komplikovanější než přesun kostela v Mostě. Nejsem si ani jistý, zda by se vůbec o tomto řešení uvažovalo. Spíš si myslím, že by politici začali bědovat, jak je to drahé, a hráli by to na zbourání. A nebyla by to tragédie jen pro kostel, ale pro všechny lidi, kteří v jeho okolí bydlí a nechtějí se přestěhovat. Připravujeme ofenzívu na záchranu Horního Jiřetína a oslovit chceme i mezinárodní odbornou veřejnost.

STAVITELE KATEDÁL: Kolik takových architektonických Matheyho děl na světě existuje?

ROSTISLAV ŠVÁCHA: Matheyho lze bez nadsázky považovat za nejvýznamnějšího architekta, jaký v poslední čtvrtině sedmnáctého století působil v českých zemích. Jde o autora kostela sv. Františka u Karlova mostu v Praze a zámku Troja. V kostele v Horním Jiřetíně se Mathey zřejmě pokusil definovat typ kostela pro venkovskou obec čili řešil architektonickou úlohu, jaká se v českých zemích stala běžnou až v osmnáctém století.

STAVITELE KATEDÁL: Matheyho kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. Co to fakticky znamená?

ROSTISLAV ŠVÁCHA: Poměry dnešní doby v České republice jsou tak drsné a někdy až brutální, že ani status kulturní památky stavbě nezaručí, že přežije.

STAVITELE KATEDÁL: Nemáte někdy dojem, že protesty odborníků jsou na nic? Že peníze vítězí všude?

ROSTISLAV ŠVÁCHA: Akce za záchranu památek nejsou zbytečné. Veřejnost se jimi někdy podaří zmobilizovat natolik, že se i drsní podnikatelé zaleknou a ustoupí. Větší pozor si přitom dávají také úřady, které jinak jdou podnikatelům na ruku. Silný tlak na podnikatele, jenž nebyl zbytečný, se například podařilo vyvinout ve věci Lázní Kyselka u Karlových Varů.

STAVITELE KATEDÁL: Chrání památkový zákon památky dostatečně? Příkladem může být kauza domu na Václavském náměstí v Praze.

ROSTISLAV ŠVÁCHA: Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice zůstává ohrožený mimo jiné i proto, že neměl status kulturní památky a ministerstvo kultury ho nedávno odmítlo za památku prohlásit. Chování ministerstva kultury v mnoha takových památkářských kauzách pokládám za skandální.

ROSTISLAV ŠVÁCHA:

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v městě Horním Jiřetíně dal v letech 1694-1700 postavit pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna (1644-1694) na svém osobním duchcovsko-litvínovském panství, jehož součást Horní Jiřetín tvořil. Noblesní architektura kostela reprezentovala arcibiskupovo vysoké postavení v církevní správě Čech i jeho úctyhodnou pozici mezi českými aristokraty.

Arcibiskup se proslavil jako bojovník za práva katolické církve – právě v době založení jiřetínského kostela se kvůli tomu dostal do ostrého konfliktu s českým zemským sněmem, ba i se samotným císařem Leopoldem I. Usiloval zároveň o rekonstrukci duchovní správy či farní sítě v Čechách, rozvrácené za reformace a za Třicetileté války. Péčí o fary a farní kostely na svém panství – v Litvínově a v Horním Jiřetíně - se pravděpodobně snažil dávat dobrý příklad ostatním českým aristokratům.

Kostel v Horním Jiřetíně (1694-1700), stejně jako o něco starší kostel sv. Michaela v Litvínově (1685-1694), navrhl pro arcibiskupa Valdštejna architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey (1630-1696), školený v Římě, kde se s ním Valdštejn seznámil.

K nejznámějším Matheyovým stavbám patří kostel sv. Františka Serafinského u Karlova mostu v Praze (1679-1688), stavba s první velkou kupolí v Čechách, k níž dal opět podnět arcibiskup Valdštejn ve funkci velmistra řádu křížovníků s červenou hvězdou, zámek či vila Trója ve stejnojmenné pražské čtvrti, postavená v letech 1678-1695 hrabětem Václavem Vojtěchem ze Šternberka, nebo Jízdárna Pražského hradu, zřízená v letech 1694-1698 pro výcvik mladých českých aristokratů na podnět prezidenta České komory hraběte Františka Josefa Šlika. Mathey přenášel do Čech podněty aktuální římské architektury ve stylu nedynamického, umírněného baroka, pro něž se v odborné literatuře prosazuje pojem římský akademismus. V tomto stylu pojímal i své práce určené pro venkov včetně kostelů v Litvínově a Horním Jiřetíně.

Dokončení kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně se nedočkal ani jeho zakladatel, arcibiskup Valdštejn, ani jeho architekt Jean Baptiste Mathey. Jelikož však kostel zůstal po arcibiskupově předčasné smrti – zemřel na svém zámku v Duchcově na neštovice - v majetku hraběcího rodu Valdštejnů, arcibiskupovi dědicové se postarali i o jeho kvalitní vybavení oltáři, plastikami a nábytkem. Pozoruhodnými řezbářskými díly z let 1719-1735 vyzdobil kostel sochař Jan Adam Dietz (1671-1742), který měl dílnu na nedalekém zámku Jezeří.

Kontakt:

svacha@udu.cas.cz

udu@udu.cas.cz