historie detailjiří z poděbrad 1420/1471: život husitského krále jiřího z poděbrad. 11. část: válka s matyášem korvínem (1468–1471)

JIŘÍ Z PODĚBRAD 1420/1471: Život husitského krále Jiřího z Poděbrad. 11. část: Válka s Matyášem Korvínem (1468–1471)

Do nejvážnějšího vojenského konfliktu se dostal Jiří z Poděbrad se svým bývalým zetěm, uherským králem Matyášem Hunyadim, zvaným Korvín. Jejich osudy se poprvé protnuly ve druhé polovině 50. let 15. století, kdy se Matyáš dostal do Prahy jako vězeň krále Ladislava Pohrobka. Po králově náhlé smrti se uvolnily hned dva královské trůny, český a uherský. V lednu 1458 byl pak Matyáš jako potomek významného vojevůdce a „turkobijce“ Jánose Hunyadiho zvolen v nepřítomnosti uherským králem. Počítalo se s tím, že bude pokračovat v boji proti Turkům.

Uherská strana ale musela nejprve vyjednat s Jiřím z Poděbrad Matyášovo propuštění. Nakonec vyšla Poděbradovi vstříc (viz 5. díl tohoto seriálu) a Matyáš byl v únoru téhož roku vydán. Oba si přislíbili doživotní přátelství a Jiří ještě vyjednal zasnoubení své osmileté dcery Kateřiny s novým uherským panovníkem. Uherská strana souhlasila i s touto podmínkou. Dívenka měla být do roka přivezena do Prešpurku a slavnostně předána Matyášovi. Ke konzumaci manželství pak mělo dojít až poté, co Kateřina dosáhne věku dvanácti let. Jejich svatba se konala 1. května 1461, kdy bylo Kateřině téměř dvanáct. V roce 1463 mladá královna otěhotněla. V důsledku porodu však v únoru 1464 zemřela i s dítětem.

Matyáš Korvín je dnes v Maďarsku nejuznávanějším středověkým králem. Byl velice schopným vladařem, jemuž se podařilo prosadit v prostředí uherských magnátů, s nimiž měl velké problémy např. i Zikmund Lucemburský. Uspěl v boji s císařem Fridrichem III. Habsburským, který si jako příbuzný Ladislava Pohrobka činil nárok na uherskou korunu. Relativně úspěšný byl i v boji proti Turkům.

Významným mezníkem jeho uherské vlády (1458–1490) byl rok 1464, kdy byl korunován ve Stoličném Bělehradu poté, co získal od Fridricha III. Svatoštěpánskou korunu. Období jeho vlády je považováno za dobu největší prosperity Uherského království. Matyáš proslul mimo jiné i jako mecenáš. Vybudoval rozsáhlou královskou knihovnu, podporoval humanisty a renesanční umělce, kteří začali hojně putovat na budínský dvůr, zejména poté, co se v roce 1476 oženil s Beatrix Neapolskou. I když nebyl stejně jako Jiří z Poděbrad královského původu, uznávali jej téměř všichni evropští panovníci. Byl pro ně skutečným bojovníkem za křesťanskou věc.

Již v roce 1465 dal velice ambiciózní Matyáš najevo, že je připraven bojovat nejen proti Turkům, ale i proti kacířům. O tři roky později se pak postavil do čela protičeské křížové výpravy. Jeho motivace byla zřejmá. Mohl získat další královskou korunu, jejíž zisk by ještě více zvýšil jeho mezinárodní prestiž, a navíc by „vytvořil“ silnou středoevropskou velmoc. Velikým lákadlem byl ale pro něj i zisk kurfiřtského hlasu. Jeho držitel spolurozhodoval o tom, kdo se stane římským králem. A právě jím se chtěl Matyáš stát…

Na jaře 1468 se prohlásil ochráncem všech katolíků v českých zemích a vpadl se svými vojáky na Moravu. Boj proti Čechům sice přirovnal k válce s Turky, ale nebyl náboženským fanatikem. Někde musel bojovat, na mnoha místech byl naopak vítán. Na začátku července dorazil do Olomouce, města, které se mělo za necelý rok stát svědkem jeho královské volby. Řada katolíků se odvrátila od českého krále a přidala se na Matyášovu stranu. S postavením Jiřího z Poděbrad to nevypadalo vůbec dobře a zdálo se, že je jen otázkou času, kdy bude poražen.

Jenže stalo se něco, co nikdo nepředpokládal. V únoru 1469 se vydal Matyáš se svým vojskem ke Kutné Hoře, kde se chtěl zmocnit stříbrných dolů. Nečekaně byl však obklíčen nedaleko Vilémova v Železných horách. V nastalé situaci musel s českým králem vyjednávat. Králové se setkali 27. února v poničené chalupě v Úhrově u Vilémova. Nemáme přesné informace, o čem se tváří v tvář bavili, je ale zřejmé, že se domluvili na příměří. Matyáš Jiřímu slíbil, že se za něj přimluví u papeže. Jiří měl na oplátku podpořit Matyášovu kandidaturu na římského krále. V dubnu se měli opět setkat, a to v Olomouci, kde měla být jejich dohoda stvrzena.

Počátkem května ale vše dopadlo zcela jinak. Matyáš se nechal v Olomouci zvolit Jiříkovými katolickými odpůrci novým českým králem. Volbu řídil Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V českých zemích tak zavládlo dvojvládí, které skončilo až roku 1490 Matyášovou smrtí, kdy se jediným českým králem stal Vladislav II. Jagellonský. Jiří z Poděbrad a také jeho nástupce Vladislav měli silnou pozici v Čechách, Matyáše uznávaly vedlejší země Koruny české. Velice oblíbený byl hlavně na Moravě.

Po Matyášově volbě si Jiří s konečnou platností uvědomil, že nemá smysl snažit se založit novou dynastii. Jeho komplikované mezinárodní postavení i nepříznivá vnitropolitická situace tomu nepřály. Proto se rozhodl, že se obrátí na sousední Jagellonce. Korunu nabídl Vladislavovi, nejstaršímu synovi polského krále Kazimíra IV. Jiří tak mohl získat Kazimíra na svou stranu. Navíc plánoval, že by se Vladislav mohl oženit s jeho dcerou Ludmilou. Polský král se však choval zdrženlivě, nikam nespěchal.

Válka mezi oběma českými králi pokračovala, ale ani jedna strana neměla na to boj rozhodnout ve svůj prospěch. Žádná z akcí, které obě soupeřící strany podnikaly, nevedly ke konečnému výsledku. Český král byl v té době již velice nemocný, špatně se pohyboval, přesto nechtěl boj vzdát. Dokonce vyzval o generaci mladšího Matyáše k osobnímu souboji. Vítěz se měl stát jediným českým králem. Matyáš Jiříkovu výzvu odmítl. Český král Jiří z Poděbrad nakonec vedl válku až do konce svého života…

 

Marek Zágora

 

PS: Ani Matyáši Korvínovi se nepodařilo založit vlastní dynastii. Měl pouze jednoho nemanželského syna Jánoše (Jana), jehož se usilovně snažil prosadit, ale nebyl úspěšný.

 

Předchozí díl:

http://www.stavitele-katedral.cz/jiri-z-podebrad-1420-1471-zivot-husitskeho-krale-jiriho-z-podebrad-10-cast-cesta-az-nakonec-sveta-a-boj-se-zelenohorskou-jednotou-1465%E2%80%931471/

 

Příště: Smrt a pohřeb krále dvojího lidu (1471)


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru