historie detailjiří z poděbrad 1420/1471: život husitského krále jiřího z poděbrad. 6. část: ženy v životě jiřího z poděbrad (1420–1471)

JIŘÍ Z PODĚBRAD 1420/1471: Život husitského krále Jiřího z Poděbrad. 6. část: Ženy v životě Jiřího z Poděbrad (1420–1471)

Také v životě českého krále Jiřího z Poděbrad hrály významnou roli ženy, především pak jeho obě manželky, Kunhuta ze Šternberka a Johana z Rožmitálu.

V životě mnoha panovníků byla první významnou ženou jejich matka. Jiříkova matka ale dodnes zůstává velkou záhadou a již v jeho době se spekulovalo o jeho nemanželském původu.  Pro jeho nepřátele to byla voda na mlýn, často o něm hovořili jako o „králi snopkovi“ nebo „doškovi“. Až z roku 1486 pochází informace, že Jiřího matkou byla Anna z Vartenberka. Bližší informace o ní ale nemáme. Samotný Jiří ji pravděpodobně vůbec nepoznal.

První Jiříkovou chotí se stala Kunhuta ze Šternberka, která se nejpravděpodobněji narodila 18. listopadu 1423, i když se někdy uvádějí i roky 1422 nebo 1425. Byla dcerou Smila Holického ze Šternberka a Barbory z Pardubic. Pocházela tedy z přední panské husitské rodiny. Její otec se určitě velice dobře znal s poděbradskou větví pánů z Kunštátu. Sňatku své dcery s Jiříkem se ale nedožil. O malou Kunhutu se staral její strýc Aleš Holický ze Šternberka, který kolísal mezi husity a katolíky. V roce 1437 se stal přívržencem Hynce Ptáčka z Pirkštejna, k jehož skupině tehdy patřil i sedmnáctiletý Jiří z Poděbrad. Je vysoce pravděpodobné, že Kunhutu dal s Jiříkem dohromady právě její strýc.

K sňatku došlo nejpravděpodobněji v roce 1440, ale uvádí se i rok 1441. Novomanželé žili na Poděbradech. Dodnes je odkaz první Jiříkovy choti v Poděbradech živý. S její osobností je spojeno např. založení místního špitálu a rovněž jsou s ní spjaty počátky zdejší školy.

Brzy se mladému páru narodilo první dítě, které ale záhy zemřelo. V roce 1442 (15. července) pak přišel na svět syn Boček (IV.), jenž se ale zřejmě narodil s trvalým zdravotním postižením. Do listopadu 1449 porodila Kunhuta Jiřímu dalších pět dětí, dva syny (Viktorina a Jindřicha) a tři dcery (Barboru a dvojčata Kateřinu a Zdenu/Sidonii).

Dvojčata se narodila v listopadu 1449 a jejich porod byl bezpochyby velice komplikovaný a pro rodičku zároveň náročný. Kunhuta se z něj již nezotavila a zemřela 19. listopadu 1449. Pohřbena byla v poděbradském farním kostele. Její náhrobek se bohužel nedochoval.

S dalším sňatkem Jiří z Poděbrad příliš dlouho nečekal. Oženil se buď v roce 1450, nebo 1451. Jeho vyvolenou se stala Johana z Rožmitálu, která pocházela z významného katolického šlechtického rodu. Na rozdíl od Kunhuty, která byla smířená se svým osudem pozdně středověké šlechtičny, jejímž hlavním úkolem bylo rodit a starat se o děti, byla Johana velice energickou a emancipovanou ženou, která stála vždy pevně po boku svého muže jako jeho rádkyně a pomocnice. Jiří jí dokonce několikrát pověřil správou Českého království v době své nepřítomnosti a účastnila se i různých diplomatických jednání.

Johana se narodila kolem roku 1430. Byla dcerou Jana z Rožmitálu a Ludmily ze Strakonic. Její otec patřil společně se svými bratry k velkým odpůrcům husitství. Sňatek s katoličkou se stal bezpochyby překvapivým tahem. Lze předpokládat, že tento svazek měl demonstrovat naplnění kompaktát, která chápala obě náboženství jako rovnocenná. Zároveň byl Jiří představen jako nábožensky tolerantní šlechtic a později i zemský správce a král.

O prvních letech jejich manželství nejsme vůbec informováni. Předpokládá se však, že bylo harmonické. Johana z Rožmitálu porodila Jiřímu asi pět dětí, z nichž se dospělosti dožily jen dvě: syn Hynek a dcera Ludmila.

Na scéně dějin se Johana objevila krátce před královskou volbou v roce 1458, kdy se o ní začalo tvrdit, že nechala otrávit mladého Ladislava Pohrobka. Byla to ale jen fáma. Na českou královnu byla Johana korunována den po svém manželovi (8. května 1458). Stejně jako její muž složila o pár dní dříve přísahu věrnosti katolické církvi.

Víme, že se velice snažila porodit Jiříkovi syna, který by vzešel z královského lože. Ten by pak měl jasný dědický nárok na českou korunu. Bohužel i když se snažila otěhotnět, tak se jí to již nepodařilo. Proto se raději upnula na své děti, Hynka a Ludmilu.

Byla skutečně Jiřímu velkou oporou, např. když v roce 1470 v době jeho nepřítomnosti svolala narychlo zemskou hotovost, s jejíž pomocí vytlačila oddíly Matyáše Korvína, které vpadly nečekaně do Čech.

O jejím vztahu k Jiříkovi vypovídá i dedikace v modlitební knížce, kterou mu darovala na Štědrý den roku 1466: „Po porodu Panny kdyz sye gest psalo leta Tisyczieho oznamovalo k tomu Cztyrzsteho Ssestdesateho Sstesteho prwniemu w Czechach Gyrziemu krali tyto kniezky su dali od druhe w Czechach kralowe Johanny, geho Milosti gsu poslany, na kterez gest nakladala a Styedreho weczera dala Geho milosti proseczy za to ne za strziebro ni za zlato, ale aby gi raczil w swe pamieti mieti przi tyech modlitbach kdyz ge bude pieti, aby zde w zdrawij w ssczestij gsucze, poddane swe ktomu weducze, czoby bylo Bozie czti chwaly, potom se Bohu dostali.”

Po Jiříkově smrti pomáhala společně s nevlastním synem Jindřichem prosadit na český trůn Vladislava Jagellonského a na počátku jeho dlouhé vlády mu i pomáhala. Víme, že chtěla, aby nový panovník navázal na odkaz svého předchůdce. Mezi roky 1471–1473 přesídlila na Mělník, kde vedla docela velký dvůr. Zemřela 12. listopadu 1475. Nejprve byla pohřbena v mělnickém kostele, ale později měly být její ostatky převezeny na Pražský hrad. Bohužel dodnes nebyly objeveny.

Představíme si i některé Jiříkovy dcery. O nejstarší Barboře máme nejméně informací, proto začneme její mladší sestrou Kateřinou. Kateřina se narodila společně se svým dvojčetem – Zdenou v listopadu 1449. O jejím dětství nevíme téměř nic. V jejich osmi letech jí obstaral otec významného ženicha, mladého uherského krále Matyáše Korvína. Právě Matyášův sňatek s Jiříkovou dcerou byl jednou z podmínek jeho propuštění. Jejich svatba se konala až 1. května 1461, kdy bylo Kateřině téměř dvanáct. V roce 1463 mladá královna pravděpodobně otěhotněla. V důsledku porodu ale následující rok (v únoru 1464) zemřela i s dítětem. Byla pohřbena v kostele sv. Zikmunda v Budíně.

Kateřinino dvojče Zdena (Zdenka) je v německých pramenech známější jako Sidonie. Jejím manželem se stal v jejích přibližně patnácti letech (1464) vévoda Albrecht Saský, zvaný Statečný, který si po Jiřího smrti myslel na český trůn. Jak ale dobře víme, neuspěl. Zdena mu porodila nejméně osm dětí. Do současnosti se dochovala její velice zajímavá korespondence s jejím synem Jiřím Saským. Zemřela 1. února 1510 na hradě Tharandt a byla pohřbena po Albrechtově boku v míšeňském dómu.

Nejmladší Jiřího dcera Ludmila z manželství s Johanou z Rožmitálu se narodila 14. října 1456 jako jejich čtvrté dítě. Jiří pro ni hledal ženicha, který by byl především dobrou partií z hlediska politického. První sňatek jí domluvil se synem bavorského vévody již ve čtyřech letech, ale ten se nakonec nekonal. Později ji chtěl provdat za stejně starého Vladislava Jagellonského, ale ani tento tah nevyšel. Nakonec ji provdal za lehnicko-břežského knížete Fridricha I. Samotný sňatek se uskutečnil až tři roky po Jiřího smrti, v roce 1474. Fridrichovi porodila celkem tři syny, Fridricha, Jana a Jiřího. Nejstarší z nich Fridrich II. Lehnický byl dokonce v roce 1526 jedním z uvažovaných kandidátů na českého krále, ale sám se kandidatury vzdal. To už ale jeho matka nežila. Zemřela 20. ledna 1503 v Lehnici, kde byla pohřbena v kartuziánském klášteře.

 

Marek Zágora

 

Příště: Synové Jiřího z Poděbrad (1442–1471)

 

Předchozí díl:

http://www.stavitele-katedral.cz/jiri-z-podebrad-1420-1471-zivot-husitskeho-krale-jiriho-z-podebrad-5-cast-volba-ceskym-kralem-1458/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru