Kašperské Hory: výstava Gabreta Sancta (Svatá Šumava) s podtitulem Gotická archa a svatí patroni a ochránci střední Šumavy

Muzeum Šumavy připravilo do svých výstavních prostor v Kašperských Horách na letní sezónu 2012 od června do října další výstavu ze série expozic věnovaných křesťanské ikonografii, které realizuje již po dvě desetiletí tradičně ve spolupráci s univerzitním profesorem Janem Roytem. Současná výstava nese název Gabreta Sancta (Svatá Šumava) s podtitulem Gotická archa a svatí patroni a ochránci střední Šumavy v památkách výtvarného umění.

Autorům expozice, která vznikla ve spolupráci s Římskokatolickou farností Kašperské Hory a pod patronací českobudějovického biskupa Mons. Jiřího Paďoura OFMCap., se podařilo k tématu výstavy vytvořit pozoruhodný a umělecky hodnotný soubor exponátů z doby od konce 15. do druhé poloviny 19.století, které pocházejí nejen ze sbírek samotného Muzea Šumavy a majetku domácích římskokatolických farností ale i ze sbírek dalších regionálních muzeí a galerií nebo soukromých sběratelů.

Z institucí, které poskytly své sbírkové předměty je třeba jmenovat především Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou, Západočeské muzeum v Plzni a Městské muzeum ve Volyni. Výstavě předcházely četné restaurátorské práce, kterých se účastnila Restaurátorská škola malířské Akademie výtvarných umění v Praze, restaurátorka MgA. Kristina Málková, spolupracovali místní řemeslníci, zejména truhlář Miroslav Kůs, který podle odborných pokladů zhotovil přesnou kopii skříně a predelly gotického skříňového oltáře.

Prostřednictvím obrazů, plastik i děl uměleckého řemesla si tak můžeme připomenout zbožnou úctu, jež byla v kraji kolem Kašperských Hor a Hartmanic prokazována světcům jako byli svatí Vintíř, Prokop, Mořic, Kateřina Alexandrijská, Barbora, Martin, Jan Křtitel, Jan Nepomucký, Antonín, Florián...

Sestavu křesťanského nebe tu v kraji horního Pootaví značně ovlivnila středověká kolonizace, zlatorudné hornictví, ale i ruch na dávných mezinárodních obchodních cestách. Prastaré kořeny spjaté s hornictvím má například tradiční úcta k patronce rodiny sv. Anně a tím k celému rodu Kristovu včetně svatých Jáchyma a Josefa.

Zvláštní pozornost výstava věnuje vztahu kultu světců a identity místa. Pro demonstraci těchto vztahů dobře slouží památky dochované v Kašperských Horách, starém hornickém středisku, ke kterému od dob Karla IV. směřovala z Pasova slavná Zlatá stezka. Lidé tu zvláště ctili světce a světice, kteří poskytovali ochranu horníkům, nebo jejichž atributy připomínaly těžbu drahých kovů (sv. Mikuláš, Anna, Markéta, Barbora, 10.000 mučedníků). Jim zasvěcovali nejen místní svatyně ale například i jednotlivá důlní díla. Štítem této úcty byla Panna Maria, Královna všech svatých a zároveň mocná přímluvkyně u Boha v nebi.

Je dobře, že hlavním a zároveň úvodním exponátem ve výstavě se stala Kašperskohorská archa Panny Marie Ochranitelky, významné dílo z konce 15.století. Jedná se o gotický skříňový oltář se sochami, ornamentálními řezbami a deskovými obrazy na pohyblivých postranních křídlech, naposledy umístěný v poutním kostele P. Marie Sněžné v Kašperských Horách.

Svým ikonografickým programem tento středověký oltář vyjadřuje dík dávných obyvatel horního města za šťastné vyváznutí z morové epidemie a zároveň připomíná místně nejoblíbenější svaté patrony a ochránce. Vedle Matky Boží, svatých Kryštofa, Šebestiána, Linharta, Markéty a Václava je tu zcela výjimečné a neobvyklé zobrazení 10.000 mučedníků.

Z bezpečnostních důvodů byly součásti jedinečného oltáře v uplynulých desetiletích deponovány na různých místech. Díky výstavě má však veřejnost nyní vzácnou příležitost vidět tuto unikátní památku opět sestavenou do původního celku „v obnovené premiéře" téměř po 50 letech. K výstavě vychází doprovodná ilustrovaná publikace. Pozoruhodná expozice v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách potrvá do konce října letošního roku.

PhDr. Vladimír Horpeniak,

Muzeum Šumavy Kašperské Hory

Texty k obr:

Archa P.Marie Ochranitelky z Kašperských Hor z konce 15.století na výstavě Gabreta Sancta, snímek poskytlo Muzeum Šumavy v Kašperských Horách.

Na rekonstrukci gotické archy P.Marie Ochranitelky pro výstavu Gabreta Sancta v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách se podílela restaurátorka MgA. Kristina Málková.